Praha - Na povrch Marsu se na padáku za tři roky snese speciální sonda v misi zvané ExoMars. Na kolečkách potom z přistávacího zařízení sjede na rudou planetu vozítko, aby prozkoumalo její povrch. Ponese zároveň několik vědeckých přístrojů, které předem vybrala Evropská kosmická agentura (ESA), obdoba americké NASA.
Jedno z vybraných zařízení právě vyvíjejí odborníci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Vlnový analyzátor, který vzniká pod vedením profesora Ondřeje Santolíka, bude zachycovat elektromagnetické vlny ve slyšitelných frekvencích. “Je to trošku skok do neznáma, protože se jedná o první měření tohoto druhu. Ale těšíme se na to,” říká profesor.
Český přístroj s vozítkem cestovat nebude - zůstane na přistávací platformě a má především ověřit, jestli na Marsu existují bleskové výboje. “Je to kontroverzní téma, které se táhne vědeckou literaturou delší dobu,” doplňuje Santolík s tím, že jeho lidé teď před sebou mají spoustu práce - do konce roku 2017 musí být vše připraveno.
Další přístroje poletí i k Jupiteru
A není to jediný přístroj české výroby, který v příštích letech zamíří do vesmíru - z českých laboratoří jich tam poputuje víc než deset. Zařízení budou jako součásti družic sloužit například k dálkovému zkoumání Země nebo budou na palubě sond, které zamíří kromě Marsu i k měsícům Jupitera.
“V drtivé většině jde o experimenty fyzikálního charakteru, na jejichž vývoji a výrobě pracují hlavně Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy,” přibližuje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která pomáhá českým výzkumníkům zapojovat se do mezinárodních kosmických projektů.
Největší zastoupení budou mít čeští vědci na sondě Solar Orbiter - takzvané sluneční observatoři, která má ze Země vystartovat už v roce 2017. Pět českých týmů ji opatří čtyřmi přístroji.
Budou zkoumat mrkvové skřítky
Česká stopa nebude chybět ani u velkolepého projektu zvaného JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer - průzkumník ledových měsíců Jupitera), který má být zatím největším evropským kosmickým počinem. Start sondy je naplánovaný na rok 2022, o osm let později má přiletět k Jupiteru, kde bude kromě planety zkoumat i tři z jejích měsíců. Čeští vědci se zapojují do výroby přístroje k analýze elektromagnetických vln.
Podobný přístroj připojí vědci z Ústavu fyziky atmosféry z Akademie věd i k francouzské družici TARANIS. "Dostala své jméno podle keltského boha hromu," říká Ivana Kolmašová z Akademie věd. Družice má střídavě obíhat nad severním a jižním pólem a zkoumat skryté bouře v atmosféře. Zaměří se i na světelné jevy přezdívané mrkvoví skřítci, které se objevují ve výšce kolem 80 kilometrů nad zemským povrchem. Na družici se dostane i spektrometr, zčásti z dílny Katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity.
“Tyto detektory jsou poměrně unikátní, protože pro studium takových jevů je potřeba velmi vysoká citlivost. Proto má základní detektor asi osm krát osm centimetrů čtverečních a před ním je ještě tenký křemíkový detektor,” vysvětluje Lubomír Přech z Karlovy univerzity.
Vědci se podílejí mimo jiné i na zpracování a využívání dat z více než čtyřiceti dalších družic. Přístroje připravují také pro ruskou měsíční sondu Luna, družici Strannik a Resonance a francouzskou družici TARANIS. Ročně na výrobu přístrojů přispívá Česko od Evropské kosmické agentury 1,5 milionu eur.
