Dezinformace jako veřejný nepřítel. Vláda zvažuje, že je bude regulovat zákonem

Jan Horák Jan Horák
1. 12. 2021 17:31
Vláda Andreje Babiše v demisi zvažuje možnost, zda by bylo možné dezinformace regulovat zákonem. Byl by to zásadní krok v boji proti tomuto fenoménu posledních let. Nový postup vůči dezinformacím plyne z rozvrhu boje proti hybridním hrozbám, jejž kabinet schválil minulý týden. Aktuálně.cz má dokument k dispozici. Jeho součástí je více než deset opatření jdoucích napříč vrcholnou státní správou.
Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení vznikl v resortu ministra obrany Lubomíra Metnara.
Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení vznikl v resortu ministra obrany Lubomíra Metnara. | Foto: ČTK

Skoro dva měsíce mohla část veřejnosti číst zprávy o tom, že se Senát pokouší o státní převrat. Takto popisovaly proruské weby debatu horní komory parlamentu o možnosti dočasně zbavit prezidenta Miloše Zemana pravomocí, když byl v nemocnici a Hrad tajil závažnost jeho zdravotního stavu. Jde přitom o legitimní ústavní nástroj, jenž umožňuje řešit neschopnost hlavy státu vykonávat úřad. Zeman byl v nemocnici kvůli vážné nemoci jater od voleb do minulého týdne.

Už od počátku pandemie nemoci covid-19 zase část mediálního prostoru plní dezinformace o tom, že koronavirus neexistuje, případně je produktem spiknutí elit nebo že očkování způsobuje neplodnost. "Dezinformační tlak podporuje rezignaci části společnosti na funkčnost státu v jeho současné ústavní podobě, což stát limituje ve schopnosti účinně komunikovat strategická témata," popisuje BIS hlavní riziko dezinformací v poslední výroční zprávě.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi minulý týden v této souvislosti schválila důležitý dokument. Jde o "jízdní řád" konkrétních opatření proti takzvaným hybridním hrozbám. Jednou z nich jsou dezinformace. Dokument počítá s možností, že do proudu dezinformací se coby hráz postaví stát prostřednictvím zákona. V tomto ohledu by se jednalo o zásadní krok.

Regulace dezinformací v Německu a Francii

"Zpracovat a předložit vládě návrhy změn právní úpravy pro posílení možností České republiky čelit dezinformacím," zní úkol stanovený Akčním plánem k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Možnost postihovat dezinformace prověří ministerstvo vnitra, výslednou analýzu musí předložit v průběhu druhého čtvrtletí příštího roku.

Ministerstvo vnitra uložení zmíněného úkolu potvrzuje. Byť je proces na samém počátku, resort se vyjádřil jasně. "Návrh řešení bude obsahovat mimo jiné analýzu vhodnosti a způsobu regulace dezinformací. Bohužel nemůžeme předjímat výsledek a způsob splnění úkolu, vše bude záležet na legislativním procesu," sdělila Aktuálně.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Omezit šíření dezinformací státní mocí by v Evropě nebyl ojedinělý recept. Do boje proti fake news se pustily vlády v Německu či ve Francii, obě země v této souvislosti už přijaly zákonná opatření. Francouzská obdoba tuzemské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání může třeba zakázat pořady představující riziko útoku na veřejný pořádek, zájmy národní obrany nebo zájmy národa.

Provozovatelé on-line platforem mají ve Francii povinnost varovat, omezit a nakonec smazat uživatelské účty šířící nepravdivé informace. V Německu musí provozovatelé sociálních sítí reagovat na stížnost uživatele na nepravdivou informaci, do týdne ji vyřídit a o způsobu jejího zpracování informovat dotyčného a příslušnou národní autoritu. Jakým směrem se na tomto poli vydá Česko, se ukáže nejpozději příští červen.

Strategická komunikace státu

Možná regulace dezinformací je jedním z celkem patnácti opatření, které má na základě akčního plánu vrcholná státní správa přijmout. Platnost akčního plánu se zachovává i po nástupu očekávané vlády Petra Fialy (ODS). Úkoly si meze sebe rozdělí Úřad vlády, ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra či ministerstvo školství. Dalším z cílů je vytvořit státní strategickou komunikaci.

"České republice chybí komplexní přístup ke komunikaci témat klíčových pro národní bezpečnost a odolnost. V době krize je důležité, aby stát koordinovaně, srozumitelně a proaktivně komunikoval s občany. V průběhu pandemie se objevila řada dezinformačních kampaní a právě systém strategické komunikace by mohl zásadně přispět ke snížení negativních efektů dezinformací," sdělil Aktuálně.cz mluvčí resortu obrany Jan Pejšek.

Patnáct akčních úkolů

Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení vypracovalo ministerstvo obrany spolu s resorty vnitra a zahraničních věcí, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, zpravodajskými službami a národním koordinátorem proti hybridnímu působení Zdeňkem Matoušem. Aktuálně.cz přináší výběr z 15 stanovených úkolů z plánu:

  • zpracovat analýzu odolnosti kritické infrastruktury vůči hybridnímu působení (ministerstvo vnitra, termín prosinec 2023)
  • vytvořit koncept cvičení zaměřeného na čelení hybridnímu působení (obrana, prosinec 2023)
  • na základě podkladů zpracovaných NATO vytvořit rámec ukazatelů, které mohou přispět k odhalení hybridního působení v Česku (obrana, 2023)
  • posílit roli a akceschopnost Odborné pracovní skupiny pro hybridní hrozby při Bezpečnostní radě státu (úřad vlády, prosinec 2021)
  • rozšířit školení proti hybridnímu působení a stanovit povinnost ho absolvovat pro státní úředníky (červen 2020, vnitro)

Bude povinností tohoto ministerstva do příštího června ucelenou představu takové komunikace předložit. Její podstata má spočívat v ustavení centrálně řízeného pracoviště, ideálně na Úřadu vlády, jež by sledovalo náladu ve společnosti a v případě její vyhrocenosti do ní vstupovalo prostřednictvím státních orgánů sjednocenou komunikací. Tedy způsobem, jenž chybí celou dobu pandemie.

Sada reakcí na hybridní útoky

Na základě akčního plánu se také pod resortem obrany začíná vytvářet síť expertů proti hybridním hrozbám z řad akademické, výzkumné či soukromé sféry, jejichž služeb by vláda v případě nárazové i dlouhodobější potřeby využívala. Představitelem této skupiny by mohla být třeba firma Semantic Visions Františka Vrabela, jehož lidé monitorují a vyhodnocují dezinformace v internetovém prostoru. Podobná síť expertů coby poradců kabinetu funguje například v Nizozemsku.

Poradní skupina vzniká za přispění brněnské Univerzity obrany, její členové by eventuálně měli bezpečnostní prověrku a jejich vstup do týmu by schvalovala příslušná pracovní skupina při Bezpečnostní radě státu vedená stávajícím poradcem premiéra v demisi pro obranu podplukovníkem Petrem Matoušem.

Ministerstvo školství se má od ledna příštího roku zapojit do plánu začleněním systematického mediálního vzdělávání středoškoláků do rámcových vzdělávacích programů stejně jako podporou přednášek o mediální gramotnosti na pedagogických fakultách. Opět na resortu obrany pak bude sestavit sadu odpovídajících reakcí na situaci, když bude Česko cílem konkrétního hybridního útoku.

"Tento úkol vychází zejména z letošní zkušenosti při atribuci (přičtení odpovědnosti za útok konkrétnímu aktérovi, pozn. aut.) výbuchu muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014, která ukázala, jak důležitá je jednotná reakce napříč resorty i mezinárodní podpora," sdělil mluvčí obrany Pejšek. Takovými reakcemi by mohly být veřejné pojmenování útočníka, vyloučení diplomatů či uvalení sankcí.

Plán z dílny poradce tajemníka NATO

Zmíněný akční plán přímo navazuje na Národní strategii proti hybridnímu působení, již Babišova vláda v demisi schválila letos na jaře. Vypracovalo ji ministerstvo obrany. Resort přitom dostal úkol připravit strategii už od vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016. Od té doby však ministerstvo dalo přednost jiným prioritám, téma zásadním způsobem oživil až příchod náměstka pro strategii a obrannou politiku Jana Havránka loni v září.

Hybridním působením se rozumí využití nebojových prostředků, jako jsou skrytá propaganda, dezinformace, zpravodajské operace či ekonomický nátlak. Útočník jejich nasazením usiluje o oslabení společenského a politického uspořádání tak, aby v cílové zemi mohl uplatnit vlastní mocenské cíle. Původci takových útoků jsou zpravidla aktéři napojení na státní moc nepřátelské země.

