


Jmenování nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče využil prezident Petr Pavel i k nenápadnému políčku nepřítomným nejvyšším ústavním činitelům. Na Hrad nedorazili premiér, předseda Poslanecké sněmovny ani předseda Senátu.

„Pevně doufám, že skromná účast ústavních činitelů není odrazem pozornosti věnované armádě a naší bezpečnosti,“ prohlásil prezident Pavel při úterním jmenování nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče na Pražském hradě.
Prezident tím poukázal na absenci trojice nejvyšších ústavních činitelů vedle hlavy státu. Na slavnostním aktu na Pražském hradě chyběli premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), ale i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Ceremoniálu se zúčastnil pouze ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který přitom při květnovém projednávání Hlaváčovy nominace ve vládě nehlasoval pro jeho jmenování. Dorazil rovněž předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Pavel jakožto celoživotní voják bere obranu jako prioritní záležitost. I vzhledem ke konfliktům ve světě dlouhodobě kritizuje vládu Andreje Babiše za přístup k obraně a opakovaně upozorňuje, že bezpečnostní situace v Evropě vyžaduje výrazně vyšší pozornost i investice do armády. Do celé věci samozřejmě vstupují i spory kolem summitu NATO a střet s Motoristy.
„Funkce náčelníka generálního štábu je extrémně složitá,“ uvedl prezident. Od Hlaváče očekává, že naváže na směr nastavený jeho předchůdcem Karlem Řehkou. Připomněl také, že česká armáda se bude muset přizpůsobit nové realitě v Severoatlantické alianci, která podle něj bude vyžadovat rychlejší budování schopností i vyšší výdaje na obranu.
Neúčast premiéra při jmenování náčelníka generálního štábu přitom ale není bezprecedentní. Stojí za to připomenout, že když v červnu 2022 tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval do čela armády Karla Řehku - který tehdy střídal Aleše Opatu - slavnostního aktu se také nezúčastnil jak tehdejší premiér Petr Fiala (ODS), tak ani další ústavní činitelé.
Na ceremonii tehdy z vlády přišla pouze ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Neúčast Babiše ale okamžitě rozvířila debatu na sociálních sítích. Někteří uživatelé to považují za ostudu a spojují premiérovu absenci s tím, že dosud nepřijal Pavlovu nabídku na osobní schůzku kvůli koordinaci českého postupu před summitem NATO. Vláda přitom Hlaváče na post šéfa armády sama nominovala.



Více než 70 tisíc migrantů překročilo během jediného dne hranice španělské enklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží. Bezprecedentní krize proměnila obvykle živé město v liduprázdnou zónu s vyprodanými obchody, zavřenými restauracemi a desítkami tisíc vyděšených obyvatel. O tom, jak se město vyrovnává s krizí, reportovala přímo z Ceuty redaktorka Aktuálně.cz Veronika Rodriguez.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Spojené státy dlouho vycházely z předpokladu, že Rusko nebude během války na Ukrajině členské státy NATO příliš provokovat. Podle amerických médií se však toto hodnocení změnilo a ruský prezident Vladimir Putin může být ochoten riskovat více než dříve. Zpravodajci zároveň upozorňují na několik scénářů, jak by Moskva mohla odhodlání aliance otestovat.



Světová fotbalová federace FIFA sice ustoupila od kontroverzního plánu kolem mistrovství světa, její evropská obdoba UEFA ale odmítá krizi uzavřít. Anglie dál patří mezi země připravené bojkotovat turnaje FIFA.



Incident na letišti Lipsko/Halle přitahuje mimořádnou pozornost německých úřadů. Na ranveji se objevil dron s výbušninou semtex v těsné blízkosti ukrajinského nákladního letounu. Případ tak má výraznou tuzemskou stopu. Není to poprvé, kdy byl semtex využit k podobné akci.