Děsí mě čím dál větší počet turistů, to tempo je šílené, říká noční starosta Prahy

Jakub Heller Jakub Heller
8. 8. 2019 20:30
Praha na začátku roku po vzoru Amsterdamu jmenovala takzvaného nočního starostu, kterým se stal Jan Štern, poradce radní pro kulturu. Už půl roku se snaží dostat noční život v metropoli pod kontrolu a umravnit třeba skupiny neurvalých anglických turistů, kteří se do Prahy jezdí loučit se svobodou. Jeho hlavním cílem je, aby Praha přišla o nálepku party města bez pravidel, kde se dá levně opít, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Noční starosta Prahy Jan Štern.
Noční starosta Prahy Jan Štern. | Foto: Magistrát hlavního města Prahy

Jako noční starosta máte zařídit, aby byl po setmění v ulicích klid. Ten v širším centru města ruší zpravidla návštěvníci ze zahraničí. Má Praha problém s počtem turistů? 

Dá se to tak říct. Minulý rok jich Prahu navštívilo přes osm milionů. A predikce na letošní rok je devět milionů. To je meziroční nárůst přes deset procent, a to je naprosto šílené tempo. Pokud by mělo pokračovat, turismus se stane jedním z hlavních problémů, se kterým se město bude potýkat. 

Kdyby do Prahy ročně přijelo řekněme o tři miliony lidí méně, bylo by to pro město lepší, nebo horší?

Tak to je hrozně složitá otázka. Já si samozřejmě uvědomuji, jak velká část pražské ekonomiky je s turisty svázaná. Spousta lidí z nich žije a nikdo jim nechce kazit živobytí. Ten každoroční nárůst mě ale skutečně děsí. Praha je čtvrté nejnavštěvovanější město v Evropě, přitom je ve srovnání s jinými metropolemi malinká. Takže kdyby do Prahy přijelo pro změnu méně lidí, neviděl bych to jako problém.

Neměla by se tedy Praha snažit turisty nějak odradit?

Odrazovat asi nikoho nemůžeme, ale jsou v Evropě města, která už úplně přestala s vlastní propagací v zahraničí. Nemyslím si, že to je něco, k čemu by teď musela Praha přistoupit, ale určitě budeme mnohem víc cílit na konkrétní skupiny návštěvníků, které tady chceme, a naopak se budeme snažit nelákat ty, které tady nechceme. Ale není to jenom o tom, co dělá město. V Anglii Prahu jako party metropoli, kde se lidé mohou levně opít, nikdo oficiálně nepropaguje, ale dělají to za nás bohužel firmy, které sem turisty vozí třeba na rozlučky se svobodou.

Snaha přesvědčit turisty ze západu a severu, že Praha není jen levná nálevna, není nic nového. Už léta se mluví o mnoha opatřeních, která by k tomu měla přispět. Uvažovalo se například nad tím, zakázat obchodníkům prodej alkoholu v nočních hodinách, což by postihlo nejvíce večerky. Jak to s tím vypadá?

Praha bohužel nemá pravomoc tohle regulovat vyhláškou. Aby bylo možné stanovit, že se ve večerkách nemůže alkohol prodávat třeba po dvanácté hodině, je na to potřeba změna zákona. Praha ale jasně dává najevo, že to je něco, o co by stála, a řekl bych, že panuje široká shoda na tom, že by to bylo žádoucí. Bavil jsem se o tom i s národní protidrogovou koordinátorkou. Zrovna tenhle typ regulace, ač se k nim obecně stavím rezervovaně, je podle mě zcela namístě a určitě by pomohl. Jestli a kdy takové opatření začne platit, ale není na mně.

Druhým opatřením je vyhláška, která by radnicím umožnila pevně stanovit zavírací hodiny pražských klubů. S tou přišlo už minulé vedení města a je aktuálně v připomínkovém řízení… 

Ano. Primárně o to má zájem městská část Praha 1, která sama navrhla oblast, kde by to mělo platit. V tuhle chvíli připravujeme návrh znění vyhlášky a pak by se měla začít projednávat na politické rovině. Názory na ni ale nejsou úplně jednotné. 

Jak se k tomu stavíte vy?

Poměrně rozpolceně. Je to dost radikální krok. Já se snažím ty problémy raději řešit jinými cestami, zejména jednáním s majiteli klubů. Poměrně úzce jednáme třeba s podniky v problematické oblasti Dlouhé ulice, které se sdružily ve sdružení Soho. S nimi se nám podařilo dojednat určitá opatření, která mají negativní jevy mírnit. Například nám přislíbily, že posílí ochranku na ulicích, která na problémy může okamžitě reagovat, nebo že přestanou spolupracovat s pub crawly (tahy pijanů, nejčastěji turistů, od jedné hospody ke druhé pořádané specializovanými agenturami, pozn. red.). 

Takže sázíte na dohodu?

Preventivní opatření jsou určitě něco, co bychom měli vyzkoušet dřív, než přistoupíme k nějakým radikálním krokům, jako je přesně daná zavírací doba všech klubů. Pokud se ale ukáže, že se problémy nedaří řešit, nic nefunguje a situace se jen víc a víc zhoršuje, možná se i o tom budeme muset začít bavit. 

Praha by nebyla prvním městem, které něco podobného zavedlo.

To ano. Ale zkušenosti z ostatních měst nejsou zrovna povzbudivé. Bavil jsem se o tom například s nočním starostou v Amsterdamu, kde také stanovili zavírací dobu. Nakonec od toho ale ustoupili. Stalo se totiž to, že se v danou hodinu v noci, kdy podniky zavřely, najednou všichni návštěvníci naráz vylili do ulic. A to byla pro město a policii mnohem hůř zvladatelná situace, než když byly zavírací doby různé a lidé se trousili průběžně. 

To nezní úplně optimisticky…

Druhá věc je, že takové opatření většinou platí jen na nějakém území. Jenže tyhle problémy pak mají tendenci přesouvat se těsně za jeho hranici. A vy pak tu zónu neustále zvětšujete a nemá to konce. A do třetice bych si položil otázku, jestli vůbec chceme, aby se noční život v Praze takovým radikálním způsobem přiškrtil.

Minimálně by to pomohlo odbourat tu image party města, o které jste mluvil. A sám jste přiznal, že metropole nemá o turisty nouzi. 

Ano, asi by to tenhle efekt mělo, ale za jakou cenu? V důsledku by to dopadlo i na lidi, kteří v Praze žijí. Já sám vnímám noční život v Praze jako hodnotu, která je pro město důležitá a která k ní vždycky neodmyslitelně patřila. Musíme najít nějaký balanc, aby se noční život mohl nějak udržitelně rozvíjet.

Také chcete turisty vylákat mimo centrum metropole. Není to ale jen pokus o sociální inženýrství, který nemůže fungovat? Přece jen turisté jezdí do Prahy nejen kvůli nízkým cenám, ale také kvůli její atmosféře a historické architektuře… 

Skutečně si myslím, že Praha může nabídnout víc než jen své centrum. Ale vůbec nepopírám, že sem lidé jezdí primárně za ním. Nicméně pokud se Praze podaří propagovat genia loci dalších čtvrtí, ať už se bavíme o Letné, Vršovicích nebo Vyšehradě, může nám to velmi pomoci. Praha je dnes v myslích cizinců spojená takřka výhradně s místy, jako jsou Hradčany nebo Karlův most. To je potřeba změnit.

Jak?

Kromě té odlišné propagace, kterou už jsem zmínil, třeba dotacemi. Už dnes Praha podporuje z kapitoly cestovního ruchu spoustu turistických projektů a akcí. Teď budeme mnohem víc klást důraz na to, abychom podporovali akce, které odvedou turisty z centra města. Je to však běh na dlouhou trať. Nicméně třeba v Paříži se také podařilo vyzdvihnout La Défense oproti Sacre Coeur. Může se to povést i v Praze.

Na druhou stranu, Pražané se už centru právě kvůli turistům často vyhýbají a chodí relaxovat raději jinam, třeba na Vyšehrad, který jste dal jako příklad. Není chybou poslat davy turistů i tam, kam před cestovním ruchem Pražané utekli?

Já to chápu. Je to dobrá námitka. Sám jsem si přesně tohle říkal, když jsem nad tím přemýšlel. Mně se ale hrozně příčí představa, že se jen tak vzdáme centra města. Myslím, že je pro město hrozně nezdravé, když rezignujeme na to nejcennější, co v něm máme. Musíme se naopak snažit udržet v centru život a zajistit, aby se tam zdejší lidé vraceli a rozvíjeli ho.

Do centra už ale turisté budou jezdit vždy a bude tam přelidněno a pro mnoho Pražanů draho. Má cenu tyhle problémy přivést i na jiná místa v metropoli?

Je to těžká otázka. Podle mě ale není možné, aby to odnášelo jen centrum, je potřeba ty davy turistů nějak rozvrstvit. Nemusí to být ale jen do ostatních čtvrtí. Proto také stále prohlubujeme spolupráci se Středočeským krajem a hledáme cesty, jak ty lidi dostat mimo Prahu, kde je ještě spousta míst, kde by byli za další turisty rádi.

Pomohlo by také, kdyby takřka všechny významné kluby nebyly jen v samém centru města. Je to reálné?

Můžeme tomu napomoci. Snažím se prosadit, aby se při obnově nejrůznějších pražských brownfieldů myslelo na to, že jsou to často ideální prostory pro vznik nějakého klubu, či dokonce více klubů.

Takže chcete, aby vznikly klubové scény dál od míst, kde bydlí rezidenti? 

Přesně. Příkladem může být právě probíhající revitalizace Holešovické tržnice. Tam funguje už dlouhou dobu klub SaSaZu a není na něj jediná stížnost. Je to přesně takové ideální místo, které odsaje lidi z centra do míst, kde nikomu nevadí. Konkrétně s Holešovickou tržnicí má tedy město jiné plány, ale podobných míst je po Praze víc a někde už to tak funguje. Typickým příkladem je MeetFactory na Smíchově. Tenhle podnik navíc funguje přes noc jako klub a přes den jako galerie, letní kino či jako byty pro umělce. 

A zároveň je v bývalé továrně daleko od obytných domů…

Přesně tak. Na místě, kde noční ruch nikoho neruší. Ať už to byl na začátku záměr, nebo ne, MeetFactory naplňuje přesně tu ideu nočního podniku, který by město mělo podporovat.

Vyjednáváte s majiteli pražských klubů. Jací jsou to lidé? Chtějí jen vydělávat?

Určitě chtějí vydělávat, tak jako každý. Úzce se od začátku potkávám například s majiteli podniků z Dlouhé ulice, které nemají mezi Pražany zrovna dobrou pověst. Jsou to slušní podnikatelé, kteří mají zájem na tom, aby podnikali dlouhodobě, a jsou ochotni spolupracovat. Nesetkal jsem se s lidmi, kteří by z toho chtěli jen vytěžit co nejvíc peněz a bylo jim jedno, jak toho dosáhnou. 

Proč by se ale měli majitelé klubů připravovat o část hostů? 

Řekl bych, že vnímají vzrůstající tlak, který plyne z problémů, jež působí to obrovské množství lidí, které k nim a od nich v nočních hodinách chodí.

Nebojí se jen, že město přistoupí k tvrdším restrikcím, a snaží se tomu předejít?

Může to v tom hrát roli. Ale myslím si, že také nechtějí, aby se na ně okolí dívalo jako na zdroj negativních jevů ve městě, a chtějí se nějakým způsobem, který je pro ně akceptovatelný, podílet na jejich řešení. Jsem rád, že se nám podařilo získat jejich důvěru a dohodnout se na ústupcích, které je ve výsledku stojí peníze. 

Jsou ještě nějaké nástroje, jak snížit počet turistů?

Můžeme to tady pro ně zdražit. Sněmovnou nedávno prošel návrh na zvýšení ubytovacích a lázeňských poplatků, které byly úplně trestuhodně nízké. Bohužel, pro mě trochu nepochopitelně, se poplatky zvedly jen mírně na 50 korun na osobu a den. Třeba v Amsterdamu je to pět eur na noc a nevidím jediný důvod, proč by to v Praze nemohlo být podobné. Tím, že teď došlo k tomu nízkému posunu, je to ale asi na dlouhou dobu uzavřená kapitola.

Asi nejhmatatelnějším výsledkem vaší práce je nedávná plakátová kampaň, která v ulicích informuje turisty, jaká pravidla v Praze platí a že jim za jejich porušení hrozí pokuta až 400 eur. Co si od ní slibujete?

Protože není v moci města vybírat si, kdo sem přijede a kdo ne, snažíme se cílit na ty turisty, se kterými přicházejí určité problémy. Dát jim najevo, jaký typ chování si ve městě nepřejeme.

Často vás slyším říkat, že když se bude s turisty komunikovat, přesvědčíme je, aby se chovali slušně. Přesto už z principu nejsou skupiny opilých turistů zrovna v náladě nadmíru používat rozum a překypovat ohleduplností… 

Jasně, na ty stag party (rozlučky se svobodou, pozn. redakce) Angličanů kampaň asi největší efekt mít nebude. Mnoho lidí, kteří přijedou do Prahy, jsou ale slušní lidé, kteří jen potřebují popostrčit správným směrem. Druhá věc je, že informace, které v kampani dáváme, nejsou samozřejmé. To, že je po desáté hodině noční klid, není samozřejmá věc. Pro nás ano, protože to je pravidlo, které v Česku obecně platí, ale jinde v Evropě to tak všude není.

Běžné není ani to, že se v určitých částech města nesmí pít alkohol na ulici. A když přijde turista do Dlouhé ulice v noci, může skutečně nabýt dojmu, že to je nějaká party zóna, kde nikdo nebydlí. A proto je potřeba turisty upozornit, že jsou stále někde, kde bydlí lidé a snaží se spát. 

Co dalšího ještě připravujete?

Stále řešíme také dopravní opatření v okolí Dlouhé ulice, které spočívá v tom, že by se ta oblast na noční hodiny zavírala pro nerezidentní auta. Dopravu jsme totiž na základě rozhovorů s místními vyhodnotili jako jeden z hlavních zdrojů hluku. Nejen z těch projíždějících aut, kterých je tady nesmyslné množství, ale i takové ty přidružené záležitosti, jako je hlasitá hudba z okýnek taxíků. Taxikáři a opilí lidé obecně se tam chovají poměrně neurvale. Taxikáři na zákazníky ve tři ráno troubí a vzájemně na sebe pokřikují. Na zkoušku se to opatření podařilo vyzkoušet už v dubnu. Jen tedy na jeden víkend.

Poté vám ho zakázal soud, je to tak?

No ano. Na základě stížnosti ho soud zrušil. Ale ta stížnost směřovala spíš na formální nedostatek toho opatření. Věřím, že to není nepřekonatelná překážka. 

Radní Prahy 1 uvedl, že do dvou let by tam měly být samovysouvací sloupky.

To je finální cíl. Ale abyste mohl sloupky nainstalovat, musíte si být jistý, že jsou na správných místech a že je to všechno domyšlené, jak má být. Proto je to potřeba vyzkoušet. Dát tam značky, zátarasy a mít tam 40 strážníků celou noc. Což je složité. Ale je to nutné, abychom si to ověřili, že to logisticky dává smysl. Že fungují nějaká místa, kde taxíky mohou nabírat lidi, a že kluby vědí, že je tam mají posílat. Musíme také zajistit, aby zároveň fungovalo zásobování.

Plánujete ještě něco? 

Chceme udělat trochu komplexnější kampaň, která bude cílit na lidi už v zemích, odkud přijíždějí, a také v online prostoru ve chvíli, kdy si zařizují návštěvu Prahy. Narazili jsme ale na to, že o turistech v Praze nemáme dostatek informací. Nevíme, jak si zařizují ubytování, jestli spí spíš v hotelích, nebo přes Airbnb, kde objednávají dopravu, jestli jsou spíš organizovaní, nebo jezdí na vlastní pěst a tak dál. Bez těch informací by byla kampaň na internetu neefektivní a prakticky by to byly vyhozené peníze.

Takže?

Takže kromě kampaně v ulicích přes léto probíhá v Praze také dotazníkový průzkum na nejvíce exponovaných místech nočního života. Ať už se to týká centra města, třeba Dlouhé ulice, nebo pražské náplavky. Chceme o návštěvnících zjistit co nejvíce.

Chápu to tak, že se do budoucna třeba spojíte s Airbnb a přímo na jejich stránkách budete turisty informovat o tom, co se v Praze smí a nesmí?

Přesně. Když tedy z průzkumu vyjde, že je přes Airbnb v Praze ubytována nějaká podstatná část lidí. Nejdříve ale musíme zjistit, jak to je. Dnes vycházíme z nějakých dojmů, které mohou být pravdivé, ale také nemusí. Třeba v Amsterdamu přesně takový typ kampaně, jako děláme teď my, spustili už před delší dobou. Od počátku ji směřovali na anglické turisty, protože předpokládali, že právě oni za nočním životem jezdí. Až na základě průzkumu pak zjistili, že návštěvníci jsou tak půl na půl Angličané a místní Holanďané, kteří se do Amsterdamu sjíždějí z okolí. Takže tu kampaň změnili tak, že měla i holandskou mutaci.

 

Právě se děje

Další zprávy