Náměstek ministerstva obrany pro strategii a obrannou politiku Jan Havránek.
Náměstek ministerstva obrany pro strategii a obrannou politiku Jan Havránek. | Foto: Radek Vebr

"Jsem rád, že se nám během posledního roku podařilo dokončit a přijmout národní strategii, vytvořit pozici a jmenovat národního koordinátora (podplukovníka Matouše, pozn. aut.) a nakonec schválit akční plán," řekl Aktuálně.cz náměstek Havránek, který tři roky sloužil v nejužším týmu poradců generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenbegra.

"Nyní nás čeká implementace a dlouhodobé provádění jednotlivých úkolů jako jsou například cvičení, do kterých bychom do budoucna chtěli zapojit i nejvyšší politickou reprezentaci, což je běžná praxe ve skandinávských zemích. Věřím, že naplněním akčního plánu zlepšíme naši odolnost a celkovou připravenost. Zároveň však musíme i nadále sledovat proměnu bezpečnostního prostředí," dodal náměstek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Arriva autobusy odmítá kritiku odborů o podmínkách řidičů na Moravě

Společnost Arriva autobusy nesouhlasí s kritikou odborů, že řidiči v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji nemají dobré pracovní a sociální podmínky. S odboráři jedná, ke shodě zatím strany nedospěly. Od čtvrtka 20. ledna jsou někteří řidiči na Moravě ve stávkové pohotovosti.

Situace se ve třech krajích podle odborářů zhoršila po fúzi Arriva Východní Čechy a Arriva Morava. Podle nich řidiči nemají k dispozici rozpis práce a nemají například dostatečné bezpečnostní přestávky. Firma to odmítá. "Řidiči turnusy k dispozici mají, protože podle nich jezdí a zajišťují tak spojení pro cestující podle platných jízdních řádů. Bezpečnostní přestávky odpovídají platné legislativě. Odborovým organizacím jsme nabídli spolupráci při tvorbě turnusů a možnost podávat podněty k úpravám," uvedl mluvčí skupiny Arriva Jan Holub.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Bývalý šéf krajské hospodářské kriminálky Petrůj je v kauze Vidkun definitivně očištěn, chce se vrátit k policii

Bývalý šéf olomoucké krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj je definitivně očištěn v olomoucké korupční kauze Vidkun. Státní zástupce Miroslav Stoklásek vzal své odvolání proti jeho zproštění obžaloby zpět. Žalobce řekl, že se v jeho případě ocitá v důkazní nouzi. Petrůj, který byl kvůli projednávání kauzy v lednu roku 2016 zproštěn výkonu služby, se tak nyní může vrátit zpět k policii a doplacena mu bude také mzda. Podle jeho obhájce to má také v plánu. Případ zbylých třech obžalovaných bude projednávat kvůli odvolání vrchní soud.

U obžalovaného Petrůje podal žalobce původně odvolání přímo do protokolu po vynesení rozsudku. "Poté, co jsem analyzoval rozsudek a jeho písemné odůvodnění, jsem vzal odvolání zpět. Bylo by zcela zřejmě neúspěšné, ta důkazní situace u něj byla od počátku zcela jiná než u ostatních obžalovaných. Je zde problém s hranicí prokázání subjektivní stránky pana Petrůje ve vztahu k žalované trestné činnosti," řekl státní zástupce Stoklásek.

Petrůj se odvolání již dříve vzdal, pravomocnost zprošťujícího výroku musí ještě posvětit soudce Martin Lýsek, který se případem na krajském soudu zabýval. "Jako předseda senátu musím vzít na vědomí zpětvzetí usnesením, které rozešlu stranám. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání, dnem usnesení nabývá výrok právní moci," řekl soudce Lýsek.

Obžaloba Petrůje vinila z toho, že se svým tehdejším nadřízeným, policejním náměstkem Karlem Kadlecem spolupracoval na vynášení informací a ovlivňování trestních řízení. Soud však v jeho případě konstatoval, že postupoval zákonně, jednal jako podřízený vůči svému nadřízenému. Také podle žalobce Stokláska nelze dokázat, že Petrůj věděl o tom, že sděluje nadřízenému Kadlecovi informace, které budou vzápětí vyneseny ven.

Zdroj: ČTK
Další zprávy