Dluhy studentů i bez školného rostou, ročně na 13 tisíc

Jakub Novák
29. 1. 2012 15:24
Průzkum ukázal, že v přístupu ke vzdělání panuje v Česku už nyní sociální nerovnost
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Většina studentů vysokých škol v Česku si už nyní musí na své vzdělání vydělávat.

Z příjmů tvořených zejména penězi od rodičů a v menší míře potom vlastním výdělkem je schopná své výdaje pokrýt jen asi polovina studentů. Jejich počet ale stále klesá, u sociálně slabších skupin dokonce až k jedné třetině.

I bez školného se tak podle evropského průzkumu EUROSTUDENT IV v České republice zvětšuje sociální nerovnost v přístupu ke vzdělání.

Dluh za roční studium se v případě studentů veřejných vysokých škol vyšplhal na částku kolem 13 tisíc korun.

Prací si během studia přivydělávají asi dvě třetiny studentů. Podle profesora Jiřího Zlatušky z brněnské Masarykovy univerzity se jedná o nevyhovující stav, jelikož studenti se tak nemohou plně soustředit na studium, což se následně odráží i na kvalitě jejich studia.

Převis mezi příjmy a výdaji představuje u studentů veřejných vysokých škol měsíčně přibližně 1300 korun, u studentů soukromých škol jde potom o částku vyšší než pět tisíc.

Nedostatku peněz a z toho plynoucí neschopnosti pokračovat ve studiu se obávaly asi dvě pětiny studentů.

Ke studentským půjčkám od bank se však uchýlila jen asi čtyři procenta ze všech dotázaných studentů, většinu pochopitelně tvořili studenti soukromých škol.

Důvodem nízkého zájmu je zejména nevýhodnost půjček a obavy z neschopnosti je splatit. Tato obava nicméně provází studenty dodnes a je slyšet jako jeden z argumentů proti zavádění školného.

Potenciální zájem o výhodné studentské půjčky by přitom mělo kolem 40 % studentů - toto procento se, na rozdíl od zahraničí, příliš neliší mezi jednotlivými sociálními skupinami. To, co je odlišuje, je spíše výška půjčky, kterou by si byli studenti ochotní vzít.

Školné? Dvě třetiny studentů byly proti

Se zavedením školného souhlasila jen asi třetina dotázaných studentů. Ti se navíc klonili zejména k jeho odložené formě. Přímé školné však studenti hodnotí jako výrazně více motivující prvek.

V nejistých časech hledá člověk bezpečí v davu
V nejistých časech hledá člověk bezpečí v davu | Foto: Jan Langer

Téměř devadesát procent z těch, kteří by se školným souhlasili, zároveň uvedlo, že by byli ochotní platit okolo 15 tisíc korun ročně.

Tato hodnota se lišila jak v závislosti na sociálním původu, tak i na typu oboru. Nejméně by byli ochotní platit studenti pedagogických a zemědělských oborů (asi deset tisíc korun), nejvíce naopak studenti práv, ekonomie a uměleckých oborů (kolem 17,5 tisíce korun).

Tento trend také kopíruje výše očekávaných příjmů po ukončení studia. Poměrně velké rozdíly (šest tisíc korun) v představách o budoucích příjmech panovaly i mezi pohlavími.

Výzkum proběhl v druhé polovině roku 2009. Z necelých čtyřiadvaceti tisíc oslovených studentů odpověděla téměř polovina.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Stříbrný koulař z MČR Vilímek dostal za doping čtyřletý trest

Koulař Tomáš Vilímek přišel kvůli dopingu o stříbrnou medaili z mistrovství republiky. Dvaadvacetiletý atlet Spartaku Třebíč užil zakázaný steroid drostanolon, byl diskvalifikován a antidopingový výbor mu udělil čtyřletý zákaz činnosti. Informovala o tom Česká televize.

Vilímek prohrál na srpnovém mistrovství republiky v Plzni pouze s Martinem Novákem, který jako jediný překonal hranici 18 metrů. V nových výsledcích se na druhé místo koulařské soutěže posunul Ladislav Prášil a na bronzovou pozici Marek Bárta.

Vilímek se letos zlepšil na 17,98 metru, druhý byl i na Odložilově memoriálu. Dopingový trest mu vyprší na konci srpna roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy