V Česku jsou dvě detenční zařízení, a to v Brně a Opavě. V brněnském ústavu mohou být i ženy, má kapacitu 45 míst, opavský má 50 míst. "Detencí za deset let prošlo 139 chovanců z toho 32 chovanců bylo soudem přeloženo do psychiatrických léčeben a už se v detenci nenachází. Za celou dobu existence detence nevznikla žádná mimořádná událost, dílčí problémy, který přináší běžný život, dokážeme řešit za chodu," řekl generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

Současná kapacita detence podle něj dlouhodobě nedostačuje. Nyní je z 95 míst obsazeno 93, dvě volná místa jsou v Brně. Vězeňská služba by proto podle Dohnala chtěla zbudovat nový ústav.

Vytipovány má dvě lokality, a to Jiřice ve Středočeském kraji a Rapotice na Vysočině. Dohnal ale uvedl, že stavba v jedné, či druhé lokalitě by mohla začít za několik let. Do té doby by nová místa měla vzniknout v pražské vazební věznici na Pankráci. "Fungovalo by to jako oddělení zabezpečovací detence, vzniklo by do dvaceti míst.

Šlo by ale jen o překlenovací období. Až by byl hotový nový detenční ústav v jedné z těch dvou lokalit, oddělení by bylo následně pravděpodobně zrušeno," uvedl ředitel.

Do detence se dostávají sexuální devianti, agresoři a další psychicky narušení pachatelé, v přísně střeženém prostoru podstupují psychiatrickou léčbu. Detence na rozdíl od běžného trestu za trestnou činnost není časově omezena. Soud každým rokem přezkoumává, zda se duševní stav pachatele zlepšil natolik, že je ho možné z ústavu propustit bez nebezpečí, že by ohrožoval občany.

Před zřízením detence pachatelé, kterým soud nařídil ústavní léčbu, pobývali většinou v psychiatrických léčebnách. Ty ovšem nebyly na rozdíl od detenčních ústavů dostatečně zabezpečené proti případným útěkům těchto lidí.