Policie v Ústí zatýkala, ale na střety radikálů nedošlo

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 5. 2014 17:36
Skupinka zhruba deseti anarchistů v centru města vyprovokovala střet s pořádkovou policií. Do města dorazili radikálové z Německa i Polska.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Ústí nad Labem - Pochod Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a jejích příznivců centrem Ústí nad Labem se obešel bez vážnějších problémů.

Policie řešila několik drobných potyček s antifašisty, tři z nich zadržela za napadení policistů z antikonfliktního týmu.

Shromáždění monitorovali i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

DSSS avizovala shromáždění pro 500 lidí, do Ústí nad Labem jich dorazila přibližně polovina.

Pochodu se u Mánesových sadů postavily víc než dvě stovky antifašistů a místních Romů. Byli mezi nimi i anarchisté z Německa.

Ulici uzavřeli těžkooděnci, obě skupiny se k sobě nedostaly ani na 200 metrů. "Pochod se obešel bez narušení veřejného pořádku," řekla policejní mluvčí Šárka Poláčková.

Drobné střety řešila policie na konci pochodu, kde se radikálům postavily dvě menší skupinky anarchistů, oddělili je těžkooděnci.

Násady a tyče

Už před polednem skupina asi 10 antifašistů napadla policisty z antikonfliktního týmu. "V souvislosti s útokem na policisty jsme zadrželi tři osoby," doplnila Poláčková s tím, že kriminalisté případ kvalifikují jako přestupek.

Radikálové ze severní Moravy přivezli do města násady z tvrdého plastu, policie jim je ještě na nádraží zabavila. "Celkem jsme zadrželi 19 zbraní, většinou šlo o násady a tyče," doplnila Poláčková.

Policie nasadila do ulic na 700 policistů včetně pořádkových jednotek z Ústeckého, Libereckého a Jihomoravského kraje. Mimořádná bezpečnostní opatření podle Poláčkové potrvají do odvolání, velká část radikálů ve městě zatím zůstává. Rozdělili se do menších skupin a zamířili především do restaurací.

Do běžného provozu se vrátila městská hromadná doprava, která kvůli uzavírkám v centru města jezdila po objízdných trasách.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy