Digitalizace: Přijde Nova o pozici televizní jedničky?

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
2. 11. 2008 7:30
Digitální Primu "chytnou" na rozdíl od současné všichni

Praha - Digitalizace televizního vysílání může změnit poměr sil na českém televizním trhu, kterému v současnosti dominuje Nova.

Díky digitálním vysílačům se výrazně zlepší pokrytí televize Prima. Místo slabých tří čtvrtin domácností ji po roce 2011, kdy by měla být digitalizace hotová, naladí všichni.

Vyhlídku na bezmála stoprocentní pokrytí území republiky (99,6 procenta obyvatel) získala Prima podepsáním smlouvy s Českými radiokomunikacemi, díky které se po bok Novy a TV Barrandov zařadila do takzvaného druhého multiplexu (první obsadila veřejnoprávní média).

Co se týče pokrytí, srovnají spolu obě velké komerční televize krok, Primě tím teoreticky může vzrůst sledovanost až o čtvrtinu.

"Pokud by televize Prima měla v analogové éře stejné pokrytí jako Nova, tedy přes 98 % obyvatel České republiky, dosahovala by se stejným programovým schématem stabilně dvacetiprocentního a vyššího podílu na publiku," napsal na serveru Digizone jeho šéfredaktor Jan Potůček.

"Proto je zpráva, že se Prima dohodla s Českými Radiokomunikacemi o zařazení do multiplexu 2 po boku Novy, doslova noční můrou pro Novu."

Televize Nova se silnější pozice Primy podle svých vyjádření nebojí.

"To, že je TV Nova dlouhodobě jedničkou na trhu, není způsobené pokrytím, ale především kvalitou programů na všech svých kanálech," řekla Aktuálně.cz mluvčí televize Michaela Fričová. Dohodu Primy s Českými radiokomunikacemi komentovat odmítla.

Prima pokrývá velká města, jinak je to slabé

Prima má nyní dobrý signál ve velkých městech, ale tisíce lidí například v jižních, jihozápadních Čechách, v širokém okolí Brna nebo na Ústecku ji klasickou analogovou cestou nenaladí vůbec. Přesně je to 27,7 procent obyvatel Česka.

  • Video: Výměna vysílače na Žižkově krok za krokem  

"Bylo to pro nás tržní rozhodnutí, České Radiokomunikace jsou silným hráčem a nabízejí kvalitní pokrytí digitálním signálem, díky kterému se prakticky ihned dostaneme k 5 milionům diváků v ČR. V neposlední řadě je toto řešení nejlepší nejen pro naše diváky, ale i pro celý proces digitalizace v České republice," okomentoval rozhodnutí Primy její generální ředitel Marek Singer.

I Nově digitalizace v pokrytí pomůže. Průměrně jí dnes sice naladí 98 procent lidí, ale v některých oblastech je to mnohem slabší: hlavně kolem Zlína, Sušice nebo Znojma. 

"Operátor sítě má povinnost zaručit v digitálu stejné pokrytí, jaké bylo v analogu. Chceme, aby všichni naši diváci, kteří měli analogový příjem, mohli Novu naladit i v digitální podobě. V některých oblastech, kde byl analogový signál nekvalitní (např. odrazy od terénních překážek, tzv. "duchy") by se příjmové podmínky měly výrazně zlepšit," dodala Fričová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy