Duševní nemoc lékaři loni potvrdili 756 tisícům Čechů. To je zhruba o 140 tisíc pacientů víc než v roce 2010, do něhož data ministerstva zdravotnictví sahají. Průměrně meziročně přibývá okolo dvou procent diagnostikovaných psychiatrických pacientů.
Ve skutečnosti může být lidí s duševním onemocněním mnohem víc, protože zdaleka ne každý se svěří do péče odborníka. Data tedy nevypovídají o tom, kolik je v zemi psychicky nemocných lidí, ale kolik jich dostalo v daném roce odbornou péči. Zda zvyšující se počet pacientů v ordinacích psychiatrů souvisí s tím, že přibývá duševních onemocnění, není jasné.
Jedním z vysvětlení však podle ředitele Národního ústav duševního zdraví Petra Winklera je, že už se lidé tolik nebojí vyhledat odborníka jako dříve. "Osvěta se zvyšuje nejen v populaci, ale i mezi lékaři, kteří jsou pak schopni doporučit lidem odbornou pomoc. Zvyšuje se také dostupnost psychiatrické péče," vysvětluje Winkler.
Poslední průzkum, který zjišťoval stav psychického zdraví, provedl ústav před dvěma lety, tedy během pandemie covidu. Na psychice se tehdy výrazně podepsalo, že lidé museli trávit téměř veškerý čas zavření doma, nemohli chodit do práce ani provozovat koníčky, děti nemohly chodit do školy. Tehdy se ukázalo, že duševním onemocněním trpí každý třetí dospělý, nejčastěji měli deprese či úzkosti. Další podobné šetření ústav plánuje provést letos v listopadu.
Právě deprese, depresivní epizody či smíšená úzkostně depresivní porucha patří mezi nemoci, které lékaři příchozím diagnostikují nejčastěji. Předloni tato onemocnění potvrdili téměř 60 tisícům lidí. Dalších téměř 13 tisíc jich mělo Alzheimerovu chorobu, častá byla také demence, panická porucha nebo generalizovaná úzkostná porucha.
Předloni lékaři diagnostikovali depresi více než 15 tisícům pacientů, bylo jich zhruba o dva tisíce víc než v roce 2016. Lidé, kteří se s depresí potýkají, jsou skleslí, unavení, neradují se ze života, nemají o nic zájem a často také pomýšlejí na sebevraždu.
Vůbec nejčastěji je deprese potvrzena u lidí ve věku 55 až 64 let, naopak nejméně se vyskytuje u lidí do 24 let. Každý rok bývá také hospitalizováno kolem čtyř tisíc pacientů s depresí a zhruba pět set se jich do 30 dnů od propuštění do nemocnice opět vrátí.
Data dále ukázala, že výrazná většina pacientů s depresí užívá antidepresiva. Výjimkou jsou děti do devíti let, podle předloňských dat jich tyto léky bralo jen necelých deset procent.
"Narůstá počet lidí, kteří konzumují antidepresiva, a je to dobře. Protože to není výsledkem masivní komerční kampaně jako například ve Spojených státech v souvislosti s Prozacem, ale je to v souvislosti s jinými fenomény, jako je stárnutí populace nebo předepisování antidepresiv na úzkostné poruchy. A to je správně," říká Winkler.
Přesto je podle něj užívání antidepresiv stále stigmatem. "Část populace se proti nim ostře vyhrazuje a říká, že neřeší příčinu a řeší jen příznaky. Ale lidem, kteří jsou obézní nebo mají vysoký cholesterol, byste taky neřekli, aby nebrali léky a změnili životní styl. Kdežto v této oblasti to je z nějakého důvodu rozšířený názor," uvádí Winkler.
Ministerstvo zdravotnictví se zaměřilo také na rozšíření Alzheimerovy choroby, při které jsou lidé čím dál více zapomnětliví, zmatení a dezorientovaní. Data ukazují, že každý rok přibývá přes deset tisíc nových pacientů s touto chorobou, celkově ji má v Česku přes 65 tisíc lidí. Drtivou většinu tvoří lidé starší 70 let. V nemocnicích je s touto chorobou hospitalizováno okolo 1500 pacientů.
