Do Česka by už brzy mohli přiletět první zranění Lukašenkova režimu

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
27. 8. 2020 19:27
Po pondělním rozhodnutí vlády o vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, kteří bojují proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, už běží konkrétní přípravy, jak tato pomoc bude vypadat. Podle informací Aktuálně.cz už experti například dávají dohromady seznam Bělorusů, kteří budou léčeni v českých nemocnicích. Česko je dle běloruské menšiny u nás jedna z vůbec prvních zemí, které nabízí rychlou pomoc.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček
Ministr zahraničí Tomáš Petříček | Foto: Archív: Aktuálně.cz

Ve skutečnosti je to jeden jediný mail, který má ale zásadní souvislost s tím, komu z Bělorusů zraněných ozbrojenými složkami režimu prezidenta Alexandra Lukašenka pomohou čeští lékaři. Právě na tomto mailu se už shromažďují konkrétní jména lidí společně s jejich zdravotními problémy. Mezi nimi se budou vybírat ti, kteří skutečně do Česka zamíří. Vyplývá to z informací on-line deníku Aktuálně,cz, který zjišťoval, jak přesně v současnosti česká pomoc Bělorusku vypadá.

"Okamžitě po pondělním rozhodnutí vlády jsme začali pracovat na konkrétních projektech," sdělil Aktuálně.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který podle svých slov jednal na toto téma v úterý s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO). "Zároveň už na ministerstvu zahraničí sedí kolegové, kteří jsou v kontaktu s naší ambasádou v Minsku a probírají konkrétní projekty," uvedl ministr.

V celé záležitosti hodně vystupuje také premiér Andrej Babiš, který se mimo jiné setkal se zástupci Bělorusů v České republice a zajímal se o to, v čem by česká vláda mohla nejvíce pomoci. "V Bělorusku je vícero lidí, kteří jsou zranění, potřebují lékařskou pomoc. Domlouvali jsme se na tom, že by Česká republika poskytla bilaterálně nějakou humanitární pomoc," avizoval Babiš už minulý týden po jednání s Kryścinou Šyjanokovou z organizace Bělorusové v ČR. "Oni nám mají dát nějaký návrh, jakým způsobem bychom mohli pomoci, a jestli bychom tam potom eventuálně poslali nějaké letadlo," řekl premiér.

Z dosavadních informací vyplývá, že běloruská menšina v Česku v těchto chvílích spolupracuje především s ministerstvem vnitra na programu Medevac, v rámci kterého Česko umožní zdravotní péči a rehabilitaci pro zraněné Bělorusky a Bělorusy. 

"V úterý jsme jménem běloruské komunity jednali se zástupci vnitra a musím se přiznat, že jsme byli nadšeni přístupem tamních úředníků. Jednání probíhalo velmi rychle a konstruktivně, probrali jsme řadu praktických aspektů a oni byli maximálně vstřícní," řekla Aktuálně.cz Kryścina Šyjanok.

Prioritní je pomoc lidem, kteří se stali oběťmi brutálního násilí

Podle ní je pro Bělorusy v Česku nyní prioritou právě zdravotnická pomoc krajanům, kteří se stali oběťmi brutálního násilí ze strany státu. "Proto už teď dáváme dohromady konkrétní seznamy potenciálních pacientek a pacientů z Běloruska. Máme první jména a popis jejich zdravotních problémů, ale s ministerstvem vnitra jsme se dohodli, že budeme dbát diskrétnosti, a proto konkrétní počty, termíny nemohu uvést. Jde nejen o GDPR, ale o soukromí a bezpečí lidí, kteří zažili peklo," uvedla.

Pro potřeby této zdravotnické pomoci ale vzniklo humanitární konzilium, ve kterém jsou kromě Kryściny Šyjanok a oficiální zástupkyně běloruské národnostní menšiny Aleny Kovářové-Cichanovič lékaři, psychoterapeuti a další odborníci běloruského původu, kteří žijí na území České republiky. V konziliu jsou také zástupci lidskoprávních organizací, které působí přímo v Bělorusku a jsou v kontaktu s oběťmi represí běloruského Lukašenkova režimu.

"Právě toto konzilium prochází žádosti a společně se snažíme vytipovat ty, kteří potřebují pomoc mimo území Běloruska. Ať už proto, že jim například hrozí v Bělorusku nebezpečí, jsou tam vystaveni nátlaku, mají vážná psychická traumata, nechtějí se obrátit na běloruské státní nemocnice, anebo potřebují náročnější léčbu včetně protézování," vysvětluje Šyjanok s tím, že tento seznam předloží k dalšímu posouzení skupině Medevac na ministerstvu vnitra.

Hodně si přitom pochvaluje pondělní rozhodnutí české vlády o fondu pomoci Bělorusku, podle jejích slov je Česká republika jedna z vůbec prvních zemí, které nabízí rychlou pomoc. Na dotaz, zda Bělorusové v Česku nějak komunikují s oficiálním režimem v Bělorusku, odpověděla, že komunikace s diktaturou nyní nepřichází v úvahu. "Udržujeme však kontakt s koordinační radou, která má zajistit mírový transfer moci," vysvětlila.

"Jsme v situaci, kdy běloruská strana je zastoupena občanskou společností, nikoliv státním aparátem. A občanskou společnost tvoříme i my, Bělorusové žijící v České republice. Proto jsme i nyní takto aktivní, proto jsme vytvořili zmiňované humanitární konzilium a jsme zatím velmi šťastní za komunikaci s českými úřady," prohlašuje Šyjanok.   

Veškeré vládní akce na pomoc pronásledovaným Bělorusům podporuje také řada opozičních stran, například KDU - ČSL už 10. srpna vyzývala vládu, aby se podobně jako v letech 2006 a 2010 jednoznačně postavila na stranu spravedlnosti, demokracie a lidských práv v Bělorusku.

"Česká republika je hrdá na svou již přes dvě desítky let trvající podporu běloruské občanské společnosti a demokratické opozice a fakt, že se stala novým domovem mnoha Bělorusů, kteří museli svou zemi v minulosti z politických důvodů opustit," uvedl místopředseda KDU-ČSL a předseda Výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně Ondřej Benešík.  

Velkou vstřícnost dává najevo také ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který tvrdí, že nabízená pomoc je to nejmenší, co může Česko pro běloruské občany udělat.

"Ministerstvo vnitra bude koordinovat výběr osob, uhradí náklady vzniklé s přijetím do země, ubytování a další případné náklady související s pandemií koronaviru, jako je například testování," uvedl Hamáček. 

Ministerstvo zahraničních věcí má zajistit koordinaci na místě, vydání víz a další administrativu, ministerstvo zdravotnictví zaručí pomoc jím zřízených nemocnic a také uvolnění lékařů a personálu pro lékařské a rehabilitační úkony. 

Konkrétní jména vybere česká ambasáda, avizuje Petříček 

Transport běloruských občanů s fyzickými zraněními či psychickými problémy je ale "jenom" jedna část české pomoci. Druhá část se týká pomoci perzekvovaným lidem a také nezávislým médiím.

"Prioritou je zejména podpora nezávislých médií, protože je potřeba zajistit, aby občané v Bělorusku mohli mít přístup k nezávislým informacím," upozorňuje Petříček, který na dotaz Aktuálně.cz sdělil, že zatím je předčasné mluvit o tom, kdo konkrétně se tohoto druhu pomoci dočká. Ať už to budou Bělorusové, propuštění například ze zaměstnání, nebo novináři, kteří se snaží mapovat dění v Bělorusku. 

"Kolegové na ministerstvu zahraničí by ale měli vytipovat konkrétní projekty co nejdříve. Sedí nad tím, spolupracují s ambasádou v Minsku i běloruskou občanskou společností a identifikují osoby, kterých by se naše pomoc týkala," říká Petříček.

O počtech lidí ani o konkrétních částkách zatím mluvit nechce. "Říkat jakákoliv čísla je předčasné. Hledáme ty, kteří naši pomoc potřebují nejvíce. Bavíme se o osobách, které jsou v situaci, kdy by uvítaly právní pomoc. Jména konkrétních osob jsou ale úkolem naší ambasády v Minsku, která je právě v kontaktu s běloruskými občanskými organizacemi. Ty mají nejlepší přehled," sdělil Aktuálně.cz Petříček.

Běloruské novináře nahrazují ti z Ruska

Zástupkyně Bělorusů v České republice Kryścina Šyjanok uvedla k tomuto druhu pomoci, že se situace v Bělorusku mění každým dnem. "Pokud jde například o novináře, kteří nechtějí podporovat oficiální režim, tak jsou nahrazováni novináři z Ruska. Spousta novinářů tak přijde o práci. O své zaměstnání přicházejí také učitelé, kteří dali najevo nesouhlas s tím, co běloruský režim provádí. Lidí, kteří potřebují pomoci, je stále více," sdělila. Vzhledem k tomu, jak se Lukašenkův režim brání poskytování pravdivých informací, považuje pomoc nezávislým médiím za stěžejní. 

Ministr Petříček Aktuálně.cz ve středu odpoledne po zatím posledních jednáních sdělil, že první peníze uvolní Česko velmi brzy. 

"Když půjde vše hladce, očekávám, že příští týden bychom z fondu na pomoc Bělorusku mohli zaplatit první projekty. Prioritou je zdravotnická a psychologická pomoc, včetně rehabilitačních pobytů. To nepočká. Ti lidé potřebují pomoci ihned. Systematičtější financování projektů pro novináře či občanskou společnost pak budeme plánovat v průběhu nejbližších týdnů," avizuje Petříček.

Zároveň se ohradil proti některým kritikům, kteří tvrdí, že by česká vláda žádnou takovou pomoc neměla Bělorusku poskytovat.

"Je úsměvné, že se někdo snaží tuto pomoc degradovat tím, že jde údajně o zasahování do vnitřních záležitostí Běloruska. Doufám, že každý rozumný a empatický člověk dokáže rozlišit politickou či vojenskou intervenci od humanitární pomoci a snah podpořit svobodné rozhodnutí lidí, ať už bude jakékoliv," prohlásil šéf diplomacie.

K podpoře se přidávají vysoké školy

Bělorusové se dočkají pomoci také od českých vysokých škol. Například Masarykova univerzita v Brně otevřela stipendijní program pro studenty a vědce z Běloruska. Pro 20 studentů nabízí pobytové stipendium ve výši 10 až 12 tisíc korun měsíčně a také možnost ucházet se o vědecký grant pro perzekvované akademiky až do výše jednoho milionu korun ročně.

"Podporu pro vyhlášení tohoto stipendijního programu jsem obratem získal od děkanů našich fakult, které jsou připraveny uvolnit prostředky ze stipendijních fondů. Věřím, že tímto krokem motivujeme i ostatní univerzity a v duchu Masarykových myšlenek pomůžeme bránit se prací," řekl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Nabídku vědeckých grantů je univerzita připravena financovat z vlastní interní Grantové agentury MU. "Podpora je určena pro vynikající vědce ze všech oborů v oblasti přírodních a humanitních věd. Grant poskytuje výzkumníkovi dostatečnou finanční podporu pro další rozvoj excelence jeho výzkumu a vytváří tak jedinečnou kariérní příležitost," upřesnila prorektorka pro vědu Šárka Pospíšilová s tím, že výzva bude otevřena od poloviny září.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Airbus reorganizuje výrobu, ve Francii závody spojí, v Německu naopak rozdělí

Evropský výrobce letadel Airbus ohlásil největší reorganizaci svých výrobních závodů ve Francii a Německu za více než deset let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Airbus výrobu uskupí do tří celků. Ve Francii výrobu sloučí, v Německu rozdělí. O provozu ve Španělsku se vede debata.

Ve Francii výrobce letadel spojí výrobu aerostruktur do jednoho subjektu. Závody v Saint-Nazaire a Nantes, kde se montují trupy letounů, se tak sloučí s divizí Stelia s globální působností.

V Německu Airbus rozdělí divizi Premium Aerotec. Část z ní sloučí se závody ve městech Stade a Hamburk, z části vznikne samostatná divize, která se bude zabývat výrobou detailních součástek v omezeném množství.

"Posuzujeme různé vlastnické struktury s cílem najít to nejlepší řešení," uvedl mluvčí společnosti ohledně naposledy zmíněné divize. Ta produkuje jak jednoduché součástky za pár dolarů, tak i ty složitě obráběné, co stojí desítky tisíc dolarů. Spadat by pod ní měla i část továrny v Augsburgu a rumunský závod v Brašově.

Šéf podniku Guillaume Faury před dvěma měsíci označil výrobu aerostruktur, do nichž se řadí i trupy letadel, za hlavní předmět podnikání Airbusu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy