Debata v televizi pro mě byla děsivá. Mrzí mě, že nebyly vyvráceny lži, říká Nerudová

Linda Bartošová Pavel Švec Linda Bartošová, Pavel Švec
24. 1. 2023 9:39
"Až to všechno v sobotu skončí, půjdeme s mým týmem na pivo. Bezstarostně si popovídáme," plánuje prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která se nedostala do druhého kola voleb. V rozhovoru s Lindou Bartošovou hovoří o výhrůžkách, střetu mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem či o svém proslovu během sčítání hlasů, kdy jednoho ze soupeřů označila za zlo. "Pojmenovávám realitu," tvrdí.
Prezidentské volby 2023 - Danuše Nerudová | Video: Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa, Aktuálně.cz

První debatu finalistů před druhým kolem prezidentských voleb, která se uskutečnila v neděli večer na České televizi, sledovala Danuše Nerudová doma. "Překvapuje mě, že Andrej Babiš pořád i v přímém přenosu lže a nenazývá věci správnými jmény. Pro mě ta diskuse byla v podstatě děsivá, protože odhalila jeho pravý charakter. Řada věcí zůstala nevyvrácena," říká bývalá rektorka Mendelovy univerzity, která aktivně podporuje Babišova protikandidáta generála ve výslužbě Petra Pavla.

Expremiérova slova o tom, že by určitě neposlal vojáky na pomoc Polsku a Pobaltí, kdyby byly napadeny, ji šokovala. Andrej Babiš později svůj výrok korigoval s tím, že by klíčovou smlouvu o kolektivní obraně členů NATO neporušil. "Když jste prezidentem, tak musíte velmi pečlivě vážit slova. Poškozené renomé jako důvěryhodného člena NATO se napravuje velmi těžko," komentuje to Nerudová, která v prvním kole voleb skončila třetí s bezmála 14 procenty hlasů.

V rozhovoru se vyjádřila i k výhrůžkám, které jí během kampaně i voleb chodily a o víkendu jednu z nich zveřejnila. "Není to jednoduché, je lidské mít obavy o rodinu, o sebe. To ale neznamená, že bych ustupovala z pojmenovávání reality. Ten, kdo jde do veřejného prostoru, musí být srozuměn, že se toto prostě děje, a musí být silnou osobností, aby to zvládl," říká.

A vrací se i k situacím, kdy musela čelit narážkám na vzhled či styl oblékání. "Myslela jsem si, že jsme vyspělá společnost ve 21. století, ale ukazovalo se, že žena - favorizovaná kandidátka to vůbec nemá jednoduché," popisuje.

Hlavní témata rozhovoru s Danuší Nerudovou:

0:50 - 4:05 O duelu prezidentských kandidátů v České televizi. Jak hodnotí jejich výkon a co by udělala, kdyby byla na místě Petra Pavla ona?

4:05 - 7:40 Na tiskové konferenci po prvním kole voleb nazvala Andreje Babiše "zlem". Nebyla to chyba?

7:40 - 11:30 O tom, jak se angažuje v kampani Petra Pavla a jestli by podpořila i jiného z kandidátů.

11:30 - 12:35 Proč plánuje zůstat ve veřejném prostoru i nadále?

12:35 - 17:30 Jaké je být ženou ve veřejném prostoru při množství výhrůžek násilím i kyberšikany? A proč to může být bariérou pro více žen, které by se chtěly veřejně angažovat. 

17:30 - 22:50 O tom, jak vnímá feminismus a v jakém případě se mezi feministky (ne)řadí a proč. 

22:50 - 23:15 Co udělá jako první po volbách?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy