"Asi budu bezdomovec." Tisíce lidí jsou bez příjmu, vláda jejich odškodnění nechystá

Radek Dragoun Radek Dragoun
8. 4. 2020 5:30
Desítky tisíc lidí pracují v Česku na základě dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce. Ani oni v řadě případů nemohou v době koronavirové pandemie pracovat. Velká část z nich se rázem ocitla bez příjmu, ale odškodnění pro ně vláda zatím nechystá. Některým rychle dochází peníze a musí spoléhat na pomoc příbuzných.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Eliška od pondělí do čtvrtka dojížděla z jižních Čech do Prahy, kde v britských školách vedla individuální i skupinové lekce hraní na piano, zpěvu a tance. Do toho některé své žáky navštěvovala u nich doma a učila je soukromě. Práci jí zprostředkovávaly tři instituce na základě dohody o provedení práce.

Jenže po vypuknutí pandemie koronaviru o veškerou práci přišla. Školy zavřely a individuální lekce u žáků doma nejsou možné kvůli vládním opatřením. Elišce se tak rázem výrazně minimalizoval příjem, který jí vystačil na spokojené žití.

"Dvakrát do týdne se ozve nějaká maminka žáka nebo žákyně, které učím hrát na piano, že by chtěli lekci on-line. Jenže z toho mám týdně třeba tisíc korun, což se samozřejmě nedá srovnávat s tím, co si vydělám za normálních okolností," popisuje Eliška. Tato tisícovka týdně je nyní jejím jediným příjmem.

Musela proto výrazně změnit svůj dosavadní životní standard, uskromnit se musela i v tom, co si koupí k jídlu. Nebýt pomoci rodičů, dostala by se do velké nouze. "Opravdu mi nepřijde v pořádku, abych ve svých letech chodila pořád za rodiči. Ale kdybych je neměla, tak bych denně jedla asi jenom krajíc chleba," popisuje Eliška.

Do podobné situace se v době opatření kvůli boji s nemocí covid-19 dostávají i další. Jednou ze skupin, která je na tom vůbec nejhůře, jsou právě lidé, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ti v současnosti od státu nedostávají žádné náhrady a ani se jim - jako například živnostníkům - neplánuje prominout příspěvky na zdravotní a sociální pojištění.

Od bezdomovectví ho chrání vstřícný majitel

Problémy s penězi řeší i Ondřej, který několikrát do týdne chodil učit do mateřské školy a o víkendu se živil jako DJ. I on obě práce vykovává na dohodu o provedení práce. Mimo jiné proto, že je v exekuci, a tak je pro něj obtížnější najít si práci. I on tak o svůj pravidelný příjem kvůli koronaviru přišel.

Jediné, co mu teď vynáší alespoň nějaké peníze, je prodej nejrůznějšího majetku, který nabízí přes aukční portály. Prodává zejména gramofonové desky, ale nejen je. Jenže to mu na živobytí nestačí, zvlášť když musí splácet exekuci. "Na splátky nemám. Nabídli mi možnost odkladu, ale ještě jsem to s nimi nekonzultoval. Snad mě tahle situace nedostane do ještě hlubších problémů," doufá Ondřej.

Příjem z prodeje vlastního majetku mu nestačí ani na zaplacení nájmu. Od toho, aby skončil na ulici, ho prozatím zachraňuje vstřícnost majitele. "Požádal jsem ho, jestli by se splátkami nájmu nepočkal do konce května. Žiji na venkově, tady je ten přístup jiný. Kdyby to byl někdo, kdo funguje komerčně, nezajímá ho to a chce jenom svůj nájem, tak by to bylo asi horší. Pak by mi asi hrozilo, že bych mohl být navíc ještě bezdomovec," říká Ondřej, který bydlí v obci v Českém ráji.

Pro Ondřeje je situace o to komplikovanější, že právě na jaře a v létě míval nejvíc pracovních nabídek. Jenže z vyjádření vládních politiků je zřejmé, že právě kulturní akce budou pravděpodobně to poslední, kde se budou zákazy uvolňovat.

O bydlení se naopak nemusí obávat Roman. Za léta si našetřil dostatek peněz, které by mu umožnily žít bez práce i nějaký ten měsíc. Jenže jsou to těžce vydřené finance, které si dával stranou, aby si za ně jednou koupil například vlastní bydlení. Nikdy na ně nesahal, teď z nich musí žít.

Prací měl několik. "Vařím na různých několikadenních sebepoznávacích kurzech, kde se cvičí jóga nebo se konají různé semináře, docházel jsem pomáhat pracovat do dílny malého podnikatele, občas píšu publicistické články," popisuje. Jenže i on tuto práci vykonával na dohodu nebo dostával zaplaceno na ruku, tudíž teď nemá nárok na žádný příspěvek.

"Dohodáře" zatím vláda odškodnit neplánuje

Roman je zklamaný z toho, že vláda při nastavování odškodnění na tuto výraznou část společnosti zapomněla. Zaměstnance se stát snaží chránit tak, že bude zaměstnavatelům přispívat na většinu jejich platu, živnostníkům zase nabídne jednorázový poplatek ve výši 25 tisíc korun, pro lidi, kteří pracují na dohody, však dosud žádné odškodnění nepřipravila.

Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová upozorňuje, že v obtížné situaci jsou rovněž rodiče, kteří si tímto způsobem vydělávali. Na rozdíl od běžných zaměstnanců a živnostníků nemají nárok na ošetřovné, pokud jsou jejich děti doma kvůli zavřeným školám. Musí tedy s nimi zůstat doma, takže možnost něco si přivydělat je minimální. 

Piráti proto s podporou opozice chtěli v úterý ve sněmovně prosadit, aby jednorázový příspěvek podobně jako OSVČ obdrželi také zaměstnanci, kteří pracovali na dohodu a platili sociální pojištění. V takové případě by obdrželi částku ve výši 15 tisíc korun. 

"Ti lidé platili odvody, připadali si jako normální zaměstnanci a v čase krize zjistili, že sice chodili do práce, odváděli všechno, co je potřeba odvádět, ale nemají žádné výhody, které jinak plynou ze zaměstnaneckého pracovního poměru. A nejde vyloženě jenom o manuální práce. Jsou to také asistenti pedagogů, učitelé na malý úvazek, zaměstnanci pošty, co různě vypomáhají. Na dohodu o pracovní činnosti je u nás spoustu částečných úvazků," vysvětluje Richterová. 

Jenže koaliční poslanci tento návrh nepodpořili a s odškodněním lidí pracujících na dohodu se tak zatím nepočítá. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však ve sněmovně prohlásila, že je připravená o tom v budoucnu ještě diskutovat. 

Živnostníci se jednorázového příspěvku dočkají

Naopak téměř jistě se již brzy jednorázového příspěvku dočká fotografka Lucie ze středních Čech, která dosud prožívala období plné nejistoty. Vláda totiž nejprve přislíbila vyplatit kompenzaci jen těm OSVČ, kteří to mají jako hlavní pracovní činnost. A to se Lucie netýkalo, přestože se focení věnuje na plný úvazek a přináší jí zhruba 30 tisíc korun měsíčně. Kvůli tomu, že pobírá rodičovský příspěvek, je na její podnikání nahlíženo jako na vedlejší příjem.

Vláda sice následně přislíbila, že příspěvek obdrží i někteří, kteří mají podnikání jako vedlejší pracovní činnost. Podmiňovala to však tím, že živnostníci musí doložit meziroční pokles tržeb za první čtvrtletí minimální o deset procent. Kvůli tomu by se příspěvek na Lucii nevztahoval. V minulém roce výrazně investovala do svého ateliéru, reálné příjmy tak měla během letošního ledna a února vyšší než loni.

Po kritice například od Asociace malých a středních podniků však vláda předložila v úterý ve sněmovně pozměňovací návrh, podle kterého by živnostníci nemuseli dokládat pokles příjmů. Lucie by se tak kompenzace od státu nakonec mohla dočkat.

I když by byla nejraději, kdyby mohla alespoň částečně pracovat. "Život by mi usnadnilo, kdybych mohla v přírodě fotit třeba rodiny, které by nemusely mít roušky. Spousta z nich by na focení šla, ale když je to pod hrozbou pokuty, tak se bojí a já se bojím také. Pokud je rodinka v přírodě bez roušky a od nich tři metry fotograf s rouškou, tak mi to nepřijde špatné," říká Lucie.

 

Právě se děje

Další zprávy