Úřednice z odboru proti diskriminaci žaluje Úřad vlády. Kvůli diskriminaci

Marek Pokorný Marek Pokorný
30. 1. 2016 14:22
Údajnou diskriminaci na Úřadu vlády řešil Obvodní soud pro Prahu 1. Tím, kdo podal žalobu, je paradoxně bývalá šéfka odboru, který má proti diskriminaci a za rovná práva mužů a žen bojovat. Pavla Špondrová je přesvědčena, že ji Úřad vlády sesadil z funkce vedoucí čtyřčlenného oddělení kvůli tomu, že byla těhotná. Ombudsmanka se jí zastala: Podle ní šlo jednoznačně o diskriminaci. Ovšem soud její žalobu zamítl.
Pavla Špondrová
Pavla Špondrová | Foto: Jan Mudra

Praha - Někdejší vedoucí odboru rovných příležitostí mužů a žen na Úřadu vlády Pavla Špondrová si u soudu stěžuje - právě na diskriminaci. Před pěti lety, pouhé dva dny před odchodem na mateřskou dovolenou, ji tehdejší ředitelka sekce pro lidská práva Monika Šimůnková odvolala z funkce vedoucí. Špondrová tak zůstala na postu řadové zaměstnankyně a tvrdí, že její odvolání bylo diskriminační. Že o post a peníze přišla jen kvůli tomu, že byla těhotná.

V pátek její žalobu soud zamítl. Špondrová se odvolala, rozhodne tak soud vyšší instance.

Špondrová chtěla, aby Úřad vlády nejen zrušil její odvolání z funkce, ale také na svých internetových stránkách zveřejnil, že se omlouvá "za nezákonnou diskriminaci z důvodu pohlaví". A k tomu uhradil nemajetkovou újmu padesát tisíc korun.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaroslava Novotná však žalobu zamítla s tím, že žádnou diskriminaci neprokázala. "Bylo prokázáno, že důvodem odvolání byly špatné pracovní výsledky, porušování předpisů a nevyžádání si souhlasu s otištěním článků v novinách," uvedla ve verdiktu. A podivila se, proč Špondrová žalobu podala až po třech letech, jen několik dní předtím, než by byl případ promlčen. "Každý se může rozhodnout, kdy podá žalobu," reagovala úřednice.

Sama sobě vzorem

Paradoxní je, že Špondrové se naopak zastala ombudsmanka Anna Šabatová. Na ni se obrátila ještě předtím, než podala žalobu. "Vzhledem k tomu, že k odvolání z funkce došlo pouhý týden před nástupem na mateřskou dovolenou, je na první pohled patrné, že důvodem bylo mateřství stěžovatelky," uvedla Šabatová. A poukázala i na stanovisko, které jí poskytl Úřad vlády, z něhož prý role mateřství při odvolání vyplývá. "Návrh na odvolání předložila tehdejší ředitelka s odůvodněním, že je potřeba zajistit náležitý chod oddělení," napsal tehdy Úřad vlády na dotaz ombudsmanky.

Spor každopádně nekončí, Špondrová oznámila, že se odvolá. "Už z principu. Ztotožňuji se s tím, co řekl ombudsman, a budu pokračovat k nějakému soudu, který tomu bude rozumět," řekla Aktuálně.cz. "Diskriminace je ostatně moje téma, a mohu tak s ní začít bojovat prostřednictví vlastní osoby," dodala.

Řekněte ten důvod

Zatímco zákon velmi přesně stanoví, kdy může být člověk propuštěn ze zaměstnání, už prakticky neurčuje, jak může být povýšen či naopak o vedoucí místo přijít. A takové odvolání nemusí zaměstnavatel ani odůvodňovat - s jedinou výjimkou: když se případ dostane před soud, který řeší právě to, zda to nebyla diskriminace.

A tak zatímco odvolání před pěti lety bylo bez uvedení důvodu, kvůli podané žalobě se začaly důvody propírat. A poodhalil se i pohled pod pokličku toho, jak fungoval Úřad vlády za dob premiéra Petra Nečase.

Před soudem totiž svědčila i tehdejší ředitelka sekce pro lidská práva Monika Šimůnková. Zatímco podle Špondrové byl jejich vztah až do jejího odchodu na mateřskou bezproblémový, Šimůnková před soudem řekla opak. Prý musela Špondrové materiály vracet k předělání. Třeba když navrhovala kvóty na zastoupení žen i v povoláních, která jsou čistě mužská. "To jsem jí vyškrtávala. Ona to ale nerespektovala. V podstatě ohrozila celou agendu lidských práv," popisovala Šimůnková.

Dva dny před mateřskou? Náhoda

Vše prý vygradovalo, když Špondrová poskytla několik rozhovorů novinářům. Za vlády Petra Nečase (a ředitelky jeho kabinetu Jany Nagyové) přitom platila velmi přísná pravidla pro komunikaci s médii. "I já ve vysoké pozici musela mít předběžný souhlas tiskového oddělení," popisovala Šimůnková.

A stejný příkaz – že jakákoliv komunikace s médii musí proběhnout až po jejím souhlasu – dala Šimůnková i svým podřízeným. Na jaře 2011 pak vyšly dva články, v nichž novináři citovali Špondrovou. První byl o rozdílech střídavé péči, druhý o tom, proč ve sportu získávají ženy nižší odměny než muži. "Já byla okamžitě volána vedením úřadu na kobereček, proč nějaký můj podřízený porušuje pravidla," popisovala Šimůnková.

A v soudní síni to i mezi Šimůnkovu a advokátkou Špondrové Pavlou Boučkovou jiskřilo. Advokátka přecházela v útočný tón, až ji soudkyně musela usměrňovat. Poté se advokátka pustila i do soudkyně. Neustále jí skákala do řeči a opakovaně jí opravovala protokolaci. "Protokoluji podstatný obsah výpovědi," reagovala na výpady soudkyně Novotná.

Šimůnková navíc tvrdí, že odvolání z funkce dva dny před odchodem na mateřskou byla jen náhoda. "Návrh na její odvolání jsem podala minimálně o dva měsíce dříve. Ale jediný, kdo ji mohl odvolat, byl vedoucí Úřadu vlády. A tomu dlouho trvalo, než to zpracoval," poukázala Šimůnková.

Špondrová se hájila tím, že v prvním případě, kdy ji novináři citovali, jí o podklady požádala sama Šimůnková. "Když jsem si ten mediální výstup přečetla, tak těžko, protože s tím názorem nesouhlasím," uvedla Šimůnková.

V druhém případě pak Špondrová předložila e-mailovou korespondenci, kdy o poskytnutí rozhovoru informovala mluvčího vlády. Jenže to bylo až dodatečně. "V žádném případě se nejednalo o předchozí souhlas," uvedla právnička úřadu Věra Bohdanová, jíž dala soudkyně Novotná verdiktem za pravdu. Spor teď poputuje k pražskému městskému soudu.

 

Právě se děje

Další zprávy