Původní divoké pstruhy musíme chránit, vysazujme ryby rozvážně, apelují vědci

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 5. 2020 13:43
Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla ve středu v tiskové zprávě.
Pstruh potoční patří mezi rybáři k nejvíce ceněným úlovkům.
Pstruh potoční patří mezi rybáři k nejvíce ceněným úlovkům. | Foto: Shutterstock

Výzkum se uskutečnil v letech 2018 a 2019 na dvanácti lokalitách. Cílem bylo najít původní populace pstruhů. Vědci ryby odlovili a odebrali jim genetické vzorky, které následně podrobili molekulární analýze.

"Zjistili jsme, že pouze čtyři z dvanácti populací pstruhů mezi sebou vykazují genetickou odlišnost," uvedl Pavel Jurajda, vedoucí pracoviště ekologie ryb. Původní druhy se vyskytovaly ve vyšších nadmořských výškách, méně ovlivněných člověkem. Podle vědců je nutné tato místa chránit. Konkrétně podle Jurajdy jde o Klínový potok, Jizerku, Úpu v Obřím dole a Jelení potok.

Pstruh obecný potoční patří mezi nejvyhledávanější druhy u sportovních rybářů. Ve snaze o vyšší úlovek jsou do volných vod doplňkově vysazováni pstruzi z líhní. Řada populací je tak namíchaná, což má dopad na výskyt původních divokých pstruhů. Jurajda řekl, že do míst, kde byly prokázány divoké populace, by se pstruzi neměli dosazovat.

"Ve většině České republiky je to jedno, tam už jsou pstruzi namícháni. Ale v oblastech s původními druhy by se pstruzi jednak neměli uměle dosazovat a neměly by se tam dělat například ani rybí přechody," řekl. Dodal, že tyto populace jsou samoudržitelné a jejich genetický materiál velmi cenný.

"Aktivity spojené s vysazováním nových násad a volba zdrojové populace by měly být důkladně promyšleny a aplikovány pouze v případech, kdyby došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace," řekl Jurajda. Podle něj už je v Česku také jen pár lokalit, kde se vysazují ryby pocházející z daného místa. "Možná v Beskydech či v Jeseníkách je pár takových lokalit, kde jedou jen jednu linii," dodal.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV na výzkumu spolupracovali s Českým rybářským svazem a Správou Krkonošského národního parku.

Voda odtéká z Česka příliš rychle. Řeky a potoky se musejí začít znovu kroutit (video z 29. 7. 2019)

V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit toky řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní v době sucha odteče rychle pryč a nepomáhá. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet obětí koronaviru ve světě překročil čtyři miliony

Počet obětí pandemie covidu-19 v noci na dnešek celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to propočtů agentury Reuters. Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci také celosvětově monitoruje, vykazuje k dnešnímu ránu 3,84 milionu mrtvých. Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se poprvé prokázalo na konci roku 2019 v Číně a od té doby se virus potvrdil u více než 177 milionů lidí po celém světě. Česká republika je stále jednou z nejvíce zasažených zemí pokud jde o počet zemřelých i infikovaných v přepočtu na počet obyvatel.

Další zprávy