Děti jsou závislé na technologiích. Ve školách se budou učit, jak s nimi zacházet

Magdalena Synková Michaela Prešinská Magdalena Synková, Michaela Prešinská
7. 9. 2022 16:49
V době pandemie covidu a výuky na dálku byli školáci online téměř neustále. Někteří ve virtuálním světě zůstali i po návratu do škol. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. Ministerstvo školství proto připravuje celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Minimální sociální kontakty, nárůst agresivity nebo závislost podobná té drogové jsou podle psycholožky Aleny Prouzové problémy dětí a mladistvých, za kterými stojí nesprávné používání digitálních technologií. "Na jediné kliknutí mají celý svět před sebou, proto se snadno k elektronickým zařízením se zaujetím připoutají a je pro ně obtížné je opustit," vysvětluje, proč je svět internetu pro mladé tolik zajímavý.

Technologie v uplynulých dvou letech žáci nepoužívali pouze pro zábavu, kvůli pandemii a uzavření škol se internet na dlouhou dobu stal jedinou cestou ke vzdělávání. Podle ředitelky pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galiny Jarolímkové přinesla dálková výuka mnoho výhod. "Žáci se během lockdownu naučili pracovat s elektronikou tak, jak by je to před vypuknutím epidemie nenapadlo. Některé nadchlo hledání informací, jiné třeba práce s powerpointem," popisuje.

Na druhou stranu však děti trávily ve virtuálním světě příliš mnoho času, což často vedlo k duševním problémům. Mezi ty nejčastější se řadí úzkost a sociální fobie, která se podle Jarolímkové u klientů psychologických poraden objevuje čím dál častěji. "Během lockdownu nemohly děti chodit ven, přišly o kroužky a kontakt s okolím. Dlouho jim trvalo vrátit se do normálu," upozorňuje.

S používáním digitálních technologií rostla i kyberšikana. Dětí si totiž na sociálních sítích dovolí říct mnohem víc než během osobního kontaktu. Podle projektu Anticyber Bullying z roku 2020 založeného studentkami, které se s napadáním v online prostoru samy setkaly, se s některým z projevů šikany na internetu setkala více než polovina dětí. 

Letošní výzkum Univerzity Palackého, kterého se zúčastnilo 9441 dětí, prokázal, že čtyři z deseti respondentů ve věku 11 až 17 let si pomocí filtrů upravují fotografie, které sdílí online, aby se cítili lépe. Každý třetí se pak potýká s posměšky kvůli tomu, jak na zveřejněných snímcích vypadá. Vnímání vlastního vzhledu je však podle odborníků z olomoucké pedagogické fakulty v období dospívání jedním z klíčových mechanismů, který se spolupodílí na vývoji vlastní hodnoty a sebevědomí. 

Podle Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti nedosáhla v roce 2018 pětina mladistvých základní úrovně počítačové dovednosti, neuměli tedy zacházet s počítačem na běžné uživatelské úrovni. Oproti tomu nejvyšší úrovně - umět vyhledávat informace a mít nad nimi kontrolu - dosáhla jen dvě procenta dotázaných.

Digitální wellbeing

Digitální vzdělávání si jako jednu z priorit českého předsednictví stanovilo i ministerstvo školství, které se chce zaměřit především na takzvaný digitální wellbeing. Ten definuje Výzkumné centrum digitálního wellbeingu na Univerzitě Milano-Bicocca jako stav, kdy je udržována subjektivní pohoda v prostředí, pro které je charakteristická přemíra digitální komunikace.

Důraz na digitální vzdělávání klade jednak právě probíhající revize Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání, tak i Strategie 2030+, která usiluje o modernizaci českého školství. "Ve 21. století by mělo být samozřejmostí, že je žák schopen vyhledávat, třídit a kriticky hodnotit informace," píše se v dokumentu, který stanovuje i roli učitele. Ten má být tím, kdo žákům ukáže silné i slabé stránky informačních technologií, rizika s nimi spojená a naučí je využívat tyto technologie k získávání relevantních informací. 

Zda a jak ve školách technologie používat, nebo je dětem zakázat, se učitelé zatím neshodují. "U nás ve škole žáky k používání digitálních technologií přesvědčujeme nebo i vyloženě nutíme," říká učitel Karel Havlíček. V jeho hodinách fyziky žáci například na noteboocích zjišťují, jak přidání té či oné částice změní atom, nebo termokamerami na telefonech zkoumají jevy. Další výhodou je podle Havlíčka možnost sdílet zápisky i s žáky, kteří chybí, nebo snadná kontrola elektronicky odevzdaných referátů.

Na škole, kde vyučuje učitelka a metodička prevence Kateřina Štemberková, používání mobilu zakazuje školní řád. Děti mohou svá zařízení využívat pouze po dohodě s učitelem. Podle ní to souvisí i s věkem učitelů. "Věkový průměr našeho pedagogického sboru je spíše vyšší, a tudíž jsme zastánci bezmobilové éry," říká a přiznává, že tak nejsou kompetentní k předávání vědomostí potřebných k digitálnímu wellbeingu. Zároveň však připouští, že se učitelé budou muset s technologiemi ve výuce naučit pracovat, protože patří k dnešní době. 

Jak zacházet s technologiemi, učitelům nově radí například online kurz Dávej kyber, který připravilo ministerstvo školství spolu s odborníky z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Kurz zdarma vysvětlí učitelům, jak bezpečně zacházet s digitálními technologiemi, zároveň obsahuje část, kterou mohou využít v hodinách při práci s dětmi. 

Ministerstvo školství považuje digitální wellbeing za důležitou součást vzdělávání, které je třeba se věnovat nejen na domácí půdě. V rámci českého předsednictví proto připravilo nelegislativní dokument Závěry Rady, který zavádí pojem wellbeingu jako jeden ze základních principů vznikajícího Evropského prostoru vzdělávání, jež usiluje o zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělávání na evropské úrovni.

"Tato oblast zahrnuje digitální dovednosti žáků a učitelů, rozvoj mediální gramotnosti a kritického myšlení, duševní zdraví nebo otázku bezpečí digitálních prostředí," vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. 

Dokument navazuje na Akční plán digitálního vzdělávání, který na evropské úrovni představuje dlouhodobou koncepci rozvoje digitálního vzdělávání, jehož důležitost ukázala pandemie. Závěry rady momentálně projednává pracovní skupina Rady Evropské unie a jsou upraveny podle připomínek členských států. Finální verzi dokumentu by měli přijmout ministři členských států na Radě pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport 28. listopadu.

VIDEO: Presová: Děti tráví na sítích i sedm hodin. Mají tisíce sledujících, ale cítí se samy

Většina z oslovených dětí nám řekla, že nemá žádného blízkého kamaráda, říká zakladatelka projektu Replug me Karolína Presová. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy