


Ve čtvrtek uplynulo devatenáct let od propuknutí takzvané kuřimské kauzy, v níž skupina lidí z dodnes nevyjasněných motivů týrala dva chlapce. V případu figurovala i dospělá žena vydávající se za dítě či zmizelý údajný vůdce sekty.

„Třicetiletá matka, studentka sociální pedagogiky, týrala svého syna. Nahé dítě svazovala lepicí páskou a zavírala ho do malé místnosti bez oken,“ zní jedna z prvních zpráv, která se v médiích objevila o případu, který později vešel ve známost jako kuřimská kauza.
Týrání chlapce se přitom před devatenácti lety provalilo úplnou náhodou. Soused ženy, kterou později média identifikovala jako Kláru Mauerovou, si kvůli narození vlastního dítěte pořídil dětskou chůvičku. Omylem se ale při nastavování naladil na záběry z podobného zařízení ze sousedního domu. Na nich se objevil chlapec svázaný v komoře.
Soused proto zavolal policii, která matku ještě ten den zadržela a o pár dní později žena putovala do vazby.
Vyšetřovatelé tehdy začali rozplétat případ, který byl složitější, než se zpočátku zdálo. Jak vyšlo najevo, Klára Mauerová týrala ne jednoho, ale dva své syny. A nebyla sama. Bratry, kterým bylo v době zatčení matky osm a dvanáct let, trýznila celá skupina lidí, kteří je bili, řezali, topili či pálili cigaretami. Důvod, proč skupina lidí chlapce mučila, se nikdy nepodařilo uspokojivě objasnit.
Ve zprávách se v tu dobu objevila také zpráva o třetím dítěti, třináctileté Aničce, která měla být nalezenou dívkou bez oficiální identity. „Především u třináctileté dívky je psychický stav velmi závažný. Bude potřebovat absolutní klid a pomoc odborníků,“ uvedla tehdy vedoucí centra Klokánek, kam byli tři údajní sourozenci přemístěni.
Ve věci adopce údajné nalezené dívky Anny se Kateřina Maurerová a její sestra Klára obrátily na zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou, která uvěřila jejich tvrzením a ženám následně radila, jak mají v adopci postupovat. Ty ji však podvedly.
Jak se totiž později ukázalo, šlo o dospělou dvaatřicetiletou ženu jménem Barbora Škrlová. A namísto oběti byla naopak jednou z účastnic týrání. Žena později uprchla do Dánska, kde se pro změnu vydávala za třináctiletého chlapce Adama. Nakonec ji policie zadržela v Norsku.
Trest si v kauze nakonec vyslechlo šest lidí včetně známých rodiny. Matka Klára Mauerová dostala devět let, zatímco její sestra Kateřina deset, podle některých výpovědí to měla totiž být právě ona, která týrání řídila. Hana Bašová neboli teta Nancy, pracující jako vychovatelka v domě dětí a mládeže, a Barbořin bratr Jan Škrla „vyfasovali“ šest a sedm let.
Trest ve výši pěti let vězení dostal bývalý vychovatel a vedoucí skautského oddílu Jan Turek, stejně dlouho měla pobýt ve vězení i Barbora Škrlová.
V případu je ale dosud mnoho nejasností. Klíčovou postavou měl být i otec „Aničky“ a vedoucí skautského turistického oddílu Mravenci Josef Škrla. Podle výpovědi některých svědků se oddíl postupně měnil v náboženské uskupení. Část znalců tak došla k závěru, že Škrla byl vůdcem sekty, která se odštěpila z Poselství grálu. Jeho dcera měla být v sektě uctívána.
Škrla ale nikdy k soudu nedorazil. Nepodařilo se mu ani doručit předvolání. Podle posledních zpráv je dosud nezvěstný. Obžalovaní i svědci pak jakoukoli spojitost se sektou odmítli. A souvislost s náboženským hnutím odmítají i někteří znalci.
Všichni odsouzení jsou už na svobodě. Většina z nich má pak žít pod jinými jmény. A to včetně Barbory Škrlové, za kterou se při propuštění zaručil spolek Šalamoun. Zkušební doba, v níž byla po propuštění, už taktéž uplynula. Podle posledních zpráv se nadále léčí s psychickými problémy, kvůli nimž měla přiznanou invaliditu.
Týraným chlapcům je dnes okolo 27 a 29 let, o jejich aktuálním životě ale není nic známo, svoje soukromí si chrání a s médii nekomunikují.
S matkou, která žije pod změněným jménem, se synové zřejmě stýkají. Minimálně tak tomu bylo, když pobývala ve vězení. „Chlapci jsou s matkou v pravidelném kontaktu. Původně byl pouze písemný, dnes už je to i styk osobní, matku navštěvují ve vězení,“ uvedl dříve právní zástupce prarodičů Mauerových Jiří Machourek.



Sázející, který na konci května ve hře Eurojackpot získal rekordních 2,911 miliardy korun, už má peníze na svém herním účtu. Po odečtení patnáctiprocentní daně mu přišlo zhruba 2,47 miliardy korun. Může s nimi nakládat postupně či najednou, je to pouze na jeho uvážení.



Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.