Dědictví po Sazce: Sportovci musí místo ní platit 75 milionů

Marek Pokorný Marek Pokorný
4. 9. 2014 19:17
Bývalý Český svaz tělesné výchovy už dříve slíbil uhradit část peněz, které Sazka neodváděla sportovcům. Dlouho svůj závazek odmítal splnit, teď došlo k dohodě.
Předseda České unie sportu Miroslav Jansta letos v dubnu na Hradě při setkání s olympioniky ze Soči
Předseda České unie sportu Miroslav Jansta letos v dubnu na Hradě při setkání s olympioniky ze Soči | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Zkrachovalá Sazka po sobě zanechala sportovcům nepříjemného kostlivce. Česká unie sportu, známější spíše pod svým dřívějším názvem Český svaz tělesné výchovy, musí místo padlé loterijní firmy zaplatit "konkurenčnímu" Sdružení sportovních svazů 75 milionů korun.

Přesto je to pro sportovní unii paradoxně dobrá zpráva: hrozilo totiž, že bude muset podle rozhodnutí soudu platit více než dvojnásobek – bezmála 200 milionů korun. Soudní verdikt ale nakonec nahradila dohoda obou sportovních subjektů o podstatně nižší částce.

"Chceme zakopat válečnou sekeru a domluvit se na spolupráci, zejména v regionech," tvrdí šéf Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl.

Sdružení sportovních svazů

Vzniklo z bývalého Svazarmu, sdružuje především technické sporty. V sedmnácti členských svazech (patří mezi ně biatlon, kynologové, radioamatéři či vodáci) má celkem 620 tisíc členů a je druhou největší sportovní organizací v zemi. Předsedou je od roku 2003 Zdeněk Ertl. Jako jediné z tehdejších akcionářů Sazky (kde mělo 3,6procentní podíl) poukazovalo na předražený a megalomanský projekt Sazka Arény, protože se obávalo, že kvůli němu Sazka nebude mít na financování sportu. Souhlasilo až poté, co se ČSTV zavázal, že pokud Sazka nebude platit, zaplatí za ni. 

Dohodu by měl on i šéf unie Miroslav Jansta podepsat už tento pátek.

Potíže kvůli multiaréně

Příběh má kořeny na začátku tisíciletí, když se rozhodovalo o výstavbě multiarény ve Vysočanech, kterou Sazka dokončila v roce 2004.

Obě sportovní organizace - jak ČSTV, tak Sdružení sportovních svazů - byly tehdy akcionáři Sazky. Jenže Sdružení sportovních svazů proti výstavbě arény na rozdíl od ČSTV protestovalo.

"Jako jediní z devíti akcionářů jsme už na počátku varovali, že ten megalomanský projekt nejde zaplatit," říká Zdeněk Ertl.

Podepsali ručení

Ertlovo sdružení nakonec souhlasilo pod důležitou podmínkou. Že se ČSTV - tehdy s 67 procenty největší akcionář Sazky - zaručí za případné potíže Sazky. A pokud Sazka nebude schopna jeho sdružení nadále platit z výtěžku loterií nejméně 35 milionu korun ročně, chybějící sumu zaplatí sám.

Česká unie sportu

Ještě pod jménem Českého svazu tělesné výchovy byla s 67 procenty největší akcionář Sazky. Nyní sdružuje 74 národních sportovních svazů s celkem 1,3 milionu členů. Její tehdejší šéfové Vladimír Srb a Pavel Kořan se v roce 2004 zavázali, že pokud loterijní společnost nebude schopna platit Sdružení sportovních svazů z výtěžku loterií nejméně 35,6 milionu korun ročně jako do té doby, chybějící sumu doplatí ČSTV.

Problémy přišly záhy: již druhý rok se začaly odvody Sazky pro akcionáře zmenšovat, až vyschly úplně. A sdružení proto začalo požadovat, aby ČSTV plnil svoji záruku. Strany se však neshodly a spor skončil u soudu, který dal za pravdu sdružení. Soud přikázal bývalému ČSTV zaplatit za Sazku nejen dlužných 151 milionů, ale navrch i více než 30 milionů úroků.

To, že musí Česká unie sportu (ČSTV se na ni přejmenoval předloni) zaplatit, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6 již loni v únoru. Unie se proti tomu odvolala a současný předseda České unie sportu, vlivný pražský advokát Miroslav Jansta, tehdejší krok označuje jako taktický. "Kdybychom se neodvolali, nemáme o čem jednat," říká.

Podle něj bylo přitom téměř jisté, že by s odvoláním neuspěli. "Došli jsme k tomu, že bychom se soudili ještě pět či šest let a rostly by náklady na právníky i úroky," říká Jansta.

O dohodu stál ještě kvůli jednomu pádnému důvodu – chtěl mít unii „čistou“ a odstřiženou od dřívějších problémů. "Rozhodně jsme pro naše obchodní partnery důvěryhodnější partner, když za sebou nevláčíme spory a stomilionové dluhy," podotkl Jansta.

Sazka

Loterijní společnost, ve které měly původně podíl tuzemské sportovní organizace. A také od ní formou výtěžku dostávaly její zisk z loterijní činnosti – dohromady zhruba miliardu korun ročně. Jenže kvůli stavbě předražené Sazka Arény ve Vysočanech neměla Sazka nejen na odvádění výtěžku akcionářům, ale ani na splácení dluhů za stavbu a v květnu 2011 skončila v konkurzu. Její byznys poté za 3,81 miliardy korun koupily skupiny PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka. Poté založily novou firmu Sazka sázková kancelář, kterou vzápětí opět přejmenovaly na Sazku. Nyní je jediným majitelem Komárkova KKCG.

Proto problém předložil na valné hromadě, která mu dala mandát jednat o narovnání v maximální výši právě 75 milionů korun.

Ať je čistý stůl

Dohodu nakonec vítá i Zdeněk Ertl. I on chtěl mít čistý stůl a nadále s unií spolupracovat. Nevadí mu ani, že dostane mnohem méně, než přiřkl soud.

"Jenže to byl jen prvoinstanční rozsudek. A trvalo šest let, než padl. A kdoví, jak dlouho by trvalo odvolání a kdy bychom ty peníze dostali," poukázal.

Ertl chce s Janstou spolupracovat zejména v regionech, kde podle Ertla chybí nejvíc peněz. Zejména poté, co Český olympijský výbor začal upřednostňovat, aby největší podíl financí směřoval do vrcholového sportu.

Pro Sdružení sportovních svazů je 75 milionů téměř celý roční rozpočet. Peníze nedostane ale najednou, nýbrž ve třech splátkách. Ještě letos by mělo přijít 30 milionů korun. "Ty jsou již složené u notáře," potvrdil Ertl.

V dalších dvou letech pak přijde 25 a 20 milionů. Aby měla na splacení dluhů, začala unie už s předstihem rozprodávat majetek. "Proto jsme prodali například fotbalovému svazu pozemky na Strahově a udělali si rezervu," říká Jansta.

Hojit se na předchůdcích? Zvažujeme

Unie nyní zvažuje, zda u soudu vymáhat škody po bývalých šéfech, kteří ručení Sazce podepsali. "Udělali to bez zmocnění valné hromady," poukazuje současný předseda Jansta. "Nechali stavět halu, aniž by měli zpracovanou rozvahu a propočítanou návratnost," dodal.

Sportovní unie zatím podala žalobu jen na bývalého předsedu představenstva Sazky a jejího exředitele Aleše Hušáka.

Požaduje po něm miliardu korun za to, že svým řízením dovedl Sazku do krachu. Jedna miliarda je účetní hodnota akcií, kterou ČSTV v Sazce držel.

Soudkyně Růžena Kučerová začala případ projednávat letos v červenci, jednání ale musela odročit na neurčito poté, co Hušákova advokátka Klára Samková podala námitku na podjatost soudkyně.

Článek vyšel 4. září 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Další zprávy