Dítě patří do školy, i když neumí R-Ř, říká expertka

Jakub Novák
20. 1. 2014 10:10
O příčinách odkladů a jejich prevenci jsme mluvili s Janou Kropáčkovou.
Ještě v 70. letech se rodiče bránili odkladům školní docházky, brali to jako selhání své i dítěte, říká Jana Kropáčková.
Ještě v 70. letech se rodiče bránili odkladům školní docházky, brali to jako selhání své i dítěte, říká Jana Kropáčková. | Foto: Jana Kropáčková

Profil - PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D.

Jana Kropáčková
  • vystudovala pedagogiku předškolního věku a učitelství pro 1. stupeň ZŠ a dále doktorské studium na PedF UK Praha ve studijním oboru pedagogika,
  • pracovala jako učitelka mateřské i základní školy,
  • v současné době působí na PedF UK Praha jako proděkanka pro studijní záležitosti a na katedře primární pedagogiky vede odborné semináře k problematice návaznosti preprimárního a primárního vzdělávání, výchově dětí v rodině a semináře k pedagogickým praxím v předškolních zařízeních,
  • napsala knihu Budeme mít prvňáčka a pravidelně publikuje v časopise Poradce ředitelky mateřské školy.

Praha - Každoročně zažádají o odklad školní docházky rodiče přibližně každého pátého dítěte. Důvody jsou různé - od snahy "prodloužit dětství" až po cíl pojistit si, aby ho/ji učila ta správná paní učitelka.

Nejčastěji se ovšem skloňuje "školní nezralost". Tedy situace, kdy dítě není připraveno vstoupit do světa povinností, neumí se dostatečně dlouho soustředit, nemá potřebnou slovní zásobu, není zkrátka na školu zralé. V leckteré rodině se na tom podepsali rodiče.

"V rodinách se méně hovoří, méně čte. A za to nemohou děti samotné, ale jejich okolí. Děti pak spíše sledují televizi nebo pracují s počítačem a mají pak problém s komunikací," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odbornice na předškolní vzdělávání Jana Kropáčková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. "Jde o to, aby si rodič s dítětem hodně povídal, hrál - a nejen v posledním půl roce, ale už dříve," dodává.

Aktuálně.cz: K zápisům do prvních tříd by v letošním roce mělo přijít asi 140 tisíc žáků. Loni odložila školní docházku asi pětina dětí. Jaký je trend? Jak bude podle Vás tento podíl vypadat letos?

Jana Kropáčková: Domnívám se, že bude přibližně stejný, pořád se to pohybuje kolem dvaceti procent, někdy to trochu stoupne, někdy to trochu klesne, ale samotný trend je stále přibližně stejný.

Rozdíly jsou spíše regionální - například v Praze je podíl odkladů školní docházky výrazně vyšší, stejně tak ve Středočeském kraji.

A.cz: Čím si tyto regionální rozdíly vysvětlujete?

Může to být větší informovaností rodičů, více se o to zajímají; druhá věc je, že mají na výběr daleko více základních škol a zvažují, na kterou dítě přihlásí - mnohdy to může být i jejich kalkul, že si rok počkají, aby jejich dítě učila například konkrétní paní učitelka.

Druhá věc je, že rodiče zvažují skutečnost, že jejich dítě musí dojíždět do školy, a pokud je třeba jen trochu méně sociálně zdatnější, tak může rodič uvažovat tím stylem, že o rok starší dítě zvládne dojíždění - a celkovou zátěž spojenou se školním vyučováním - lépe. To jsou však jen mé dohady.

Na základě dat Ústavu pro informace ve vzdělávání a taktéž ve výzkumu provedeném na olomoucké univerzitě docentkou Šmelovou se mimo jiné ukázalo, že z delší historické perspektivy mají odklady školní docházky stoupající tendenci. Posledních deset let je to víceméně stejné, ale například před rokem 1990 bylo odkladů školní docházky minimálně.

Může to být způsobeno větším tlakem společnosti na výkon a samozřejmě i změnou veřejného mínění - dříve se odklad považoval za rodičovské selhání; postupně však začal být vnímán jako výhoda a rodič se za něj nestydí, ba naopak, někteří se ho domáhají.

Ještě v sedmdesátých letech se rodiče dětí bránili odkladům školní docházky, neboť vstup do základní školy byl chápán jako potvrzení normality dítěte, naopak odklad školní docházky jako selhání dítěte i rodičů.

A.cz: Jak je to s dětmi, které jsou "na hraně" - je lepší v jejich případě počkat?

Psychologové tvrdí, že pro dítě je samozřejmě lepší odklad udělit, pokud si nejsou rodiče jistí, pokud je to takzvané hraniční dítě, než ho poslat do školy dříve, aby zažilo neúspěch.

Ale každá žádost o odklad by měla být posuzována individuálně - jak s ohledem na dítě, tak na situaci v rodině. Pokud se například rodiče rozvádějí, může to být pro dítě zátěžová situace a potom může být vhodné, když získá odklad.

