Maturitu letos nezvládlo více studentů. Kvůli koronaviru totiž nikdo nepropadl

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 6. 2020 15:58
Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta studentů a test z češtiny 14,1 procenta (o 2 a 3,9 procentního bodu více než loni). Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

K testům se letos nedostavilo pouze 1,5 procenta těch, kteří se k nim přihlásili poprvé. V minulém školním roce činila neúčast prvomaturantů 8,2 procenta, uvedlo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat).

"Ukázalo se, že distanční on-line příprava i následná koncentrovaná příprava maturantů od 11. května ve školách zafungovaly. Přestože se maturity účastnili i ti žáci, kteří by v minulých letech ke zkoušce připuštěni nebyli, nedošlo k podstatnému zhoršení výsledků," uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle něj jsou průměrné výsledky velmi srovnatelné s minulými roky.

Státní maturity se skládají povinně z češtiny a druhý předmět si studenti mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Zhruba tři čtvrtiny maturantů zvolily angličtinu a pětina matematiku. Matematika měla ve srovnání s angličtinou v posledních letech vždy vyšší neúspěšnost. Letos u testu propadlo 17,5 procenta. Loni ho nezvládlo 15,5 procenta maturantů, což byl ale o 6,3 procentního bodu lepší výsledek než o rok dříve. Předtím se neúspěšnost šest let držela mezi zhruba 20 a 23,5 procenta.

K testu z matematiky se nedostavilo 1,5 procenta ze zhruba 13 500 poprvé přihlášených. Loni ke zkoušce nepřišlo nebo nebylo připuštěno 6,3 procenta žáků. Test z češtiny letos neabsolvovalo asi 1,5 procenta z 68 000 maturantů, loni podíl neúčasti činil 8,1 procenta. I kvůli tomuto rozdílu podle Cermatu vzrostla neúspěšnost u testu z češtiny z loňských 10,2 procenta na aktuálních 14,1 procenta.

Maturanti si polepšili ve francouzštině, na rozdíl od ostatních jazyků

Meziročně větší podíl maturantů propadl i z angličtiny. Zatímco letos jich zkoušku nezvládlo 4,9 procenta, loni to bylo o 1,3 procentního bodu méně. Loni byla účast 91,5 procenta, letos 98,5 procenta ze zhruba 52 000 přihlášených.

Test z němčiny se nepovedl 26,5 procenta žáků, tedy o 1,5 procentního bodu víc než loni. Nezúčastnilo se ho 2,3 procenta přihlášených, loni 12,2 procenta. Z ruštiny propadlo 11,4 procenta prvomaturantů, tedy meziročně o 5,3 procentního bodu víc. K testu letos přišlo 96,4 procenta ze zhruba 700 přihlášených.

V testu ze španělštiny neuspělo 3,1 procenta maturantů, což je o 1,6 procentního bodu horší výsledek než loni. V testu z francouzštiny si žáci naopak polepšili. Neúspěšnost v něm klesla o 1,5 procentního bodu na 1,2 procenta. K oběma zkouškám přišlo všech 248 přihlášených žáků.

Maturanti psali testy před týdnem. Termín byl letos kvůli pandemii koronaviru zhruba o měsíc později než obvykle. Podrobnou analýzu výsledků zveřejní Cermat na svém webu 22. června. Profilové zkoušky na úrovni škol a ústní část státních maturit začnou studenti skládat od 10. června.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy