Demokracie funguje, myslí si více než polovina Čechů

ČTK ČTK
12. 3. 2015 15:25
Nadpoloviční většina lidí v ČR je spokojená se současnou politickou situací. Politiky ale nezajímáme, myslí si naprostá většina.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Lidí spokojených s fungováním demokracie v Česku je rekordních 55 procent. V posledním říjnovém průzkumu jich spokojenost vyjádřilo 48 procent.

Nadpoloviční většina spokojených převážila dosud jen jednou, a to před čtyřmi lety. Naopak nespokojených je 41 procent Čechů, což je dosud nejnižší údaj. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podle CVVM se v postojích lidí pravděpodobně odráží spokojenost se současnou politickou situací v ČR, která se od října do února vyvíjela srovnatelným způsobem.

Polovina českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Otevřenost možnosti autoritativního způsobu vlády deklarovalo 24 procent oslovených, dalších 21 procent se domnívá, že je lhostejné, zda je v zemi demokratický, nebo nedemokratický režim.

Foto: CVVM

Obyčejní lidé jsou politikům jedno

Naproti tomu naprostá většina Čechů si myslí, že politiky nezajímají názory obyčejných lidí. Vyplývá to z únorového průzkumu společnost CVVM. Nezájem ze strany politiků pociťují občané dlouhodobě. Podobně jako letos dopadly výzkumy i v minulých letech.

Kolem 70 procent dotázaných je přesvědčeno, že se o jejich názory stará pouze malá část volených zástupců. Další desetina dokonce trvá na tom, že myšlenky obyčejných lidí nezajímají ani jediného politika. Pouze 15 procent věří v zájem většiny politických reprezentantů.

"I přes značně skeptický postoj veřejnosti k této otázce je tak aktuálně o zájmu politiků přesvědčeno nejvíce lidí za celé sledované období, tj. od roku 2009," uvedlo CVVM. Oproti loňsku se celkový podíl negativních odpovědí zmenšil, ale pouze o několik procentních bodů. O pět procent například ubylo Čechů, kteří si myslí, že se o ně nezajímá žádný politický zástupce.

Mladí a pravicoví jsou optimističtější

Poněkud optimističtěji na zájem politiků o mínění občanů pohlížejí lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace sami hlásí k pravici či pravému středu, a ti, kteří svoji životní úroveň hodnotí jako dobrou. Také mladší lidé jsou o trochu méně skeptičtí než starší.

Převážná většina Čechů podle průzkumu věří, že se může otevřeně vyjadřovat k problémům ve společnosti. Už pouze menšina ale uvádí, že může ovlivnit řešení problémů ve své obci. Pouze desetina si pak myslí, že je schopna ovlivnit i řešení problémů na celostátní úrovni.

Průzkum provádělo CVVM na začátku února. Zúčastnilo se ho 1069 obyvatel ČR starších 15 let.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Počet obětí koronaviru ve světě překročil čtyři miliony

Počet obětí pandemie covidu-19 v noci na dnešek celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to propočtů agentury Reuters. Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci také celosvětově monitoruje, vykazuje k dnešnímu ránu 3,84 milionu mrtvých. Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se poprvé prokázalo na konci roku 2019 v Číně a od té doby se virus potvrdil u více než 177 milionů lidí po celém světě. Česká republika je stále jednou z nejvíce zasažených zemí pokud jde o počet zemřelých i infikovaných v přepočtu na počet obyvatel.

před 49 minutami

První a dlouholetý prezident Zambie Kenneth Kaunda zemřel. Bylo mu 97 let

Ve věku 97 let zemřel v Lusace bývalý zambijský prezident Kenneth Kaunda. Informoval o tom ve čtvrtek večer současný prezident Edgar Lungu. Země bude za muže, který podporoval africký nacionalismus a stál v čele boje proti vládě bělošské menšiny v jižní Africe, držet třítýdenní smutek.

Kaunda byl v pondělí hospitalizován v lusacké vojenské nemocnici specializované pro pacienty s covidem-19. Podle úřadů byl léčen na zápal plic.

V šedesátých letech patřil Kaunda k vůdcům kampaně, která měla ukončit koloniální vládu v zemi, jež tehdy nesla název Severní Rhodesie. Zambijská republika byla vyhlášena v roce 1964, kdy byl Kaunda zvolen jejím prvním prezidentem.

Agentur AP napsala, že za své 27leté vlády podporoval africké nacionalistické skupiny, které vybojovaly nezávislost v sousedních zemích Angole, Mosambiku, Namibii a Zimbabwe. Umožnil také sídlit v Lusace straně Africký národní kongres, která byla zakázaná v Jihoafrické republice a bojovala proti tamnímu apartheidu.

Známé jsou fotografie, na nichž Kaunda tančil na summitu zemí britského Společenství v roce 1979 s tehdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. AP připomíná, že se ale Kaundovi nepodařilo přimět ji k uvalení sankcí na bělošskou vládu v Jihoafrické republice.

Další zprávy