Do finále volby Rady ČT postoupili hlavně kritici současného fungování televize

Domácí Radek Bartoníček Domácí, Radek Bartoníček
Aktualizováno 18. 3. 2021 17:20
Sněmovní volební výbor vybral z 56 uchazečů dvanáctku finalistů na místo v Radě České televize. Poslanecká sněmovna z nich následně zvolí čtyři nové radní. Výběr ukázal, že přednost dostali kandidáti, kteří kritizovali management České televize a práci novinářů tohoto veřejnoprávního média. Nová podoba Rady ČT vzniká v emotivní atmosféře, kdy se houpe křeslo pod ředitelem televize Petrem Dvořákem.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák nemá své místo v čele veřejnoprávního média vůbec jisté.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák nemá své místo v čele veřejnoprávního média vůbec jisté. | Foto: ČTK

Před hledáním dvanácti kandidátů do Rady České televize zněla nejčastěji otázka, v jakém poměru volební výbor vybere kritiky či podporovatele současné podoby televize. Volby ukázaly, že členové výboru v naprosté většině vsadili na kritiky. Podle některých opozičních poslanců tak pokračuje snaha hnutí ANO, SPD či KSČM změnit podobu vysílání České televize, kterou poslanci těchto stran nejvíce kritizují.

Nejvíce hlasů získal od výboru bývalý šéfeditor a šéfredaktor zpravodajství České televize Karel Novák, kterého podpořilo patnáct z osmnácti členů výboru. Hlas třinácti poslanců dostal publicista Jefim Fištejn, po jedenácti pak získali výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund a dramaturg Jaroslav Kravka.

Do finále se dostali také Pavel Černocký, Zdeněk Pernes, Daniel Váňa, Radek Žádník (všichni 10 hlasů), Pavel Černý, Jiří Kratochvíl a Milada Richterová (9 hlasů). Všichni vybraní kandidáti, stejně jako ti nevybraní, slibovali, že by v Radě ČT vystupovali nezávisle a odmítali, že by byli spojeni s nějakou politickou stranou či hnutím.

Mezi desítkami nezvolených jsou mimo jiné lidé z oblasti médií, práva, kultury či církve. Do užšího výběru se nedostala například bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů, předseda Syndikátu novinářů České republiky Adam Černý, novinářka Lída Rakušanová, bývalý umělecký šéf činohry a později ředitel činohry Národního divadla Michal Dočekal, Ilja Racek, který v letech 2002 až 2013 vedl ČT v Ostravě, nebo kněz Zbigniew Jan Czendlik.

Poslanci se ke své volbě většinou nehlásí

Nově zvolená čtveřice usedne do křesel, ve kterých šest let seděl současný místopředseda rady Daniel Váňa a členové Jaroslav Dědič, Jaroslav Maxmilián Kašparů a Jiří Kratochvíl. Kratochvíl společně s Váňou se snažili svůj post obhájit. Na podzim vyprší mandát také radnímu Zdeňku Šarapatkovi, který patří k největším obhájcům současného vedení a podoby České televize.

I když hlasování bylo tajné, z počtu hlasů, dřívějších vyjádření i reakcí členů výboru na některá vystoupení kandidátů vyplývá, že zvolení kandidáti prošli především hlasy poslanců ANO, SPD či KSČM. Opoziční poslanec Pirátů Tomáš Martínek naopak po hlasování oznámil, že z dvanácti postupujících dal hlas jen Miladě Richterové, jinak volil jiné zájemce. "Musím dodat, že mé preference založené na odbornosti, kvalitě nominujících organizací i nezávislosti jsou velmi odlišné od výběru výboru," uvedl Martínek.

Zástupci ANO, kteří mají ve volebním výboru nejsilnější zastoupení se sedmi poslanci, nesdělili, koho volili. Odvolávali se na tajnost hlasování a na to, že v některých případech prý postupujícím hlas nedali. Kromě nich zasedají ve výboru tři členové ODS, dva členové SPD a Pirátů a po jednom poslanci KSČM, KDU-ČSL, STAN a ČSSD. Pouze TOP 09 nemá ve výboru žádného člena.

O tom, kteří kandidáti nakonec v radě zasednou, by měla rozhodnout Poslanecká sněmovna na své dubnové schůzi. Letos se obmění v 15členné radě celkem pět lidí. Radní jsou voleni na šest let, každé dva roky se obměňuje třetina orgánu. Rada ČT má možnost dosáhnout odvolání ředitele České televize, o což podle opozičních poslaneckých hlasů usiluje. Argumentují mimo jiné tím, že většina sněmovny loni poslala do Rady ČT tři kandidáty, kteří vystupují proti vedení televize velmi kriticky - jde o ekonomku Hanu Lipovskou, novináře a nynějšího předsedu Rady ČT Pavla Matochu  a moderátora Luboše "Xavera" Veselého. 

Postupující kandidáti do Rady ČT

  • jméno - počet hlasů od výboru - nominující organizace
  • Karel Novák - 15 - Nadační fond Filantia
  • Jefim Fištejn - 13 - Hospodářská komora ČR
  • Jiří Grund - 11 - Anglo-americká vysoká škola, z.ú.
  • Jaroslav Kravka - 11 - Pétanque club Brněnští Draci, z.s. 
  • Pavel Černocký - 10 - Šance na návrat, z.s. 
  • Zdeněk Pernes - 10 - Rada seniorů ČR, z.s.
  • Daniel Váňa - 10 - Vysoká škola ekonomická v Praze 
  • Radek Žádník - 10 - Muzejní spolek Dobříšska, z.s.
  • Petr Brozda - 9 - Musica Templi, spolek pro studium duchovní hudby
  • Pavel Černý - 9 - Liga Libe, z.s. 
  • Jiří Kratochvíl - 9 - Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace, z.s., Sdružení pro obnovu hasičských tradic, z.s.
  • Milada Richterová - 9 - Suverénní řád Maltézských rytířů - České velkopřevorství 

Stěžovali si na poměry, získali nejvíc hlasů

Dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, Fištejn a Novák, při svém slyšení z větší části Českou televizi kritizovali. Novák začal svou prezentaci citací nejmenovaného redaktora ČT, který podle Nováka popisoval na Facebooku nakupování lidí slovy, "že si jde národ tupců pro papuče a pro tričko".

"Víte, já byl v České televizi od roku 1994 do roku 2017, ale nevzpomínám si, přinejmenším do roku 2015, že bychom nadávali našim divákům do blbců a tupců. Nemyslím si, že svoboda slova je, že budu urážet lidi, kteří nedělají nic nedovoleného, jen si šli naprosto legálně nakoupit," stěžoval si Novák, který nakonec dodal, že šlo asi o nějaký exces a že Česká televize už přijala kodex etického chování redaktorů na sociálních sítích. "Jenže právě takové excesy podrývají důvěru veřejnosti v televizi veřejné služby," pokračoval Novák.

Následně označil většinová média za aktivistická a volal po větší vyváženosti v informování. "Mediální instituce a novináři odsunuli více či méně vědomě příliš velkou část společnosti do role outsiderů a překročili tím jakousi kritickou mez své autoritativnosti. Kdybych to měl vyjádřit jednou větou, tak je to prostě o tom, že se média stala aktivistickými. A to nejen v České republice," prohlásil kandidát, který dostal nejvíce hlasů ze všech 56 kandidátů do Rady České televize. 

Na otázku, za co by Českou televizi pochválil, a co by jí naopak neodpustil, jmenoval dvě věci. "Pochválil bych ji za program Déčko, to je velmi výrazná veřejná služba. Pochválil bych ji také za ČT3," řekl Novák. Připomínky má naopak ke zpravodajství o covidu-19. "Koronavirové informování bylo z mého pohledu maličko přepálené. Jako ve smyslu, že toho bylo skutečně hodně. Ono je to složité. Sledovanost v březnu (loni v březnu začala v Česku epidemie koronaviru - pozn. red.) byla famózní, ale postupem času to chtělo maličko ubrat, aby nevznikal ve společnosti pesimismus. Ale není to nic, co bych jí neodpustil. Já umím celkem odpouštět," uvedl Novák. 

Ten zároveň kritizoval některé pořady České televize, aniž by je jmenoval. Z jeho slov ale vyplynulo, že myslí například pořad 168 hodin. Novák poslancům vysvětloval, že má výhrady k názorové aktuální publicistice v České televizi. "Když se bavím s lidmi, kteří milují aktuální publicistiku, tak jim říkám jednu věc: Představte si, že by tam byla ta druhá parta. Tak byste to nenáviděli," uvedl a připomněl, že pracoval v České televizi, když tam v minulosti propukl ostrý spor mezi tehdejším vedením a redaktory. "Nikdy jsme nešli po těch, kteří nás chtěli odvolat. Protože respektujeme rozložení sil v Poslanecké sněmovně, ale i v české společnosti. V této společnosti je mnoho názorových proudů a já nechci žádné ostrakizovat nebo vytěsňovat," řekl Novák.

Na otázku jednoho z poslanců, kde je zakopaný pes, odpověděl, že v lidech. "Oni to nemyslí špatně, oni si myslí, že zachraňují svět, to je ten celý problém. Ale možná je to tak dobře. Já nevím. Já říkám svůj pohled," prohlásil Novák, který se dočkal po svém vystoupení pochvaly od poslance SPD Lubomíra Španěla a poslance ANO Martina Kolovratníka. "Mně se hrozně líbilo vaše vyjádření, když jste mluvil o respektu k názorovým proudům ve sněmovně. Toto je vzkaz těm aktivistickým redaktorům, kteří nás možná sledují. Opravdu se mi to hrozně moc líbilo, děkuju za to," sdělil Kolovratník.

V ČT jsem dostal zaracha, řekl Fištejn. Pak to popřel

Publicista Jefim Fištejn si stěžoval, že podle jeho názoru Česká televize upřednostňuje jen některé názory, takže například on prý dostal "zaracha". "Občas jsem v ČT vystupoval, později, jak říkají v redakcích, jsem dostal zaracha. Do ČT se nedostane člověk, který nesdílí skupinový názor. Oni si nebudou ztěžovat život tím, že budou zvát někoho, na jehož odpovědi neumějí reagovat," uvedl.

Myslí si také, že v Česku i v zahraničí existuje monopol médií na to, o čem a jak informovat. "Lidé se ochotně začínají podřizovat skupinovému názoru. A najednou vidíme, že v USA všechna média uctívají jednu píseň. Pro jiný názor není místo. A tento monopol, který nevzniká z nějakého nařízení, není o moc méně hrůzný a děsivý než jiný monopol. A toho jsme bohužel dnes svědky skoro všude," uvedl Fištejn.

Na to zareagoval poslanec ANO Aleš Juchelka. "To je pro mě opravdu šokující, pokud takto významnému publicistovi byla vystavena stopka v České televizi," prohlásil. Na to ale Fištejn své vyjádření opravil a řekl, že žádný zákaz nedostal. "Žádnou stopku nebo zaracha mi nikdo oficiálně nedal. Znají můj názor, je jiný, odmítám na základě životních zkušeností sdílet hurá svazácký názor, že teď už víme, co je pravda, co je lež, odmítám to sdílet. Většina tvůrčích pracovníků v ČT tento můj postoj zná, tak buď pro mě vyhledává méně konfliktní plochy, nebo mě prostě nezvou," upřesnil Fištejn. 

Na jeho slova reagoval na Twitteru zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský. "Za poslední dva roky se ta stopka přetavila ve 28 účastí při vysílání ČT24," napsal.

Pokud jde o práci v Radě ČT, Jefim Fištejn míní, že v případě zvolení by mohl trochu zklidnit rozbouřené vlny. "Nejsem člověk extrémních názorů v žádném smyslu, jsem docela pevně ukotven ve svém konzervativním postoji. Mohl bych být kotvou, protože nepodléhám takovým těm dočasným větříkům a povětřím, které se zdají předzvěstí mohutného hurikánu," vysvětloval a dodal, že rada by měla najít správné manažery. "Kteří by chápali, že jejich názor není povinný pro všechny ostatní. Mohou svůj názor samozřejmě mít, ale musí dbát na rozestupy v názorech. To je to, co mi v dnešní době velice schází," podotkl Fištejn. 

Vedení ČT se musí chovat k radním jinak, řekl další postupující

K poměrům v České televizi se kriticky vyjadřovali i kandidáti, kteří získali shodně 11 hlasů poslanců a skončili tak na třetím a čtvrtém místě - jde o Jiřího Grunda a Jaroslava Kravku. 

Grund začal svou prezentaci vyprávěním o tom, jak poznal ve svém profesním životě úspěšné i méně úspěšné firmy - ty druhé podle něj měly společné to, že nesnášely konstruktivní kritiku. "Jejich představitelé jakoukoliv kritiku brali automaticky jako osobní útoky, což vedlo k tomu, že se postupně o problémech přestalo mluvit. Jednoduše se dělalo, že nejsou. A věřte tomu, že firmy to nečinilo úspěšnějšími," prohlásil Grund, který mezi takové firmy zařadil Českou televizi.

"Společným prvkem většiny institucí ve veřejném prostoru je to, že jakékoliv konstruktivní kritice se obrovsky brání. Když si dovolíte vyjádřit pochybnost například na adresu některých pořadů, skladbu zvaní hostů, reportáží, tak místo toho, aby to rozpoutalo plodnou debatu, která vede k nějakému vzájemnému pochopení a dále ke zlepšení práce všech zúčastněných, je často hned oheň na střeše. Jste například obviněn z narušení nezávislosti a já nevím, čeho ještě," dodal.

Grund řekl, že je hluboce přesvědčený, že pokud má Rada ČT odpovědně plnit svou kontrolní funkci, musí klást kritické otázky. "A od managementu ČT očekávám, že bude na tyto otázky věcně odpovídat. Rozhodně neočekávám, že bude v médiích napadat orgán, který vy jako poslanci volíte právě proto, aby zajistil kontrolu hospodaření a vyváženosti," podotkl adept na místo v radě.

Grund dal také najevo, že se mu nelíbí, jak se různých webech objevují podle něj dehonestující články na nedávno zvolené radní. Domnívá se, že by mohl přispět ke zklidnění a racionalizaci debaty o České televizi, protože se řadu let komunikací živí. Označil se za záruku nestrannosti. "Jsem vnitřně svobodný a nezávislý člověk. To znamená, že za mnou nestojí žádné zájmové skupiny, které žijí z rozpočtu ČT, ale ani se nekamarádím s těmi, kteří by ČT nejraději vymazali z povrchu zemského," upozornil.

Jiří Grund po dotazech některých poslanců kritizoval management televize i vysílání v době koronaviru. "Přiznám se, že mně se úplně nelíbí, když na jedné straně vidím Radu ČT, která je voleným orgánem a dostala vaši vůli, aby mohla vykonávat svou práci, a na druhé straně vidím management ČT, který podle různých rozhovorů v médiích radu nerespektuje. Nejsem přesvědčený, že to je věc, která je správná, a že takto by se mělo fungovat. Pokud budete řídit jakoukoliv firmu, tak dozorčí rada vás volí a vy ji musíte respektovat. Bez toho to nejde dál," opakoval.

Ve vysílání podle něj chybí pozitivní zprávy. "My vidíme jen samé negativní zprávy, nevidíme žádná východiska. Myslím si, že veřejnoprávní médium by mělo být pro nás občany světlem na konci tunelu. Nemělo by přistupovat na zkratkovité bulvarizující přístupy nebo titulky. Právě od toho tu Českou televizi máme. Já bych očekával, že i v těchto těžkých dobách bude debata v tomto směru víc hledající východisko, než furt předhánění v tom, jaká zpráva je horší. V tom se moc žít nedá," stěžoval si Grund.

Jaroslav Kravka pro změnu mluvil nejvíce o nutnosti transparentnosti České televize. "Ve veřejnosti se objevuje tendence, která říká, že ČT je taková černá díra, do které padají zdroje, nejčastěji koncesionářské poplatky, a nikdo neví, co se s nimi děje. Nevím, do jaké míry je toto oprávněné, ale když o tom přemýšlím, tak jeden z úkolů je zviditelnit hospodaření České televize," prohlásil.

Několikrát zmínil britskou BBC, protože podle něj by ČT měla po jejím vzoru vypracovat transparentní dokumenty o své činnosti. "Kdybych se vám zalíbil a kdybyste mě zvolili do Rady ČT, tak bych se snažil, aby takový jasný dokument, jasná pravidla, ČT měla. Myslím si, že transparentnost je přesně to, co v tomto případě ČT chybí," řekl poslancům.

Pokud jde o zbývající vybrané kandidáty, také v jejich hodnocení převažovala kritika České televize. Měli připomínky k jejímu hospodaření, vedení i vysílání. 

"Podle mého bylo zpravodajství o covidu až moc, mně strašně chybělo, že se neudělaly panely, kdy by se svolali odborníci z různých stran a byla hodinová debata. To by lidi zajímalo víc, než neustálé opakování čísel, kolik lidí je v nemocnicích. Mně to strašně chybělo," sdělil například publicista Pavel Černocký, který se ohledně pandemie zastal nynější vlády. "My můžeme leccos vyčítat vládě, ale ptám se, kdyby byla jakákoliv jiná vláda, jestli by to vypadalo jinak. Já se obávám, že by to jinak nebylo," řekl. 

Výjimkou mezi postupujícími byla bývalá dlouholetá redaktorka Českého rozhlasu Milada Richterová, která se vyjadřovala spíše neutrálně a mluvila o tom, že se musí s detaily problémů seznámit a zdůrazňovala, že je velkou příznivkyní veřejnoprávních médií. "Ráda bych v Radě ČT zjistila, v jaké kondici ČT je a zda je nutné změnit její směřování a další záležitosti, jak tvrdí někteří její hlasití a velcí kritici především v posledních dvou letech," uvedla mimo jiné. 

Šarapatka: Chystá se ovládnutí ČT, jde o svobodu slova. Dvořák není politický lokaj

Volba nových radních České televize je demokratická, ale to, co se děje po volbě, už demokratické není, tvrdí radní ČT Zdeněk Šarapatka. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy