Praha - "Husákovi vnuci" zajistili slušný byznys demografům: obce i města si ve velkém objednávají prognózy, kolik tříd budou pro nové školáky potřebovat. Platí za to statisíce. Podle demografů už je však mnohdy pozdě.
„Loni jsme zpracovali patnáct analýz, letos to bude podobné. Například nedávno jsme odevzdali demografickou studii středočeských Suslic, kde se počet obyvatel za posledních patnáct let více než zdvojnásobil. Většinou se do obce stěhují mladí lidé, kteří zakládají rodiny,“ říká například autor demografických studií Tomáš Soukup.
Obce si podle něj většinou zadávají takové analýzy, které jim pomohou naplánovat rozšíření škol a školek. „Starosta potřebuje vědět, kolik bude žít v obci obyvatel a kolik bude mít školou povinných dětí. Navíc, pokud chce dosáhnout na dotaci z ministerstva školství, musí předložit nějaký dokument, který jeho argumenty podpoří,“ vysvětluje Soukup.
Větší města chtějí studii jen pro sebe, menší obce se často sdružují do svazků a zadávají si prognózu společnou. Podle průzkumu Aktuálně.cz si prozatím nechala prognózu zpracovat pětina měst. Analýzy přijdou městskou kasu na částky od 25 tisíc do půl milionu korun.
Studie může stát 30 tisíc i půl milionu
Například Domažlice vydaly na demografickou studii o 31 stranách, která má ukázat nejen dopady přechodného populačního boomu, ale také naplánovat dopravu nebo prozkoumat vývoj pracovního trhu, celkem 480 tisíc korun bez daně.
Výsledek? „Návrh aktivit: modernizace vybavení vzdělávacích zařízení zřízených městem a pokračování postupné revitalizace areálu Základní školy Msgre. B. Staška 9,“ uvádí se v dokumentu z března loňského roku. Analýzu vypracovala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje.
Více než půl milionu vydal za dvě studie také magistrát města Hradec Králové - první analýzu sepsala před sedmi lety pražská Vysoká škola ekonomická a druhou předloni zpracovalo Centrum investic, rozvoje a inovací.
Studie zvládne zmapovat stav za 50 let
Naopak Brno zaplatilo jen 43,5 tisíce korun. Z podrobné prognózy o 72 stranách se například dozvědělo, že největší počet školou povinných dětí od 10 do 14 let bude ve městě žít v roce 2021, a to konkrétně 21 838 dětí.
„Po roce 2020 nahradí silné ročníky slabší, což povede k poklesu počtu narozených. To se bude během 20. let ještě kombinovat s pokračujícím stárnutím a počínajícím vymíráním silných poválečných ročníků, takže výsledkem bude zahájení systematického poklesu počtu obyvatel,“ píše se ve velmi podrobné strategii do roku 2056.
Skutečnost, že mají demografové žně, dokazuje podle Tomáše Soukupa i to, že si konkurence studie navzájem kopíruje a nabízí je dál. „Mně teď konkurence okopírovala studii, 95 procent textu je shodných,“ řekl odborník, který si za jednu takovou analýzu bere od 35 do 50 tisíc. Jeho firma naštěstí prý nežije jen z demografických prognóz, podílí se také na mnohem rozsáhlejších výzkumech trhu, průzkumech spokojenosti lidí nebo zpracovává podklady pro územní a strategické plánování.
Obce měly začít před deseti lety
Všechny obce si navíc demografickou studii stále neobjednaly. Prozatím si prý vystačí si s matrikami. "Demografickou studii si město zpracovávat nenechalo, což neznamená, že o demografickém vývoji přehled nemáme," řekl třeba vedoucí rokycanského odboru školství Tomáš Hůlka.
Demografické studie začaly obce a města poptávat hlavně proto, že se silné ročníky Husákových vnuků přesouvají z mateřinek do škol. A starostové jim musí zajistit místa ve školách. Ukládá jim to zákon. První analýzy proto vznikaly už v roce 2008, další obce si je zadávají na poslední chvíli. Podle Soukupa má přitom smysl zadávat si analýzu zhruba deset let dopředu.
Podle ministerstva školství se za posledních pět let zvedl počet prvňáčků o čtvrtinu. Zatímco v roce 2010 jich do škol nastupovalo 95 507, letos se odhaduje, že do lavic jich usedne 118 tisíc. Ministerstvo školství už proto zřídilo zvláštní dotační fond, ze kterého mohou obce a školy při navyšování kapacit čerpat. Je ochotné rozdělit v něm až miliardu. Obce ale musí předložit právě demografickou analýzu.
