Dostanou zastupitelé přidáno? Na tahu je vláda

Jakub Novák
16. 11. 2013 11:35
Mnozí zastupitelé si tak polepší o tisíce korun, počítá s tím návrh vládního nařízení.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Co Nečasův kabinet před lety zastupitelům vzal, to by jim mohl ten Rusnokův nyní vrátit.

Návrhu založeného na snaze ulehčit život a především rozpočty mnoha malých obcí, by mohli využít i další představitelé samospráv, od členů obecních zastupitelstev až po hejtmany největších krajů.

Novela vládního nařízení o odměnách pro zastupitele, která deklaruje v prvé řadě snahu napravit problematickou situaci v některých menších obcích, totiž kromě toho otevírá možnost, jak by si mohli - a to až o několik tisíc korun - polepšit i další členové samospráv.

Například základní měsíční odměna hejtmanů největších krajů by tak díky tomu mohla v příštích letech stoupnout o více jak 4,5 tisíce korun.

Návrh předložený ministerstvem vnitra na základě podnětů zástupců územních samosprávných celků (zmiňováni jsou zejména Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Asociace krajů ČR) je v současnosti ve fázi vyhodnocování připomínek.

Pokud bude schválen, počítá se s platností změn - podle zvolené varianty - od prvního ledna příštího roku, v případě zvýšení odměn je ve hře i možnost ledna 2015.

Za rovnoprávnost a pro dobro malých obcí...

Všechny uvažované varianty bez výjimky počítají s tím, že by byla nově - s účinností od nového roku - nastavena horní hranice pro odměňování neuvolněného starosty. Ten by si po změně mohl přijít až na 0,6násobek odměny starosty uvolněného.

Podle důvodové zprávy je to reakce na nerovnost v odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků týkající se zejména obcí do tisíce obyvatel (ty přitom tvoří 78% podíl všech obcí).

V obcích této velikosti totiž představuje měsíční odměna uvolněného starosty (začínající na částce kolem 26 tisíc korun) tak vysokou částku, že si ji řada z nich vůbec nemůže dovolit - strop odměn pro neuvolněného starostu je zase naopak nastaven tak nízko (v současnosti začíná na částce 8 674 korun), že není o tuto funkci - vzhledem k množství práce s ní spojené - zájem.

"V obcích do tisíce obyvatel je to znát nejvíce, pak se již rozdíl snižuje. Například v obci do 200 obyvatel činí odměna neuvolněného starosty necelých 40 % odměny uvolněného starosty. Tato nerovnost je zjevně neopodstatněná a velmi nespravedlivá, a to s ohledem na to, že náročnost výkonu funkce starosty je zákonem daná a nestoupá s počtem obyvatel. Proto požadujeme stanovení koeficientu až 0,6 odměny uvolněného starosty," vysvětluje výkonná ředitelka kanceláře Svazu měst a obcí ČR Jana Vildumetzová.

Proč některé obce vůbec řeší dilema mezi tím mít uvolněného, nebo neuvolněného starostu, ukazuje příklad modelové obce s jedním až dvěma sty obyvateli a hospodařící s celoročním rozpočtem kolem dvou milionů korun.

"V obcích takového typu zřízení funkce uvolněného starosty samo o sobě zatíží obecní rozpočet částkou blížící se půl milionu korun na jeho nárokové odměně a s tím spojených zákonných odvodech. Odměňování uvolněného starosty tak odčerpá z obecního rozpočtu zhruba celou jeho čtvrtinu," citujeme z důvodové zprávy k návrhu.

Naproti tomu v případě neuvolněného starosty tato částka sice nepřesáhne 130 tisíc korun, ale zase není pro případné zájemce příliš atraktivní.

...a návrat původních odměn

Dvě z navržených variant návrhu počítají s navýšením odměn zastupitelů na úroveň roku 2010, což třeba právě u zmiňovaných hejtmanů krajů s více jak 900 tisíci obyvatel dělá nárůst základní měsíční odměny z dnešních 88 806 na 93 480 korun.

Tímto návrhem tak vrcholí snaha, započatá již před lety v reakci na někdejší krok Nečasovy vlády, která v prosinci 2010 - s odkazem na své programové prohlášení - odsouhlasila 5% (původně bylo navrženo dokonce 10%) snížení odměn starostů a zastupitelů.

To se již tehdy potkalo s nevolí zástupců samospráv, kteří od té doby na ministerstvo vnitra tlačí, aby došlo k návratu výše odměn na úroveň před prvním lednem 2011 - a ačkoliv předkládá novelu vládního nařízení právě Pecinův úřad, dává od něj částečně ruce pryč: "Níže předložený návrh je předkládán především na základě požadavku iniciovaného zástupci územních samosprávných celků," píše se v důvodové zprávě.

Nicméně ministerstvo vnitra je slovy Břetislava Olivy z tiskového oddělení úřadu ochotné zmíněné změny - s platností od prvního ledna příštího roku - akceptovat.

A proč se tento návrh vlastně dostal na stůl až nyní? Vildumetzová si to vysvětluje nečinností nebo ignorací tématu ze strany Nečasova kabinetu.

"Marginálie"?

"Nebyl to ani tak postoj Nečasovy vlády, jako spíš nezájem zabývat se takovou ´marginálií´ z hlediska jiných ´důležitějších´ legislativních úkolů. Původně se snížily odměny členům zastupitelstev jako výraz solidarity s klesajícími platy ve veřejné správě a Svaz to také tak chápal, ale zároveň to vždy považoval jen za přechodné krátkodobé řešení," konstatuje Vildumetzová.

Debata o novém návrhu byla podle ní zahájena ke konci loňského roku, a nový návrh tak byl připraven až letos.

"V letošním roce byl konečně připraven nový návrh nařízení vlády, který má ale několik variant. Svaz zásadně podporuje tu variantu, která zvyšuje odměny již od prvního ledna příštího roku, protože se zvýšení nedotýká státního rozpočtu. Svaz oslovil tehdejší vládu, nyní vládu v demisi, aby se nařízením zabývala tak, aby mohlo být schváleno ještě před koncem roku a nabýt účinnosti od 1. 1. 2014," konstatuje Vildumetzová.

"Délka projednávání tohoto materiálu byla dána složitostí problematiky, kterou upravuje. Není tedy třeba v tom hledat nic záludného," míní zase šéfka Sdružení místních samospráv Jana Juřenčáková.

Oliva ale přiznává, že k přípravám návrhu došlo až na počátku letošního roku a do meziresortního připomínkového řízení byl rozeslán 11. října; na samotné jeho předložení však podle něj neměla výměna kabinetu vliv.

"Předložení materiálu bylo v tomto termínu předpokládáno bez ohledu na politickou situaci ve vládě. Předložení tedy nebylo iniciováno stávající vládou a pád vlády pana premiéra Nečase neměl na předložení materiálu vliv," říká Oliva.

Roste množství práce a odpovědnosti

Argumentů, proč by měla být výše měsíčních odměn navýšena, je hned několik. Zástupci samospráv zmiňují například narůstající náročnost výkonu politicko-manažerské zastupitelské funkce, zvyšující se administrativní nebo technickou náročnost a pracnost, nebo nárůst kontrolní činnosti. Zásadní je potom i růst odpovědnosti starostů a sílící tlaky na jejich absolutní odpovědnost za provedené kroky. I vzhledem k tomu nepovažují toto navýšení za dostatečné.

"Samozřejmě že je návrat na úroveň roku 2010 nedostačující v souvislosti se zvyšujícími se nároky na starosty, ale považujeme to za určité gesto podpory starostů a jejich náročné práce. Do budoucna nejde o samotné navyšování odměn starostů, ale o změnu  odměňování vůbec. Dlouhodobě upozorňujeme, že starostové nejsou úředníci, ale politici, a proto požadujeme, aby jejich odměňování vycházelo ze zákona, a nikoli v z prostého nařízení vlády," míní Vildumetzová.

"Ale to je běh na dlouhou trať, protože v očích některých ministerských úředníků jsou starostové pořád zaměstnanci národních výborů," dodává.

"Chceme-li, aby do komunální politiky vstupovali kvalifikovaní, zajímaví lidé, měli bychom jim schopni nabídnout za náročnou a odpovědnou práci i odpovídající odměnu," doplňuje ji Juřenčáková.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy