Praha - Maďarsko už poslalo Česku požadavek na pomoc při ochraně hranice proti uprchlíkům. Chce policisty, automobily nebo stavební stroje. Česko také uvažuje o tom, že poskytne zbraně Kurdům bojujícím v Iráku proti Islámskému státu. Mohlo by jim poslat třeba samopaly. Sdělil to novinářům během úterního jednání Bezpečnostní rady státu ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
"Velmi konkrétně uvažujeme o další zásilce, tentokrát už zbraní pro Kurdy. Mohly by to být samopaly, to je velmi pravděpodobné. Budeme o tom jednat s Američany, protože potřebujeme přepravce," řekl Stropnický.
Ministr předpokládá, že by armáda do Maďarska mohla v druhé vlně vyslat více než 25 vojáků, o kterých rozhodla vláda v pondělí.
"Maďarům chybí určitá technika, i třeba takzvaná běžná, jako jsou nákladní automobily, stavební stroje, ten seznam je relativně dlouhý," řekl Stropnický s tím, že se s ním seznámil během jednání rady. "Budeme to teprve vyhodnocovat, co z toho můžeme, co z toho můžeme méně a co z toho nemůžeme," dodal. Ve čtvrtek bude o tématu jednat s maďarským ministrem obrany při aliančním setkání v Bruselu.
Do Maďarska by mohlo být zapůjčeno 25 vojáků a až 100 policistů
Počet vojáků, který by do Maďarska zamířil, nebyl podle ministra definován. Bude záležet na počtu techniky, kterou by Česko mohlo poskytnout. Do Maďarska by tak poté byla poslána především obsluha těchto strojů. "Odhadoval bych to na více než 25," poznamenal Stropnický. Právě 25 vojáků by do Maďarska mělo zamířit příští týden společně s pěticí nákladních automobilů, vrtnou soupravou a deseti polními kuchyněmi. O této pomoci vláda rozhodla v pondělí.
"Nejde o to, aby český voják chodil po maďarské hranici, to jsem i říkal, že to asi by ani Maďaři nechtěli. Tomu rozumím, má to i svou psychologickou rovinu," poznamenal. Česká pomoc by se měla týkat především techniky nebo prostředků na případné rozšíření hraničního plotu.
Podle Stropnického je v seznamu i požadavek na vyslání policistů. "Ten není úplně nízký, myslím, že to je něco přes 100," poznamenal s tím, že neví, jak se k požadavku postaví ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Sobotka: Na pomoci by se měly podílet i Slovensko a Polsko
Česko chce pomoc Maďarsku koordinovat ve spolupráci s visegrádskou čtyřkou. O tématu bude proto jednat s kolegy z Polska, Slovenska a Maďarska Chovanec.
O konkrétních počtech budou ve čtvrtek jednat ministři vnitra visegrádské čtyřky. Premiér Bohuslav Sobotka by chtěl, aby se na pomoci podílely i Slovensko a Polsko.
Vláda v pondělí rozhodla, že česká armáda Maďarsku vypomůže 25 vojáky, pěti nákladními vozy, vrtnou soustavou na budování plotu a polními kuchyněmi. V zemi by vojáci měli být od poloviny října do poloviny prosince.
"Následně byla ČR požádána o to, zda by ještě pomohla posílit ostrahu vnější schengenské hranice, jejíž část tvoří maďarská hranice. Budou jednat ministři vnitra o konkrétních technických parametrech tohoto požadavku Maďarska a předpokládám, že po tomto jednání bude česká vláda reagovat," řekl Sobotka.
Další pomoc by měla být koordinována s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky. "Stojíme o to, aby to nebyla jenom pomoc ze strany České republiky Maďarsku, ale aby se na té podpoře podílelo také Slovensko a Polsko," řekl premiér.
Konkrétní podoba pomoci bude podle Sobotky záležet na požadavcích Maďarska, které by měl svým kolegům přednést ve čtvrtek maďarský ministr vnitra. Český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v pondělí řekl, že by do země mohlo odjet více než 100 českých vojáků a policistů.
Česká republika také pošle na pomoc uprchlíkům do Maďarska 50 topných souprav do stanů. Poskytne je ze svých skladů ve Skutči a v Kamenici u Prahy Hasičský záchranný sbor. O topení požádalo Maďarsko kvůli blížícímu se studenému počasí. Náklad bude do Budapešti dopraven ve středu.
Uprchlíci nerozdělují společnost
Prezident Miloš Zeman uvedl, že migrační krize nerozděluje společnost. "Vůbec nerozděluje. Na jedné straně je takzvaná pražská kavárna, které já soukromě říkám pražské štěkny, a na druhé straně je 90, možná 95 procent české společnosti," řekl Zeman.
Migrační krize podle něj není něco, co českou společnost rozděluje, ale naopak spojuje. "I lidé, kteří mají na jiné záležitosti naprosto odlišné názory, se vcelku shodují, pokud jde o názory na ilegální, zdůrazňuji ilegální imigraci, protože vy víte, že podle dublinských dohod každý, kdo vstoupí na území bezpečného státu, má povinnost požádat o azyl, ale nemá si vybírat ten stát. Jinými slovy, ti, kdo schvalují příliv imigrantů v rozporu s dublinskými dohodami, schvalují trestný čin," poznamenal prezident.