A.cz: Využívají v současnosti rodiče v dostatečné míře možnosti konzultací v případě rozhodování o odkladu?

Já myslím, že ano. Zjišťovala to například Česká školní inspekce, podle jejíchž dat takový krok rodiče nejčastěji konzultují s učitelkou v mateřské škole - a na základě toho se často rozhodnou navštívit také pedagogicko-psychologickou poradnu. Rodiče o tom daleko více přemýšlí a ptají se.

A.cz: Dá se říct, že za odklady bývá často spíše onen rodičovský kalkul než skutečná školní nezralost dítěte?

To bych neřekla. Nemůžeme říct, že by děti byly více, nebo méně zralé - mnohdy to jsou jen vyšší nároky rodičů, ale i některých škol.

I když například v oblasti sebeobsluhy nebo řečových schopností děti mnohdy opravdu problémy mají. Samozřejmě to ale není pouze v samotných dětech, ale také v prostředí, ve kterém se vyskytují. V rodinách se méně hovoří, méně čte - za to nemohou děti samotné, ale jejich okolí. Děti pak spíše sledují televizi nebo pracují s počítačem a mají pak problém s komunikací.

Ale neznamená to, že když dítě špatně vyslovuje r nebo ř, že by nemělo jít do základní školy, to je omyl.

Dítě by se mělo umět zeptat, mělo by umět odpovědět a samozřejmě by mělo umět interpretovat nějakou zkušenost, takže by mělo umět odpovědět na otázku "co jsi dělal" nebo "co jste včera četli za pohádku". V tom mají děti problém, že nedokáží souvisle vyprávět.

A.cz: To je tedy jeden ze signálů, podle něhož by měli rodiče začít přemýšlet o možnosti odkladu?

Ano, jedním z těch signálů jsou problémy v oblasti komunikace, grafomotorika; další věc je samostatnost - dítě by se mělo umět samo obléknout, připravit si věci a podobně.

Signálem pro rodiče může být i fakt, že je dítě velmi hravé a nedokáže vydržet u jedné činnosti, přebíhá od jedné činnosti ke druhé, nedokončí započatou činnost a podobně. Toho si může všimnout jak rodič, tak paní učitelka.

A.cz: Souhlasíte s argumentem některých rodičů o "prodloužení dětství" právě tímto způsobem?

Toto koluje - argumentuje se tím, že je dítě "hravé"; v takovém případě by to měl posoudit odborník.

Nicméně výzkum paní docentky Šmelové zjistil, že hodně odkladů docházky je oprávněných. Spíše jde o jinou věc - odklad by měl být využit pro to, aby dítě nestagnovalo, ale aby se posunulo nejen tam, kde má rezervy, ale i tam, kde je napřed. Pokud se zajímá o písmena či číslice, mělo by dostávat podněty, aby se o to dál zajímalo a v těchto oblastech dál rozvíjelo.

A.cz: Může mít odklad i nějaký negativní dopad na dítě - například když jeho kamarádi ze školky odejdou na základní školu, nosí aktovky...

Říká se, že by se neměla promarnit chvíle, kdy se dítě těší do školy, kdy je nastartováno a kdy jde právě třeba i se svými kamarády. To by měli rodiče sledovat také. Pokud se dítě těší a nemá výrazné problémy, tak není důvod na odklad tlačit.

Ale pokud se do školy netěší a je tam naopak až strach z té školy, potom stojí za to zvážit, zda to není z důvodu sociální nezralosti. Potom je dobré se poradit například s učitelem či odborníky.

A.cz: Může problém s odklady pomoci vyřešit třeba zavedení povinného posledního předškolního roku?

Já myslím, že ne. Procento dětí navštěvujících mateřskou školu je velmi vysoké, pořád se pohybuje přes devadesát procent. Týká se to spíše dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí.

Pomoci by tomu mohla větší provázanost mezi mateřskými a základními školami, druhá věc je potom určitá osvěta mezi rodiči.

A.cz: Co se týče zápisů do prvních tříd - měly by být nějakým způsobem standardizované? Měly by vůbec existovat, respektive nebylo by lepší přijímat děti pouze na základě věku?

Zápisy se škola od školy liší, někde jde téměř o testování, jinde jde spíše o slavnostní akt.

Domnívám se, že ideální by bylo, kdyby byl zápis spíše slavnostním aktem, protože pro dítě jde o zátěžovou situaci a nechalo by se to vyřešit právě spoluprací mezi mateřskou a základní školou. Pokud tam nějaké problémy jsou, rodič by se to měl dozvědět dříve než až u zápisu.

V jiných zemích jdou děti do školy v určitém věku, neřeší se tam odklady - je to také o tom, jak je základní škola schopna dítě přijmout a jak dokáže učitel respektovat specifika jednotlivých dětí.

Domnívám se, že to možné je a že by to učitelé zvládli. Otázkou však je, v jakém počtu dětí by to bylo možné.

Možností je potom buď hlídat počty dětí ve třídách, nebo zaměstnat asistenty - takové rozhodnutí však přináleží někomu jinému a je to výrazně vázáno na finance.

A.cz: Jak by měla vypadat příprava na vstup do školy?

Rodič by se měl věnovat dítěti od začátku - příprava na vstup do školy probíhá po celé předškolní období.

V žádném případě bych nedoporučovala "drezúru", nácvik - dítě se akorát přestane do školy těšit. Jde o to, aby si rodič s dítětem hodně povídal, hrál - a nejen v posledním půl roce, ale už dříve.

Před samotným nástupem je potom možné vést dítě k určité pečlivosti, k důslednosti - když rodič řekne, aby si dítě připravilo věci na zítřek, stačí, když si vybere tričko na další den, ale aby to udělalo a rodič to zkontroloval. Nebo když má povolení hrát půl hodiny na počítači, tak aby po té půl hodině ten počítač skutečně vypnulo.

Rodič by se postupně neměl bát pověřovat dítě určitými úkoly, ne dělat věci za něj - nejhorší je, když například v mateřské škole vidíte, že maminka v rámci toho, aby vše rychle zvládli, tak dítě pomůže svléknout, zapne mu bundu, zaváže tkaničky... Vlastně mu tím ubližuje. Dítě potřebuje prostor pro to, aby bylo samostatné.

Nejznámější preventivní opatření je kvalitní předškolní výchova, a to jak v rámci rodinné výchovy, tak institucionální výchovy.

A.cz: Vzhledem k blížícímu se nástupu nového ministra školství - co byste mu doporučila, aby právě v oblasti vaší působnosti uskutečnil?

Každopádně by měl nadále spolupracovat s pedagogickými fakultami, profesními organizacemi, protože odtud vždy vyplynou nějaké náměty nebo rady. Podívat by se mohl například právě na problematiku provázanosti předškolního a školního vzdělávání - to znamená nastavit podmínky pro takovou spolupráci. Například tam, kde funguje osobní kontakt mezi učiteli mateřských a základních škol, tak tam je většinou i méně odkladů.

V současné době jsou naplněné třídy v mateřských školách na 28 dětí, pokusit se tedy hledat možnosti, jak lépe zajistit podmínky pro individuální přístup k jednotlivým dětem a tím zkvalitnit předškolní vzdělávání a možná snížit i počet odkladů školní docházky.

Podíl nově přijatých 7letých a starších na věkovou skupinu 7letých

    2009 2010 2011 2012 2013
Nově přijatí na ZŠ ve věku 7+let 20 996 21 143 22 190 23 127 24 490
demografie - 7letí 94 143 95 193 98 187 102 500 108 200
Podíl odkladů 22,3% 22,2% 22,6% 22,6% 22,6%

Zdroj: Databáze MŠMT

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Trump psal Erdoganovi, ať není ohledně Sýrie "hlupák" a "tvrďák"

Americký prezident Donald Trump v dopisu 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k "dobré dohodě o Sýrii" a vzkázal mu, ať není "tvrďák". Pravost dopisu, který končí větami "Nebuďte hlupák. Zavolám vám později" a který se nejprve objevil na twitteru novinářky Fox News Trish Reganové, následně podle agentury Reuters potvrdil Bílý dům.

Dopis byl zveřejněn ve chvíli, kdy se Trump snaží zmírnit politické škody po svém rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie, čímž vyklidil pole k tureckému vpádu proti milicím syrských Kurdů, poznamenal Reuters. Turecko 9. října zahájilo ofenzivu s oficiálním cílem vybudovat na syrském území podél hranice zónu pro bezpečný návrat uprchlíků.

"Vypracujme dobrou dohodu! Nechcete být zodpovědný za masakr tisíců lidí a já nechci být zodpovědný za zničení turecké ekonomiky - a to udělám," napsal Trump.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Satoranský začne sezonu NBA jako první rozehrávač Chicaga

Český basketbalista Tomáš Satoranský začne novou sezonu NBA v roli prvního rozehrávače Chicaga. Před posledním přípravným zápasem Bulls proti Atlantě to uvedl trenér Jim Boylen.

"Zítra a v našem úvodním utkání 23. října bude začínat Satoranský, (Kris) Dunn bude střídat," řekl dnes Boylen novinářům.

Satoranský přišel do Chicaga v létě po třech letech ve Washingtonu a podepsal tříletou smlouvu na 30 milionů dolarů. Bulls začali přípravu třemi porážkami, ale v neděli proti mistrovskému Torontu se dočkali vítězství (105:91), k němuž jediný český hráč v NBA pomohl 12 body a čtyřmi asistencemi.

Do nového ročníku zámořské ligy Chicago vstoupí ve středu 23. října utkáním v Charlotte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy