Výzkum: Děti z domovů nejsou připraveny na běžný život

ČTK ČTK
24. 6. 2015 18:35
Ukázal to výzkum agentury Ipsos, která provedla 27 rozhovorů s dětmi z dětských domovů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Děti, které opouštějí dětské domovy, nejsou na odchod do běžného života většinou připraveny. Chybí jim plán postupu, pokud jejich představy nevyjdou. Nemají informace o životě mimo zařízení.

Navíc jsou příliš fixované na vychovatele a vychovatelky. Ukázal to výzkum agentury Ipsos pro organizaci Mimo domov.

Autoři vedli hloubkové rozhovory s 27 mladými, kteří dětský domov v posledních pár letech opustili. Zaměřili se také na stovku dětí, které mají ze zařízení nejpozději do roka odejít. Sledovali situaci ve 13 domovech.

Téměř tři pětiny dětí tvrdily, že mají představu o tom, jak bude jejich první rok po odchodu z dětského domova vypadat. Chtěly si hlavně najít práci a bydlení a dodělat školu.

Dvě pětiny hochů a dívek ale neměly žádný plán, kdyby jejich představy ztroskotaly. "To, že nemají plán, může být důvod, proč po krachu končí v bezvýchodné situaci," uvedli autoři.

Hrozí jim bezdomovectví

Víc než polovina dětí měla po odchodu z domova problémy s bydlením, bojovala s hrozícím bezdomovectvím.

S finančními těžkostmi a dluhy se potýkala třetina mladých. Čtvrtina se po opuštění ústavní výchovy zapojila do krádeží či jiné kriminality, několik dotázaných mělo zkušenost s prostitucí.

Obavy z budoucnosti neměla jen pětina těch, kteří měli brzy dětský domov opustit. Nejčastěji se mladí báli hledání práce a bydlení, případných dluhů, životní změny. Obávali se ale i nutnosti postavit se na vlastní nohy, samoty a ztráty přátel.

Po odchodu z domova mladí nejvíc potřebovali střechu nad hlavou, získat práci, peníze a zařizování na úřadech. Třetině pomohly neziskové organizace, čtvrtině přátelé, pětině dětský domov a sociální pracovníci z odborů sociální péče. Některým ale pomoc poskytly vychovatelky z domovů.

Vychovatelé pomáhají i po odchodu z domova

Cekem 88 procent dětí se stýká s někým z rodiny, víc než polovina častěji. Jen zřídka pak 12 procent. Špatný vztah s rodinou má pětina dětí.

"Potřebují-li děti s něčím pomoci, obrací se zpravidla na vychovatelky v domovech. Silná fixace na ně může být po opuštění domova velkým problémem," uvedli autoři.

Při zařizování bydlení řada dětí spoléhá na pomoc z dětského domova. O tom, že by se obrátily na neziskové organizace, neuvažovaly. Třetina nakonec služby neziskovek a domů na půli cesty využila.

Z dětí, které měly bydlení předem zařízené, šla pětina na přechodnou dobu k příbuzným, desetina byla u příbuzných dlouhodobě a desetina s přáteli a známými v pronájmu.

Jen 13 procent dotázaných uvedlo, že má našetřené nějaké peníze na dobu po opuštění domova. Výzkum zjistil, že finanční gramotnost je slabší.

Jen 35 procent dětí vědělo, jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Celkem 29 procent netušilo, co je úroková sazba, vysvětlit ji zvládlo 36 procent.

Podle autorů je pro mnoho mladých problém s penězi hospodařit, v dětském domově totiž nemají přesnější představu o měsíčních nákladech.

Jen dvě pětiny odcházejících dokázaly vysvětlit, co je to zdravotní pojištění. U sociálního pojištění to bylo jen 12 procent dotázaných.

Nízké vzdělání snižuje příležitosti

Děti znevýhodňuje také jejich nízké vzdělání, které komplikuje nalezení práce. Celkem 71 procent dotázaných uvedlo, že bude mít výuční list. Mimo dětské domovy je to jen 29 procent lidí.

Nejčastěji se děti z domovů připravují v oborech kuchař, číšník, zedník, prodavač či ošetřovatel. Dvě pětiny dotázaných řekly, že jim jejich vzdělání nevyhovuje.

Skoro tři pětiny chtěly se školou pokračovat dál. Po opuštění domova tento záměr měla už jen desetina mladých. Podle autorů průzkumu roli hraje i fakt, že s výučním listem nemají už příliš perspektivu dalšího vzdělávání.

 

Právě se děje

Další zprávy