reklama
 
 

Dětem běží čas jinak. Přesto se spory o ně vlečou, rozhodují mladí a nezkušení soudci

19. 10. 2016
Opatrovnické soudnictví je dlouhodobě nejhůře pracujícím odvětvím české justice. Shodují se na tom jak ministerstva spravedlnosti, práce a sociálních věcí, tak odborníci na rodinné právo či samotní soudci opatrovnických soudů. Problémů je řada: vlekoucí se řízení, podceňování sporů o děti ze strany předsedů soudů nebo nedostatečná spolupráce soudů a odboru sociálně právní ochrany dětí.
Hlavní zprávy

PrahaSoudy, které rozhodují o svěřování dětí do péče, mají řadu problémů a často nedokážou prosadit nejlepší zájem dítěte. Shodují se na tom odborníci na rodinné právo, ministerstva i samotní soudci.

"Nemůžeme říct, že by opatrovnické soudy obecně pracovaly špatně. Víme ale o problémech, které v této části justice jsou, a snažíme se je řešit,“ řekl ve středu v Senátu ministr spravedlnosti Robert Pelikán na konferenci věnované právě opatrovnickým soudům.

Podle něj není v této oblasti česká justice "notoricky vleklá“. "Naše soudy jsou podobně rychlé jako ty v okolních státech. Tím nechci říct, že nejsou excesy, že nejsou soudy a soudci, u kterých máme problém s délkou řízení," dodal.

Soudy podle odborníků častokrát nezvládají plnit roli ochránců dítěte, ale naopak ještě celý proces rozhodování o svěření dítěte do péče zhoršují. "Je zásadní si uvědomit, že opatrovnické soudnictví je ze všech oblastí práva nejdůležitější, neboť rozhoduje o budoucím životě dětí a jejich výchově. Důsledky špatně vedených procesů jsou nevratné,“ řekla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Podle Zemanové jsou soudy pod tlakem kvůli nepružné reakci státní správy na nový občanský zákoník, kdy opatrovnickým soudům přibylo třicet procent nových případů. Tím se potom prodlužují délky jednotlivých řízení.

"Mám zkušenosti s případy, kdy soudy děti vystavovaly stresovým až traumatickým situacím a na základě pochybných závěrů je následně soud odebral některému z rodičů. Dle mého názoru se toho systémově stále moc nemění a za dílčími změnami stojí stále pouze jednotlivci," vyjádřila se k problému ministryně sociálních věcí Michaela Marksová.

Mladí i ti, které jinde nechtěli

Odborníci poukazují také na to, že soudci věnující se rodinnému právu dlouhodobě většinou nemají šanci kariérního růstu. Častokrát zůstávají na okresních soudech, protože na krajských až na výjimky neexistují senáty specializované na opatrovnickou problematiku.

"Předsedové soudů přiřazují na opatrovnickou agendu mladé nezkušené soudce bez profesních a životních zkušeností nebo soudce, kteří se neosvědčili v civilní nebo trestní agendě s tím, že tady nemají co zkazit," popsala situaci Libuše Kantůrková ze Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců.

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala vidí jako stěžejní bod pro zkvalitnění rozhodování specializaci krajských soudů. "Specializace je cesta, kdy bude soudce skvěle znát svou práci. Když někdo něco umí, tak to nedělá jen dobře, ale i rychleji," upřesnil. S tím souhlasí i prezidentka Soudcovské unie Zemanová. Opatrovnický soudce by se ale podle ní musel věnovat i běžné občanskoprávní agendě.

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová lupa 2016 v kategorii Zpravodajství. Za vaše hlasy děkujeme!

HLASOVAT ZDE >>>

Situaci by pomohlo, pokud by se zlepšila spolupráce soudů a odboru sociálně právní ochrany dětí. Klíčové je zkrácení soudního řízení. "Dětem běží čas jinak a je potřeba rozhodovat rychle. Na druhou stranu musí soudce všechny účastníky vidět, slyšet a vyslechnout,“ řekl ústavní soudce Tomáš Lichovník. Na rozdíl od jiných řízení zde nemůže soudce využít zkráceného postupu. "S téměř každým rozhodnutím musí jít do soudní síně. Za takových okolností není jednoduché věc rychle rozhodnout," dodal.

autor: Aleš Ligas

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama