De Groote: Muž, který v kauze MUS využil české chyby

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
15. 10. 2013 12:20
Bývalý výkonný šéf MMF dokázal těžit z nedokonalosti české privatizace.
Jacques de Groote na tiskové konferenci v roce 2002 jako šéf firmy Appian Group.
Jacques de Groote na tiskové konferenci v roce 2002 jako šéf firmy Appian Group. | Foto: ČTK

Portrét Insideru- V šestici mužů, jež potrestal minulý týden soud ve švýcarské Bellinzoně kvůli podvodné privatizaci Mostecké uhelné společnosti a praní špinavých peněz, figuruje vedle pěti Čechů jediný cizinec, Belgičan Jacques de Groote.

Stojí stranou pozornosti, která se přirozeně soustředí hlavně na české aktéry případu: Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause. Jméno šestaosmdesátiletého Belgičana de Groota je u nás téměř zapomenuté a navíc jde o pachatele s nejmenším dílem viny - a také s nejnižším trestem.

Jenomže ve skutečnosti je právě tento Belgičan nakonec možná nejzajímavější postavou celé kauzy.

Jeho portrét publikoval ve svém aktuálním vydání deník Insider. Připomíná, že De Groote v Bellinzoně vyvázl jako jediný z žalovaných jen s peněžitým trestem. Má splácet 230 švýcarských franků denně po dobu 330 dnů, s podmínkou na dva roky.

Bývalý výkonný šéf Mezinárodního měnového fondu (v letech 1973 až 1994) a Světové banky (1975 až 1991) pro Belgii se provinil hlavně tím, že při divoké privatizaci Mostecké uhelné propůjčil své jméno investiční firmě Appian Group, jež důlní firmu ovládla. Soud ho uznal vinným jen z podvodu, osvobodil jej z praní špinavých peněz a z porušování povinností při správě cizího majetku.

Jenomže de Grootova účast v této kauze nemusí být náhodná. Instituce, v nichž tento muž téměř dvacet let zastával vysokou pozici, totiž stály u zrodu české privatizace a ovlivňovaly její základní mechanismy. Ty nebyly zpočátku právě dokonalé - a právě z jejich nedokonalosti později bývalý manažer MMF a Světové banky a jeho partneři z Appianu profitovali.

 

Právě se děje

Další zprávy