"Ne hyenismus, jen příprava." Rohanová sehnala podpisy, když byl Zeman v těžkém stavu

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
28. 11. 2022 18:30
Denisa Rohanová je nejpřekvapivějším jménem mezi potvrzenými prezidentskými kandidáty. Ministerstvo její kandidaturu uznalo i přesto, že stojí na podpisech poslanců minulé sněmovny. Časným sběrem si chtěla pojistit, že bude moci kandidovat v případě úmrtí Miloše Zemana. Opírá se přitom i o podpisy komunistů. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru," tvrdí.
Denisa Rohanová.
Denisa Rohanová. | Foto: Profimedia

O Denise Rohanové si toho voliči mohou na internetu oproti ostatním kandidátům přečíst jen málo. Její jméno většinou zaznívá v souvislosti s Českou asociací povinných, sdružením pomáhajícím lidem v exekucích, které Rohanová vede. S dluhy radila například fotbalistovi Tomáši Řepkovi, kterého před dvěma lety dovezla i k nástupu do vězení.

V příštích týdnech o ní ale lidé uslyší výrazně častěji. Ministerstvo vnitra ji v pátek potvrdilo jako jednu z devíti osobností, které se v lednových volbách utkají o post prezidenta. A to i přesto, že všech dvacet podpisů pod kandidaturou je více než rok starých a pochází od poslanců, kterým už dávno skončil mandát.

"Věřím si na výhru. Důvěra se buduje činy. Myslím, že jsem schopná ukázat, že jsem pro lidi v exekucích dokázala prosadit velkou spoustu věcí," říká nyní Rohanová.

Rozhodnutí ministerstva vnitra začali ihned rozporovat ústavní právníci. "Ústavodárce předpokládá, že se opíráte o někoho, kdo teď říká, že vás chce jako prezidentského kandidáta. Ne o někoho, kdo to říkal před rokem nebo třeba dvěma, pěti, deseti lety," řekl například v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Kysela.

Rohanová si stojí za tím, že vše proběhlo podle zákona. "Víte, jak to je. Dva právníci, tři názory. Kdyby to napadlo někoho z nich, tak by možná neříkali, že to není fér," prohlašuje.

Pojistka pro případ předčasných voleb

Důvod k časnému sběru podpisů neskrývá. Po zhoršení zdraví prezidenta Miloše Zemana loni na podzim chtěla mít jistotu, že v případě jeho úmrtí ve funkci bude mít dost podpisů na to, aby se mohla zúčastnit předčasných voleb. "Budu úplně otevřená. Když se podíváte na to, jak vypadal zdravotní stav současného prezidenta v době, kdy byla sněmovna před svým koncem, tak to pro mě byla taková pojistka," přiznává.

Prezident skončil v nemocnici nejdříve loni v září, údajně kvůli dehydrataci a vyčerpání. Média tehdy začala informovat o tom, že se jeho stav výrazně zhoršil. Den po skončení voleb do Poslanecké sněmovny, 10. října, byl hospitalizovaný znovu, tentokrát ve vážném stavu.

Lékaři po několika dnech uvedli, že Zeman není schopný ze zdravotních důvodů vykonávat žádné pracovní povinnosti a dlouhodobou prognózu označili za "krajně nejistou". Z nemocnice ho propustili až koncem listopadu.

"Nechtěla jsem to v tu dobu prezentovat, protože by mi to přišlo jako naprostý hyenismus," říká. Nyní už podle ní nejde ani o hyenismus, ani o vypočítavost. "Byla to pečlivá příprava na to, aby se mé roky práce mohly zúročit hlasem lidu," dodává Rohanová.

Nejvíc podpisů získala od komunistů

Kandidaturu jí podepsali poslanci ČSSD (mezi nimi i bývalý vicepremiér Jan Hamáček), ANO, SPD, ale také sedm členů KSČM. Se sběrem podle svých slov začala ještě před sněmovními volbami, podepsaní poslanci prý z větší části ještě nevěděli, že ve funkci už nebudou pokračovat.

Z velké části jde o poslance, se kterými jako šéfka České asociace povinných v minulosti spolupracovala na změnách některých zákonů týkajících se exekucí - například zavedení seznamu nezabavitelných věcí do exekučního řádu.

Bývalí poslanci, kteří podepsali kandidaturu Rohanové

  • KSČM - Hana Aulická Jírovcová, Stanislav Grospič, Květa Matušovská, Zdeněk Ondráček, Daniel Pawlas, Ivo Pojezný, Jiří Valenta
  • ČSSD - Jiří Běhounek, Jan Birke, Jan Hamáček, Roman Onderka, Antonín Staněk, Lukáš Vágner
  • ANO - Jiří Bláha, Pavel Juříček, Barbora Kořanová, Přemysl Mališ, Pavel Plzák, Miloslava Rutová
  • SPD - Ivana Nevludová

Spojení s komunisty patří kvůli minulosti některých kandidátů k tématům prezidentských voleb. Rohanová si však nemyslí, že by jí podpora od komunistů měla uškodit. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru a vlastní zkušenosti s nimi. Člen KSČM může se stranou souznět v jedné, dvou věcech, ale se zbytkem nemusí souhlasit. Může to být člověk jako Hana Aulická Jírovcová, která je mladá a nezažila dobu komunismu," míní.

S komunisty se ale Rohanová v některých svých názorech shoduje. Stojí například proti přispívání Ukrajině na obranu proti ruské agresi. Podporuje ale peníze pro uprchlíky a říká, že momentálně nevidí důvod vystupovat z NATO. Sama se označuje spíše za levicovou kandidátku.

Skepticky se staví vůči členství Česka v Evropské unii. Ve volbách do sněmovny před pěti lety neúspěšně kandidovala za hnutí Referendum o Evropské unii, které podporovalo vystoupení z unie. "Jsem pro setrvání v EU ve chvíli, kdy bude plnit svou funkci. V tuto chvíli se obávám, že ji pro nás neplní," říká Rohanová. Referendum podporuje i dnes. Zda by hlasovala pro, nebo proti, by se prý rozhodla na základě názorů odborníků. Ti se přitom dlouhodobě shodují, že členství je pro Česko jednoznačně přínosem.

Volební účet v exekuci

Tehdy nešlo o její první pokus proniknout do politiky. V komunálních volbách v roce 2014 opět bez úspěchu kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit přímé demokracie, politické hnutí Tomia Okamury. O rok později už ale hnutí kritizovala kvůli financování.

To zatím dělá problém i Rohanové. Na jejím transparentním účtu bylo v době vydání článku jen něco přes 22 tisíc korun. Například Petr Pavel a Danuše Nerudová mají na svých účtech přes deset milionů. Na rozdíl od nich ovšem volební účet Rohanové až do podzimu blokoval exekutor. 

Kandidátka dodnes splácí dluh z roku 2008, kdy se její tehdejší manžel dostal po krachu dvou velkých firem do druhotné platební neschopnosti. Z 12 milionů jim zbývá uhradit poslední dva. Po této zkušenosti Rohanová v roce 2016 založila Českou asociaci povinných, ve které působí jako dobrovolník, běžně si vydělává jako účetní ve věci exekucí a insolvencí.

Rohanová už má podle svých slov domluvené sponzory, jejich jména ale nechce sdělovat do doby, než se jejich peníze objeví na transparentním účtu. Stejně tak zatím odmítá zveřejnit jména svých poradců nebo známých podporovatelů.

Účast ve volbách stále nemá jistou

Experti upozorňují, že Rohanová stále nemá účast v prezidentských volbách jistou. A to proto, že schválení kandidatury může podle zákona napadnout některý z úspěšných i neúspěšných zájemců o Hrad, upozornil ústavní právník Kysela. Pokud tak někdo učiní, posoudí její nárok Nejvyšší správní soud. Ten může mít jiný výklad než ministerstvo vnitra. "Riziko, že ji nepřipustí, je stále poměrně velké," uvádí politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

I pokud se ale Rohanová do voleb zapojí, nedává jí Kopeček žádné šance. "Je to naprostý outsider voleb. Fakt, že až do momentu uzávěrky o ní nikdo neslyšel jako o prezidentské kandidátce, se musel promítnout tím, že ji veřejnost téměř vůbec nezná. Do prvního kola voleb zbývá málo času a představa, že by dokázala vymyslet, realizovat a zafinancovat kampaň a získala více než pár desetin procenta hlasů, působí dost nerealisticky," říká politolog.

 "Jediný smysl kandidatury z její strany je zviditelnění tématu, se kterým je spojena, tedy ochrany dlužníků v Česku, případně své vlastní osoby," dodává Kopeček.

Video: Nejvíc peněz vkládám do Pavla. Babiš je outsider, ale mohl by mít šanci, říká sázkař (25. 11. 2022)

Andrej Babiš sice má 25 % svých věrných voličů, ale zároveň je u velké části společnosti neoblíbený. A to je jeho velký problém, míní Michal Sirový. | Video: Martin Veselovský

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy