Dokument: Kundera udal antikomunistu, toho čekal lágr

Roman Gazdík
12. 10. 2008 22:00
Zatčenému hrozil trest smrti, byl za mřížemi 14 let

Praha - Milan Kundera je světově známým spisovatelem, novátorem románového žánru, brilantním esejistou a... podle posledního vydání časopisu Respekt také udavačem.

Podle informací, které týdeník získal, poslalo udání mladého Kundery na počátku padesátých let jeho vrstevníka Miroslava Dvořáčka na čtrnáct let do komunistických lágrů. Prokurátor původně navrhoval trest smrti.

Koleje Kolonka, 14. 3. 1950

Kundera, kterého přátelé v té době považovali za "kritického komunistu", se zmíněného dne podle tvrzení Respektu sešel se svým přítelem Miroslavem Dlaskem.

Dlask měl Kunderovi prozradit, že se na kolejích tajně ubytoval jistý Miroslav Dvořáček. Tato informace upoutala Dlaskovu pozornost proto, že z minulosti věděl, že antikomunista Dvořáček roku 1949 uprchl do Německa.

V té době noviny přinášely zprávy o českých agentech západních rozvědek, kteří se vydávají přes hranice zpátky do Československa. A dosud neznámý dokument z archivu ukazuje, že se Milan Kundera vydal na policejní služebnu v Dejvicích, aby zde dalšího "špiona" - Dvořáčka nahlásil.

"Studující Milan Kundera"

Kundera, který již čtvrt století nekomunikuje s médii, ani tentokrát na výzvy novinářů k vyjádření nereagoval. Dnes je přitom jediným živým svědkem toho, co se 14. března 1950 odehrálo.

Jistý je tak zatím pouze dosud tajený dokument z archívu, označený jako zápis z policejní služebny v Dejvicích:

"Dnešního dne o 16. hodině dostavil se ku zdejšímu oddělení studující Milan Kundera nar. dne 1.4.1929 v Brně, bytem v Praze VII, Studentská kolej, Tř. Krále Jiřího VI a udal, že v této koleji bydlí studentka Iva Militká, která sdělila studujícímu Dlaskovi z téže koleje, že téhož dne se sešla na Klárově v Praze s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem. Ten si k ní prý dal do úschovy 1 kufr s tím, že si pro něj přijde během odpoledne...Dvořáček měl udánlivě sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku v Německu, kam ilegálně odešel."

Policisté dorazili na kolej, počkali si, až se Dvořáček vrátí, a zatkli ho. Nedostal sice trest smrti, jak požadoval prokurátor, ale 22 let těžkého žaláře, pokutu 10 000 korun, byl zbaven občanských práv na deset let a propadl mu veškerý majetek.

Tábor Vojna u Příbrami
Tábor Vojna u Příbrami | Foto: Archiv Hornického muzea příbram

Z Německa na Vojnu

Tehdy dvaadvacetiletý mladík totiž opravdu krátce předtím začal pracovat pro "československou tajnou službu podporovanou Američany": naverboval ho legendární válečný hrdina, generál František Moravec, dříve organizátor atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Dvořáček po nastoupení trestu prošel několika věznicemi a roku 1952 se dostal do jednoho z nejtvrdších táborů Vojna u Příbrami, kde vězni pracovali v otřesných podmínkách. Na svobodu se dostal až téměř po čtrnácti letech na konci roku 1963.

O pět let později emigroval do Švédska, kde žije dodnes.

Co věděla Militká?

Proč by Kundera udával člověka, kterého ani osobně neznal, není jasné, připouští Respekt.

Miroslav Dlask, který měl o Dvořáčkovi tehdejšího studenta FAMU Kunderu informovat, zemřel v devadesátých letech.

To, že se o osudnou informaci podělil s Kunderou, údajně prozradil své ženě Ivě Militké až krátce před svou smrtí. Militká podle týdeníku emigranta Dvořáčka znala z minulosti a právě ona ho měla na kolejích ubytovat.

Sám Dvořáček, který se nyní vzpamatovává z těžké mrtvice, si dodnes myslel, že ho udala právě Militká.

Dvořáček nebyl v táboře vzorným vězněm. Pokoušel se studovat angličtinu a podle svého spisu psal v dolech "štvavá hesla".
Dvořáček nebyl v táboře vzorným vězněm. Pokoušel se studovat angličtinu a podle svého spisu psal v dolech "štvavá hesla". | Foto: Archiv Hornického muzea Příbram

Dvořáčkův Žert?

Neblahé události na Kolonce předcházela jiná, rovněž spojená s komunistickou StB.

Roku 1949 dostal Kundera od přítele Jaroslava Dewettera dopis, v němž Dewetter kritizoval jistého komunistického funkcionáře a Kundera na psaní reagoval podobným způsobem.

Poté, co se listy dostaly do rukou tajné policii, oba mladíky vyloučili ze strany a Dewettera i z vysoké školy. Respekt spekuluje, zda a jak by spolu obě události mohly souviset, opět však chybí jakýkoliv záchytný bod z Kunderovy strany.

Aféra s dopisem se mnohem později stala námětem pro první Kunderův román Žert. Vyšel roku 1967.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prostějovská nemocnice dostala od sportovců 300 tisíc korun

Celkem 300 tisíc korun mezi sebou v Prostějově vybrali bývalí i současní sportovci a manažeři s cílem podpořit boj proti koronaviru. Na daru pro místní nemocnici se podíleli například bývalý tenisový reprezentant Jiří Novák, jeho současný daviscupový kolega Jiří Veselý nebo basketbalista Lukáš Palyza. Společně s nimi věnoval peníze také sportovní manažer Miroslav Černošek.

"Mně ten nápad přišel od prvního okamžiku velice dobrý. V současné situaci, kdy se lidi musí semknout, jsem byl od první chvíle připraven jakkoli přispět," řekl České televizi Veselý, který věnoval 50 tisíc korun stejně jako někdejší pátý hráč světa Novák a daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.

Symbolický šek od nich dnes převzal primátor František Jura. "Sportovci, které město dlouhodobě podporuje, se nyní rozhodli naopak pomoci městu," řekl Černošek na webu prostějovské radnice.

Předsedkyně představenstva nemocnice Marie Marsová uvedla, že peníze budou rozděleny mezi zdravotníky, kteří jsou v době pandemie nejvytíženější. "Lékaři, sestry a další personál jsou v pomyslné první linii. Dáváme jim tak signál, že víme, co pro nás dělají, a velmi si jejich nasazení vážíme," dodal primátor Jura.

Další zprávy