


Ústavní soud (ÚS) se zastal matky, jež má podle staršího rozhodnutí pečovat o dceru. Fakticky však dívka žije u otce, který ji loni odmítl předat. Matka chce, aby justice nařídila výkon stále platného rozhodnutí a aby se dívka vrátila k ní. Obvodní soud pro Prahu 6 o návrhu nerozhodl. Podle ústavních soudců se dopustil průtahů.

Ochranu ženě neposkytl ani Městský soud v Praze. Obvodní soud musí rozhodnout bez dalších průtahů, plyne z nálezu.
Soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská poukázala na to, že se v kauze rozchází faktický a právní stav, což je nežádoucí. Soudy proto měly postupovat rychle. „Každým dnem nejistoty, zda a jak bude o návrhu rozhodnuto, se tento nežádoucí stav prohlubuje. Čas v rodinných věcech běží jinak, než když jde třeba o majetková práva,“ uvedla Ronovská.
Dítě se narodilo v roce 2018, prvních sedm let života o ně pečovala matka, a to v souladu s dohodou rodičů, kterou schválila justice. V květnu 2025 matka dočasně svěřila dítě otci, který dcerku ovšem nevrátil. V září 2025 podal otec soudu návrh, aby bylo dítě svěřeno do jeho péče. Matka naopak navrhla obnovení původního stavu.
„Zákon ukládá soudu rozhodnout zpravidla do šesti měsíců, soud však nerozhodl dodnes a svou nečinností petrifikuje faktický stav, který je v protikladu ke stavu právnímu,“ popsal ženin advokát Marek Kyncl.
Obvodní soud argumentoval tím, že matka může pro dítě představovat riziko. Ani to však podle Ronovské neopravňovalo soud k nečinnosti, tedy k tomu, aby o návrhu nerozhodl žádným způsobem.
Advokát v úterý uvedl, že matka měla loni dočasné zdravotní potíže. Kvůli hospitalizaci a léčebnému pobytu proto dítě svěřila otci. Očekávala však, že poté dceru zase vrátí a péče bude pokračovat podle dohody - to se ale nestalo. Komplikovaný spor má více linií, u ÚS podle Ronovské čekají na rozhodnutí i další související návrhy.



Kolik procent původní kapacity zbývá v baterii elektromobilu, který toho má už hodně za sebou? Na tuhle otázku odpovídá reprezentativní rakouská studie, která shromáždila naměřené hodnoty u dvaceti populárních elektrických modelů.






Za posledních pět let vyskočily ceny panelových domů v Česku o více než polovinu. V Praze za ně zájemci zaplatí výrazně víc, než na kolik vycházejí novostavby v jiných krajích. A v Brně stojí paradoxně víc než tamní byty v cihlových domech.



Pokud bude vláda příští rok dramaticky zvyšovat výdaje, jak plánuje, čeká nás tvrdý náraz a drastické škrty. „Kdybychom se měli z čísel, která jsou namalovaná v rozpočtu příští rok, dostat na ta žádoucí v roce 2028, musela by vláda konsolidovat nějakých 130 až 140 miliard korun z roku na rok,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.



Úspěch nestojí na náhodě, ale na neustálém rozvoji, aktuálních datech a správných rozhodnutích.