Dědička opět žaluje Rusy, chce vrátit pražskou ambasádu

Kateřina Eliášová
16. 2. 2009 0:00
Spor o vilu, kde nyní sídlí ruská ambasáda

Praha - Soudní spor rodiny Popperových s Ruskou federací, na nějž před časem upozornil online deník Aktuálně.cz, se rozrůstá.

Popperovi podali v pořadí už druhou žalobu, ve kterém se domáhají svého majetku.

Jejich vilu a přilehlé pozemky Ruské federaci (někdejšímu Sovětskému svazu) daroval prezident Edvard Beneš pro diplomatické účely.

Bankéř Jiří Popper s rodinou musel rezidenci narychlo opustit, aby uprchl před nacisty a téměř jistou smrtí v koncentračním táboře.

Rusko od konce války využívá darovaný dům jako ambasádu.

Dcera Jiřího Poppera Lisbeth žalovala Rusko o navrácení domu a pozemků. Teď nově požaduje zpět také vybavení domu. Podle žaloby, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, užívají diplomaté a zaměstnanci ruské ambasády veškeré vybavení nelegálně.

"Věci umístěné v domě čp. 473 žalované straně (Ruská federace - poz. red.) vlastnicky nepatří, a užívá tak věci, které jsou vlastnictvím jiné osoby. Žalovaná strana se tak zmocnila věcí vědomě a úmyslně ke škodě skutečného vlastníka a zneužila svého mocenského postavení v tehdejší době a stále tohoto postavení zneužívá," stojí v žalobě na Ruskou federaci.

"Jedná se zejména o značné množství nábytku, lustry a ostatní zařízení domu, zejména, porcelán, stříbro, obrazy, zrcadla, sochy, hodiny," upřesňuje dokument výčet majetku.

Gestapo, Beneš, Sověti

Bubenečskou vilu daroval Sovětům prezident Beneš hned po válce, a to bez vědomí původního vlastníka. V jeho dekretu je i zmínka o pozdější náhradě za darované nemovitosti, Popperovi však nikdy žádnou náhradu nedostali.

Dokument: Přečtěte si, co stojí v Benešově dekretu, kterým daroval Popperovu vilu Sovětům

Foto: Ludvík Hradilek

Do domu se poté nastěhovali nejprve nacisté a udělali z něj hlavní sídlo gestapa v Praze. Po gestapu jej obydleli Sověti. Vyrovnání se Popper nikdy nedočkal, zemřel v padesátých letech minulého století.

Nápravu teď žádá jeho dcera prostřednictvím advokátky Ireny Benešové.

"Dekret prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše se výslovně týkal pouze nemovitostí, nikoliv mimořádně cenného a hodnotného zařízení budov. Je tak zjevné, že čin prezidenta republiky byl unáhlený, v rozporu se základními lidskými právy a porušující základní principy práva," napsala Benešová v žalobě.

Fotografie, filmy, reportáže

Příběh rodiny Popperů

Ruská ambasáda v Praze

  • Celý příběh začíná de facto 16. března roku 1939 . Tehdy majetek staré židovské rodiny zabavila Německá říše a udělala si z Popperovy vily hlavní sídlo gestapa.
  • Po šesti válečných letech rodinu Popperů čekala další rána. Jejich majetek se jim nevrátil, jak čekali. Prezident Edvard Beneš jedním ze svých dekretů (č. 8/1945 Sb.) rozhodl darovat dům i přilehlé pozemky Sovětskému svazu.
  • Příběh zabaveného majetku je o to zajímavější, že Beneš se s Popperem dobře znal. Když prezident opouštěl v roce 1938 Československo, Popper s ním seděl v letadle. Beneš taky podle rodiny Popperů dobře věděl, že Popper unikl koncetračnímu táboru a válku přežil.
  • Ihned po válce měli Židé, kterým nacisté zabavili jejich majetek, nárok na restituci. Lhůta pro uplatnění tohoto nároku byla 3 roky. Popperovi ale ztratili šanci majetek získat, protože jej Beneš daroval Sovětům.
  • Ani po roce 1989 potomci Jiřího Poppera neuspěli. Pokoušeli se uplatniti svůj nárok u Ministerstva financí. To ale restituci také odmítlo.

Dokázat, že Rusové používají majetek v rozporu se zákonem však nebude jednoduché, Benešová si je toho vědoma.

Musí totiž dokázat, že vybavení vily patří původním obyvatelům, tedy Popperovým.

"Přesný výčet movitých věcí s jejich popisem, tak aby věci mohly být popsány, však žalobkyně nemůže uvést z důvodu, že nemá přístup do předmětné nemovitosti," píše Benešová v žalobě.

Doufá, že jí soud umožní přístup do vily, aby Popperovi mohli rodinný majetek označit.

"Majetek rodiny Popperů chceme určovat podle vědomostí a také dobových fotografií a porovnat je se skutečností, kterou máme opět zprostředkovanou. Například existují záběry, kterak ruský velvyslanec vítá v hale ambasády Václava Klause. Za nimi jsou jasně vidět Popperovy starožitnosti," vysvětlila Benešová.

"Pokud budou tvrdit, že námi označené věci nejsou Popperův majetek, tak ať doloží, kdy a kde například starožitné lustry nakoupili," dodala Benešová.

Benešová v žalobě připouští, že se jí nemusí podařit získat pro rodinu vše. A dodává, že mohl být i částečně rozkraden.

"Lze se důvodně domnívat, že i majetek pana Jiřího Popera mohl být ničen a rozkraden Sovětskou armádou stejně jako rezidence velvyslance Spojených států amerických v Praze Bubenči v období po II. světové válce a jednání žalované (strany) nedává žalobkyni důvod domnívat se, že v případě majetku její rodiny se Sovětská armáda chovala jinak," napsala do žaloby advokátka Popperů.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Šéf německé romské rady chce o Teplicích jednat s Maasem, pro Hamáčka má dopis

Jako nelidský, odporný a brutální označil šéf Ústřední rady německých Sintů a Romů Romani Rose sobotní zásah české policie v Teplicích, po kterém v sanitce zkolaboval a zemřel Rom. Rada, která sdružuje romská etnika, vidí podobu s případem černocha George Floyda. Ten zemřel ve Spojených státech loni v květnu poté, co mu policista několik minut klečel na krku. Rose ČTK řekl, že předal českému velvyslanci v Německu Tomáši Kafkovi dopis pro ministra vnitra Jana Hamáčka a již také kvůli věci požádal o jednání německého ministra zahraničí Heika Maase.

Rose se ve čtvrtek setkal s Maasem u příležitosti piety v památníku židovských obětí holokaustu, kde byl ministr zahraničí společně s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkem. "Maase jsem poprosil o rozhovor," řekl.

Šéfa rady ve stejný den přijal český velvyslanec. Po jednání Rose řekl ČTK, že Kafkovi předal dopis pro Hamáčka. "V dopise adresovaném českému ministrovi vnitra jsem jasně vyjádřil naše očekávání," řekl o obsahu. "Naším hlavním požadavkem je nezávislá vyšetřovací komise a také odpovídající opatření proti nepřípustnému chování policistů," uvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy