Do krkonošské Kotelní jámy sjela největší lavina zimy, na délku měřila 425 metrů

ČTK ČTK
28. 2. 2017 10:08
V Krkonoších spadla největší lavina za tuto zimu. Lavina na délku měřila 425 metrů. V Krkonoších v nynější zimní sezoně zatím platil nejvýše třetí lavinový stupeň. Horská služba ho vyhlásila začátkem ledna, kdy během několika dnů v některých místech napadl až metr sněhu. Lavina do Malé Kotelní jámy sjela v době platnosti druhého lavinového stupně.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) - Do Malé Kotelní jámy v Krkonoších spadla v polovině února zatím největší lavina letošní zimy. Lavina měla délku 425 metrů a parametry střední základové laviny. Letošní zima je podle horských záchranářů na laviny zatím poměrně chudá. Nyní v Krkonoších platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály, na hřebenech je asi jeden metr sněhu.

"Lavina se uvolnila 16. února v odpoledních hodinách, samovolně a vlivem podmáčení sněhové pokrývky, kterou způsobilo oteplení a silné sluneční záření na slunných svazích," uvedla horská služba. Masa sněhu se odtrhla v šíři 31 metrů, výška odtržené vrstvy byla od 40 centimetrů do dvou metrů. Čelo laviny bylo vysoké 1,8 metru.

Zatím největší lavina v Krkonoších za poslední roky sjela 10. února 2015 do Modrého dolu. Lavina měla plochu 20 hektarů. Na délku měřila 1106 metrů a odtrhla se v šíři 506 metrů. Měla obrovskou sílu, zastavila se až v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce šest metrů.

V Krkonoších v nynější zimní sezoně zatím platil nejvýše třetí lavinový stupeň. Horská služba ho vyhlásila začátkem ledna, kdy během několika dnů v některých místech postupně napadl až metr sněhu. Lavina do Malé Kotelní jámy sjela v době platnosti druhého lavinového stupně.

Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou kromě Kotelních jam také údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Ročně v horách spadne několik desítek lavin.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy