Dětské azylové domy chtějí po ministerstvu práce miliony, Marksová dotace považuje za nesystémové

ČTK ČTK
25. 1. 2016 23:44
Klokánky a jiná azylová zařízení pro děti usilují o změnu financování. Minulý rok jim prý při hospodaření chybělo přes 60 milionů korun. Ministryně práce Michaela Marksová považuje mimořádné dotace za nesystémové a odmítla je již vloni. Tvrdí, že peněz vynakládaných na ochranu dětí je dost, problém ale vidí v přerozdělování. Nyní se připravuje novela, která by měla systém financování dětských zařízení zlepšit.
Klokánek v Brně
Klokánek v Brně | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Dětské azylové domy žádají ministerstvo práce o dofinancování svých služeb. Tři desítky zařízení pro okamžitou pomoc, z nichž polovinu tvoří klokánky, vyčíslily chybějící sumu za loňský leden až říjen na 61,4 milionu korun. Usilují o změnu financování.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) nepovažuje mimořádné dotace a navyšování částky pro krizovou péči za systémové. Kraje by podle ní nejdřív měly stanovit, kolik lůžek pro děti v tísni vlastně potřebují. Hradila by se pak potřebná péče.

Zařízení pro okamžitou pomoc v Česku v minulých letech přibývalo. Zatímco v roce 2005 jich fungovalo 27 se 115 místy, v roce 2010 jich bylo 56 s 577 místy a v roce 2014 dokonce 88 s 1278 místy. Loni ubylo deset krizových domovů, celková kapacita byla 1129 lůžek. Zařízení dostávají na dítě od státu měsíčně příspěvek 22 800 korun. Částka se krátí za dny, kdy byly děti mimo tyto azylové domy.

Na financování si opakovaně stěžoval Fond ohrožených dětí (FOD). Jeho šéf Jan Vaněk přirovnává klokánky k záchranné službě. Ta podle něj také nedostává peníze jen za to, když zrovna veze pacienta.

Klokánky musí být připraveny okamžitě pomoci

Také klokánky a další domovy musejí být v pohotovosti a připraveny kdykoliv děti v tísni přijmout, nemohou propustit personál a budovy zavřít, popsal už dřív Vaněk. "Není to problém jen klokánků, ale všech zařízení. Všechna jsou v minusu. Kritická situace by se měla řešit," řekla poslankyně Radka Maxová (ANO).

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) mimořádnou dotaci - tehdy jen pro klokánky - odmítla už v létě. Podle ní by taková podpora nebyla fér k ostatním poskytovatelům služeb.

"Podmínky jsou předem dané a každý se může rozhodnout, jestli tedy bude danou službu poskytovat. Podle stále narůstajícího počtu poskytovatelů však lze soudit, že současné podmínky jsou pro ně zajímavé," sdělila ministryně. Zdůraznila, že ministerstvo musí zajistit péči o děti, ne automatické fungování všech provozovatelů.

Podle Marksové je míst pro děti v tísni výrazně víc, než kolik jich je potřeba. "Kraje si musí říct, kolik a kde krizových lůžek potřebují, a ta stát zafinancuje," uvedla ministryně. Dodala, že celkové náklady na provoz nemůže ale platit jen stát, musí se hradit z více zdrojů. Neustálé přilévání peněz do krizové péče nepovažuje za systémové.

V roce 2010 do státních příspěvků putovalo 162,26 milionu korun. V roce 2014 to bylo 258,01 milionu. Loni se podle předběžných údajů vyplatilo asi 223,21 milionu.

Dotace podle věku

Návrh novely, která by financování změnila, chce předložit senátor Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL). Zatím zvažuje několik variant. Jedna z nich počítá s tím, že by se nynější příspěvek 22 800 korun nekrátil. Další možností je, že by zařízení dostávala na lůžko paušál 20 000 korun měsíčně a k tomu 200 korun na dítě na den. Zvažuje se i to, že by se denní částka na dítě odstupňovala podle věku.

V minulosti příspěvek činil 10,8násobek životního minima dítěte. V roce 2011 tak byl pro dítě do šesti let 17 280 korun, pro dítě od šesti do 15 let 21 168 korun a pro dítě od 15 do 18 let 24 300 korun. Kvůli rychle rostoucímu počtu zařízení, a tím také výdajů se částka sjednotila na 22 800 korunách. Víc peněz mělo směřovat k pěstounům.

Podle Maxové by potíže mohla novela rychle vyřešit. Poslankyně míní, že peněz je v systému ochrany dětí dost, jen se špatně rozdělují. Finance pro zařízení pro okamžitou pomoc by využila právě z příspěvku na výkon pěstounské péče. Radnice, neziskové organizace či jiné subjekty na pomoc, poradenství a služby pěstounské rodině na rok dostávají 48 000 korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy