Praha - Více žen na volební kandidátky, do vedení velkých firem nebo na důležité pozice na úřadech by si přál dostat ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
Vadí mu, že například v dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen. A ve vládě nebo v Poslanecké sněmovně je jich méně než pětina. Nechal proto sestavit “akční plán” s 38 úkoly pro ministry, ten jim nyní rozeslal k připomínkám.
Jeho cílem je dosáhnout do roku 2020 stavu, kdy budou na důležitých rozhodovacích pozicích ženy zastoupeny aspoň ze 40 procent. "Pestřejší a lépe fungující pracovní týmy na vedoucích úrovních dokážou lépe reagovat na potřeby společnosti," vysvětlil Dienstbier Hospodářským novinám.
V plánu je například nastavení průhlednějších a otevřenějších podmínek ve výběrových řízeních - například podniky s majetkovou účastí státu nebo firmy s více než 250 zaměstnanci mají zajistit, aby se na manažerské posty hlásily ženy i muži, smíšené mají být i výběrové komise. A informace o počtech lidí ve vedení mají firmy pravidelně zveřejňovat.
Kvóty by mohly být kontraproduktivní, říká manažerka
Jediná ženská členka představenstva společnosti ČEZ Michaela Chaloupková se v reakci na Dienstbierův plán obává, že přílišné prosazování žen nepovede ke zlepšení jejich pozice ve firmě. “Mohlo by se stát, že dosažení požadovaného podílu žen ve vedení firem pouze zavedením kvót by mohlo být i kontraproduktivní a v konečném důsledku by nemuselo pro takové manažerky znamenat požadovanou úroveň respektu od podřízených i kolegů,” upozorňuje.
Chaloupková je přesvědčená, že příkazy od státu příliš nepomůžou. Firmy by se podle ní měly měnit samy zevnitř. “Neopouští mě víra, že schopné ženy se v rámci firem dokážou prosadit i bez kvót. A naopak - firmám se mnohdy může vyplácet vlastní politika vstřícného přístupu k matkám. Nepřijdou o zkušené profesionálky, které se na své místo vrátí zpět někdy už po několika měsících,” míní manažerka.
Smíšené týmy ve vedení podporuje. “Z vlastní zkušenosti vím, že právě přirozeně budované vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou více spolupracovat, což může potlačit soutěživost uvnitř týmu a naopak podpořit jeho soudržnost,” dodává Chaloupková.
