"Obě hry sledovaly legitimní cíl, směřující k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Učinily tak prostředky sice zčásti blasfemickými, ve svém celku však nepotlačujícími základní sdělení," uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.
"S podstatou obsahu her včetně kontroverzních scén byla veřejnost předem seznámena a bylo svobodným rozhodnutím každého, zda se představení zúčastní," dodal David. Pojem blasfemie označuje rouhání. Duka ani Němec se uvedení sporných inscenací jako diváci nezúčastnili.
"Respektujeme nález Ústavního soudu. A děkujeme mu, že naši stížnost neodmítl, ale zaobíral se jí, o čemž svědčí právě to, že rozhodl nálezem, a nikoliv pouhým usnesením," napsal za sebe i za Duku advokát.
"Není pravda, že bychom chtěli cokoliv/kohokoliv cenzurovat. Pokud však má existovat demokracie, musí existovat i tolerance a hranice. Válka na Ukrajině nám ukazuje, že netolerance a hrubé hanobení druhých vede k velkému zlu. Ústavní soud řekl, že by se v zásadě soudci, a to ani ústavní, neměli stát strážci veřejné morálky," řekl Němec.
"Otázka je, kdo je dnes strážce morálky? Občanský zákoník přímo odkazuje na morálku. Máme za to, že právě nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet, protože pokud ani soud nestráží morálku, pak by měl pravdu Vladimir Putin s válkou na Ukrajině. Morálku pak určuje ten, kdo má více hrubosti a peněz. A s tím nesouhlasíme," dodal Němec.
"Jsem rád, jak Ústavní soud rozhodl, ale nevnímám to jako vítězství. Jsem do hloubi srdce přesvědčen, že nikdy nešlo o rozdílnost hodnot, jako spíš o nedorozumění," uvedl ředitel Centra experimentálního divadla v Brně Miroslav Oščatka. "Dialog, nikoli hádání se o to, kdo má pravdu. To by bylo vítězství," doplnil.
Hry režiséra Olivera Frljiče v podání zahraničních souborů provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly římskokatolickou církev i západní pohled na muslimský svět. Podle pravomocného rozsudku, potvrzeného Nejvyšším soudem, však nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.
Žaloba se konkrétně týkala her Prokletí a Naše násilí a vaše násilí uvedených v Brně v květnu 2018. První z nich tematizuje zneužívání dětí kněžími a zahrnuje například náznak orálního sexu na soše papeže Jana Pavla II. Druhá hra kriticky hodnotí vztah západní společnosti k muslimskému světu a obsahuje například scénu, kdy herec sestoupí z kříže a předstírá znásilnění muslimské ženy.
Před uvedením hry Naše násilí a vaše násilí se u divadla shromáždily stovky protestujících. Asi 20 lidí pak představení přerušilo vstupem na jeviště, odešli až po intervenci policie. Divadelníci hru dohráli za podpory diváků, kteří v hledišti zbyli.
Žalobu na Národní divadlo Brno, které festival pořádalo, a Centrum experimentálního divadla, na jehož scéně se představení hrála, nejprve zamítl Městský soud v Brně, Duka s Němcem neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Brně. Oba soudy zdůrazňovaly svobodu slova a uměleckého projevu, stejně jako to, že obě představení nastolovala důležitá témata.
Divadlo Husa na provázku, součást Centra experimentálního divadla, se k událostem roku 2018 a vpádu na jeviště vrátí v připravované inscenaci Vykouření režiséra Jiřího Havelky. Inscenace má provázkovské jeviště prostřednictvím osvobodivé síly humoru "vykouřit" ve smyslu očistit.
