Dotace na výzkum firmy zneužívají, říká vědec

Jakub Novák
1. 12. 2012 11:15
Aktuálně.cz přináší první část rozhovoru s biotechnologem Petrem Šebem

Praha - Nalévání veřejných peněz do průmyslového vývoje je nesmyslné a firmy je mnohdy zneužívají k jiným účelům.

V první části rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Petr Šebo, šéf výzkumných skupin na Mikrobiologickém a Biotechnologickém ústavu Akademie věd.

"Když pojedete do Švýcarska, které má ohromně silný aplikovaný výzkum, tak se dozvíte, že se tam z veřejných zdrojů podporuje základní a aplikovaný výzkum v poměru tři ku jedné - tedy že třikrát více peněz jde do základního výzkumu než do aplikovaného," poukazuje na zahraniční praxi Šebo.

Jedním z důvodů, proč firmy nikdy dotace nevyužijí na opravdu zajímavé inovace, je konkurenční boj a s ním spojená snaha vést vývoj v tajnosti.

"Pokud by chtěly vyvíjet nějaké seriózní inovace, tak ty věci v první řadě utají. Když budete mít něco zajímavého, z čeho může vzniknout zajímavý produkt, tak nebudete psát do žádné grantové aplikace, co chcete vyvíjet, kvůli konkurenci to nebudete nikde zveřejňovat," konstatuje Šebo.

Aktuálně.cz: Myslíte, že porevoluční rušení resortních výzkumných ústavů bylo chybou?

Po roce 1989 to asi ani nemohlo dopadnout jinak. My jsme měli naprosto rozbujelou síť resortních a podnikových výzkumných ústavů, které měly za úkol vyvíjet a vymýšlet to, co už v civilizaci dávno vymyšleno bylo, ale tím, že jsme žili za "železnou oponou", tak jsme si to v rámci RVHP museli vyvíjet sami.

V momentě, kdy se otevřely hranice, ztratily tyto ústavy povětšině smysl.

Je pravda, že tam pracovala spousta lidí, kteří leccos uměli. Možná, že kdyby ten proces přechodu po roce 1989 byl trochu řízenější a ne tak chaotický, tak se leccos možná dalo zachránit. Nicméně tehdy privatizované podniky měly úplně jiné starosti než držet při životě výzkumná a vývojová oddělení.

To, co se teď děje, ona deklarovaná podpora aplikovaného výzkumu, je jakýsi pokus o oživení těchto struktur a posílení výzkumné a vývojové kapacity našich podniků. Akorát že jsem ještě nikdy neviděl žádného úředníka, který by dokázal vymyslet nějakou inovaci pomocí dotací. Tímto způsobem to nefunguje.

Výdaje SR na vědu a výzkum.
Výdaje SR na vědu a výzkum. | Foto: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

A.cz: Jak na to tedy jinak?

Když pojedete do Švýcarska, které má ohromně silný aplikovaný výzkum, tak se dozvíte, že se tam z veřejných zdrojů podporuje základní a aplikovaný výzkum v poměru tři ku jedné - tedy že třikrát více peněz jde do základního výzkumu než do aplikovaného.

Oni razí názor, že tento typ výzkumu si mají financovat firmy samotné, protože pokud do toho nedají své peníze, tak to neberou vážně.

To, o co se tu snaží výzkumná rada vlády, je nalití veřejných peněz do průmyslového výzkumu a vývoje. Můžu z vlastní zkušenosti říct, že to nefunguje, z několika důvodů.

Podívejte se: Jak bude vypadat klenot české biomedicíny, centrum BIOCEV?

A.cz: Které jsou ty hlavní?

Jeden z hlavních důvodů je, že podniky tyto dotace zneužívají a používají je k jiným účelům, než byly původně určeny.

A především - pokud by chtěly vyvíjet nějaké seriózní inovace, tak ty věci v první řadě utají. Když budete mít něco zajímavého, z čeho může vzniknout zajímavý produkt, tak nebudete psát do žádné grantové aplikace, co chcete vyvíjet, kvůli konkurenci to nebudete nikde zveřejňovat.

Dotační podpora podniků, to je v lepším případě financování budování inovační nebo výzkumné infrastruktury a personální kapacity, ale v žádném případě to není financování výzkumu, vývoje a inovací samotných, to ani náhodou.

K vybudování infrastruktury je to asi v pořádku, protože s tím podniky potřebují pomoct - ale žádné reálné, hmatatelné inovace za to přímo nevzniknou.

Podívejte se: Takhle vypadá prototyp laseru, který bude v Dolních Břežanech

A.cz: Jsou vůbec výsledky takového "aplikovaného výzkumu" nějak měřitelné?

Špatně, samozřejmě. Hlavně se tam strašlivým způsobem švindluje - velmi složitě se tam vymýšlejí výsledky, které se dají papírově vykázat, aby ten projekt byl splněný a dotace se nemusela vracet.

Mělo by to být jinak nastavené.

A: Nabízí se otázka - jak tedy?

Samozřejmě je dobré podporovat spolupráci podniků s vysokými školami a akademickými institucemi, ale mělo by to být jinou formou než doposud - například pomocí daňových úlev a jinými nástroji.

A.cz: Jsou u nás odvětví, která by si přesto přímou podporu zasloužila?

Základní problém v tomto státě je, že tu nikdy nikdo nedělal žádné analýzy potřeb a nefunguje tu ani žádné strategické řízení - jsou u nás obory, jako například softwarové inženýrství, které jsou na špičkové úrovni.

Tuhle jsem někde četl, že 70 % antivirových programů ve všech počítačích na celém světě pochází ze třech československých firem.

Stejně tak chemie - tam stále patříme k těm lepším.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Koudelka byl v Rašnově osmnáctý, vyhrál lídr SP skokanů Kraft

Také ve druhém závodě Světového poháru skokanů na lyžích v rumunském Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 18. místo. Vyhrál Stefan Kraft z Rakouska a upevnil si vedení v průběžném pořadí seriálu.

Koudelka jako jediný z českých reprezentantů zvládl první kolo. Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek a Vojtěch Štursa se stejně jako v pátek, kdy transylvánské středisko hostilo Světový pohár skokanů úplně poprvé, do nejlepší třicítky nevešli. Koudelka předvedl dva vyrovnané skoky dlouhé 94,5 a 94 metrů a oproti pátečnímu závodu si polepšil o devět míst. V hodnocení Světového poháru mu patří se ziskem 219 bodů 24. příčka.

Kraft si díky skokům 103 a 97,5 metru připsal dvacáté vítězství ve Světovém poháru a počtvrté za sebou skončil na stupních vítězů. V pátek byl v Rašnově třetí a stejnou bilanci jako v Rumunsku zaznamenal i před tím na domácích závodech v Kulmu. V průběžném pořadí seriálu má Kraft náskok 118 bodů před dnes druhým Karlem Geigerem z Německa.

Další zprávy