Za tři měsíce o deset kilo víc. Děti se nehýbou, lékaři se bojí krize dětské obezity

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
16. 2. 2021 9:24
Děti, které už před covidem bojovaly s nadváhou či obezitou, teď tloustnou ještě víc. Odborníci se obávají, že kvůli tomu rapidně přibude obézních dětí. Mnohé přišly kvůli zrušeným sportovním kroužkům o hodiny sportu týdně. Samy už často nemají motivaci jít si zacvičit a procházka o víkendu s rodiči to nezachrání.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Během první vlny koronaviru, která přišla loni na jaře, ještě vládl optimismus. Zaznívaly názory, že karanténa může dětem pomoci změnit návyky a vést k pozitivní změně. "Karanténa je dle mého soudu dobrou příležitostí, jak navodit zdravější životní styl dítěte," prohlásil tehdy vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole Petr Tláskal.

Pro Aktuálně.cz vysvětlil, že by karanténu mohli brát rodiče jako příležitost, jak dětem zavést zdravou a pravidelnou stravu i pitný režim a mít tak větší kontrolu nad tím, čím se stravují děti, které jinak nejedí zdravě. A do toho ideálně přidat i sportovní aktivitu. Průzkum Univerzity Palackého téměř na 150 školách dokonce ukázal, že se děti během první vlny na jaře hýbaly víc. 

Venku bylo na jaře teplo a dlouho světlo, lidi nadchla možnost zkusit něco nového, často to brali jako výzvu, vysvětluje dětská lékařka Tamara Polášková, proč tenkrát mohla být jiná situace. "Dospělí i mladiství začali běhat venku, pořizovali domů posilovací nářadí, stahovali do mobilů aplikace na cvičení. V tehdy zavřeném Uničově i jinde po republice třeba běhali maratony na zahradách. Všichni věřili tomu, že tento stav potrvá dva až tři měsíce. A pokud to takto brali rodiče, často pro to mohli nadchnout i své děti," říká Polášková. 

Jenže optimismus postupně vyprchal a nadšení z toho, že není škola, dávno opadlo. Rok po vypuknutí covidu tak teď lékaři v praxi pozorují, jak dlouhodobý pobyt doma mnohé děti negativně ovlivňuje: přestaly se hýbat, přibývají na váze a to, že neustále sedí před počítačem, jim způsobuje i různé zdravotní komplikace. 

"Začínáme se obávat krize dětské obezity. Děti od září přibraly v průměru čtyři až pět kil nad běžný růst. Za dva měsíce to průměrně dělá o kilo navíc. I před lockdownem byl významný výskyt dětské obezity, ale nyní jí bude trpět daleko víc dětí," očekává dětský obezitolog Zlatko Marinov.

Děti jsou podle něj doma vystaveny "dietologickému chaosu". "Úplně se jim rozpadl režim. Pro většinu dětí představoval oběd ve školní jídelně jediné racionální jídlo dne, které jim zaručovalo pestrost a přísun správných nutričních hodnot. Psychické vypětí navíc vede k tomu, že mají děti větší sklon k přijímání jednoduchých cukrů," říká Marinov.

Nemáme v ambulanci dítě bez zablokované páteře

Špatná strava jde ruku v ruce s tím, že děti nemají pořádný výdej energie. Nemají tělesnou výchovu ve škole, sportovní kroužky byly zrušeny. Sedí proto doma a nemají motivaci k tomu, jít ven a hýbat se. "Děti většinou nejsou stavěny na individuální sport. Právě kolektiv je to, co je u pohybu drží," vysvětluje dětská lékařka Polášková, proč nyní spousta dětí nemá dostatek pohybu a proč narůstá dětská obezita.

"Chodí k nám velké množství dětí, které dříve aktivně sportovaly, měly několikrát týdně tréninky či zápasy a to, že si teď jdou sem tam zaběhat, rozhodně nemůže nahradit vysokou fyzickou zátěž, na kterou byly zvyklé," uvádí Polášková.

Oba lékaři tak už pozorují dopady nezdravého životního stylu na zdraví dětí. "Závažné je, jak se v důsledku toho dětem mění pohybový stereotyp. V ambulanci nemám dítě, které by nemělo zablokovanou páteř. Mají špatné držení těla. Jedná se o významný zásah do vývoje dětí, který poznamená celou generaci," varuje Marinov. Také podle Poláškové dochází kromě tloustnutí častěji k vadnému držení těla, skoliózám (typ deformace páteře) či dalším ortopedickým vadám.

Bezmocné přihlížení tomu, jak děti tloustnou a zhoršuje se jim fyzická kondice, nakonec dovedlo lékařku k tomu, že o tom napsala na Facebook. Příspěvek, ve kterém se Polášková svěřila, že začíná pociťovat profesní beznaděj, sdílelo téměř 20 tisíc lidí. "Z množství komentářů dalších pediatrů, fyzioterapeutů a dětských psychologů je patrné, že stejná situace panuje i ve zbytku České republiky," podotýká Polášková. Zároveň již více než 15 tisíc lidí podepsalo on-line petici, ve které požadují, aby se děti mohly vrátit do škol nebo jim byly alespoň umožněny některé mimoškolní aktivity.

Sportovní kluby musí improvizovat

Jenže zatím jsou sportovní aktivity kvůli špatné epidemické situaci zrušené a nic nenasvědčuje tomu, že by se to v blízké době mělo změnit. Je zakázané používat vnitřní sportoviště, jako jsou tělocvičny, fitness centra nebo hřiště, zavřené jsou také bazény.

"Zkušenost tělovýchovných lékařů i pediatrů je, že minimálně čtvrtina dětí v aktuálním školním roce vůbec nenastoupila do sportovních kroužků či oddílů, které buď byly, nebo jsou zavřené - nebo nebylo jasné, jak to s nimi bude. Další děti sice nastoupily, ale reálně sport neměly jak provozovat," uvádí lékař oddělení tělovýchovného lékařství kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole Kryštof Slabý.

Většina sportovních klubů proto musí improvizovat. Například Český atletický svaz se snaží motivovat děti k pohybu tím, že pro ně přichystal výzvu, během které mají zaznamenat svoje sportovní aktivity. Na konci bude jejich snažení vyhodnoceno.

"Trenéři připravují individuální tréninkové plány nebo se s dětmi setkávají třeba v parku, aby s nimi byli alespoň v nějakém kontaktu. Je to ale úplně jiné, než když se sejde parta dětí a mají společný program," popisuje předsedkyně komise mládeže Českého atletického svazu Jaroslava Weberová. 

Svaz nyní čeká, zda dostane výjimku ministerstva zdravotnictví k uspořádání mistrovství republiky pro dorostence a juniory. Žákovské kategorie ale úplně přišly o zimní sezonu. "Děti přijdou o půl roku specializované přípravy. Teď mají jen kondiční tréninky, protože není možné, aby měly technickou přípravu v hale, kde by si vyzkoušely třeba skok do výšky. Vše musí probíhat venku, protože do tělocvičny nemůžeme," dodává Weberová.

Už na jaře měly děti dvě kila navíc

Podobné dopady karantény na děti jako Polášková nebo Marinov pozoruje i přednostka kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc Eliška Sovová. "Dopady jsou katastrofální. Už na jaře covid přidal dětem průměrně dvě kila navíc. Už to bude rok od vypuknutí covidu a podle mě je to teď ještě horší. Výkon sportovně aktivních dětí poklesl až o třetinu, protože přišly o tréninky," popisuje Sovová.

Studie Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2019 ukázala, že problémy s nadváhou v té době mělo 18 procent chlapců a 12 procent dívek ve věku 11-15 let. S obezitou v té době bojovalo devět procent chlapců a tři procenta dívek. Už před covidem tak podle Sovové patřilo Česko k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou.

"A teď se to podle mě ještě zhoršilo. Máme tu dvanáctiletého chlapce, který za poslední tři měsíce přibral deset kilo. Minulý týden tu byl desetiletý kluk, který během epidemie přibral asi devět kilo. Obezita přitom souvisí s cukrovkou, hypertenzí a dalšími problémy. Může to mít za následek, že dítě skončí za nějakých deset dvacet let s mrtvicí ochrnuté na vozíčku," varuje Sovová.  

Pokud však s dětmi o rizicích spjatých s nedostatkem pohybu nemluví přímo rodiče, nemají se o nich často jak dozvědět. Studie, kterou udělala klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a katedrou psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, zjišťovala rizikové chování a stav duševního zdraví u dětí během druhé vlny covidu na podzim. Do dotazníkového šetření se zapojilo 1778 základních i středních škol.

Autoři studie se ptali školních metodiků prevence, jaké oblasti považují za důležité z hlediska prevence rizikového chování během výuky na dálku. Ti se shodli na tom, že kromě jiných témat, jako jsou on-line závislosti a duševní zdraví, je také důležité bavit se s dětmi o obezitě a obecně životosprávě a dostatku pohybu. Ve skutečnosti však o obezitě a životosprávě s žáky hovořilo jen 15 procent dotázaných škol. Ani celková prevence však nebyla dostatečná: během podzimního období distanční výuky ji prováděla jen necelá polovina škol. 

Podle přednostky Sovové však není namístě vinit ze všeho školu. Nedostatek pohybu či špatnou životosprávu by s dětmi měli řešit především rodiče. "Rodiče se často vymlouvají, že nejdou ven kvůli covidu. Když ale rodič půjde s dítětem každý den ven, dodrží opatření a udělá přitom deset tisíc kroků, dítě kvůli tomu covid nedostane. Ve spoustě věcí se jen vymlouváme na covid a přitom je to jen naše lenost," uvádí Sovová.

I když se někteří rodiče snaží s dětmi sportovat, nemůže to podle lékařky Poláškové nahradit sport, kterému se věnovaly před covidem - ať už na amatérské či profesionální úrovni. "Děti sportovci z menších klubů či kroužků nemají většinou ani individuální tréninky. Takže to je na rodičích nebo dětech samotných. Mohou to vydržet měsíc, dva, ale aby celý rok vydržely samy individuálně trénovat a cvičit místo toho, aby sportovaly v kolektivu, to chce velkou motivaci a odhodlání, což sotva zvládnou dospělí, natož děti či mladiství," podotýká Polášková.

Vláda by tak podle ní měla jednat o co nejrychlejším návratu dětí do škol, otevřít sportoviště a umožnit kolektivní sporty za podmínek, že se budou provádět opakované testy na covid a používat ochranné pomůcky. Také podle Marinova je důležité, aby se děti co nejrychleji vrátily do školy: "Není na co čekat. Nechybí jim jen pohyb, začínají být velmi trudnomyslné, bezpodmínečně potřebují sociální kontakt. A není možné, aby jim toto kompenzovali rodiče," dodává obezitolog. 

Celé generaci dětí budou chybět zážitky z pohybu, přibude úrazů, varuje obezitolog Matoulek

V pohybu trávíme stále méně času a mění se nám poměry svalu a tuku, říká obezitolog Martin Matoulek, spoluautor výzvy Lékařské komise ČOV vládě. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 43 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy