Ještě před žádostí o přezkum Lisabonské smlouvy obrátí se senátoři na ÚS se stížností proti novele zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a Senátu - tzv. zákonu o vázaném mandátu.

Nedávno schválená úprava jednacích řádů, která umožňuje zavazovat vládu k určitému postupu při jednání v Evropské radě nebo v Radě EU, je nedostatečná.

Senátoři se domnívají, že je neústavní, aby parlament vyslovoval souhlas s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Souhlas s použitím tzv. passerell (ať už obecné nebo speciálních) má povahu mezinárodní smlouvy podle článku 10a Ústavy ČR, protože mění znění Maastrichtské resp. Římské smlouvy ve znění Lisabonské smlouvy, a proto musí mít stejně silnou rozhodovací většinu.

Senátoři současně navrhují ústavnímu soudu, aby definoval minimum pravomocí, jejichž zachování činí z ČR ještě svrchovaný stát. Vybízejí ústavní soud, aby si vyhradil konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na novelizované znění Maastrichtské a Římské smlouvy (Lisabonskou smlouvou).

Senátoři rovněž navrhují, aby ÚS pozastavil proces ratifikace, dokud nebudou přijaty uvedené legislativní změny, včetně novely zákona o Ústavním soudu, která by mu umožňovala kontrolu souladu jednotlivých kroků orgánů EU s českou ústavou a na jejíž potřebu ÚS sám upozorňoval ve svém nálezu z 26.11.2008 (přezkum ústavnosti Lisabonské smlouvy).

Senátoři nadále připravují žádost o ústavní přezkum Lisabonské smlouvy, přípravy tohoto podání jsou v závěrečné fázi.

Jiří Oberfalzer, senátor