Dáte život za vlast? Vláda má plán, jak vrátit hrdost

Jan Gazdík Jan Gazdík
27. 11. 2013 8:40
Rusnokův kabinet v demisi projedná projekt Legie 100.
Tomáš Garrigue Masaryk (třetí zprava) beseduje s legionáři v Bobrujsku v roce 1917.
Tomáš Garrigue Masaryk (třetí zprava) beseduje s legionáři v Bobrujsku v roce 1917. | Foto: ČTK

Praha - Životní příběhy československých legionářů, jejich odvaha, smysl pro čest, spravedlnost a vlastenectví imponují i po téměř sto letech. A přesně z tohoto důvodu - v předvečer stého výročí vypuknutí první světové války - projedná ve středu vláda premiéra Jiřího Rusnoka v demisi projekt LEGIE 100

Předkládá ho ministr obrany a v nemalé míře se týká i resortu školství, zahraničí, vnitra, kultury, ale i dopravy. Jednání kabinetu by mělo vyústit ve vznik meziresortní koordinační komise.

Česká družina byla první ozbrojenou jednotkou Čechů a Slováků v Rusku a byla založena 7. srpna 1914. Jako dobrovolnická jednotka byla postavena na roveň ruským domobranec
Česká družina byla první ozbrojenou jednotkou Čechů a Slováků v Rusku a byla založena 7. srpna 1914. Jako dobrovolnická jednotka byla postavena na roveň ruským domobranec | Foto: ČTK

"Naší ambicí je návrat k legionářským hodnotám - morální obrodě společnosti, demokracii, vztahu k rodné zemi, ale i práci po vlast bez ohledu na osobní pohodlí. Tedy k těm hodnotám československých legionářů, které přispěly ke vzniku Československa a jež se dnes z české společnosti vytrácejí," vysvětluje náměstkyně ministra obrany Lenka Ptáčková hlavní důvody, proč by mohl Rusnokův kabinet projekt LEGIE 100 podpořit.

A místopředseda Čs. obce legionářské Jindřich Sitta, veterán několika válek i pomoci lidem postižených katastrofálním zemětřesením, dodává: "I demokratická společnost funguje jen tehdy, pokud je prospěch celku nadřazen osobním zájmům. Dnes je tomu ale často naopak. Egoismus dosáhl vrcholu. Dnešní krize není ani tak krizí finanční, jako morální a hodnotovou. Jednoduše jsme se zpronevěřili ideálům zakladatelů tohoto státu, jehož existenci zaplatily tisíce legionářů životem."

Sitta tlumočí mínění několika tisíců českých legionářů, jimž už prý došla se zákonitě vzniklou "blbou náladou" trpělivost, a proto projekt LEGIE 100 podporují.

Miluji svou vlast. Slova k smíchu?

Historik Eduard Stehlík připomíná, že vznik Československa nebyl nekrvavým vítězstvím, jak se často traduje.

Od 16. do 30. října 1918 bojovaly například československé legie za ustanovení své vlasti u francouzského Terronu či Fauzies - tedy ještě dva dny po vzniku republiky. "A výsledek? Dvě stovky padlých a tisícovka raněných. Konec války přitom mohli tito dobrovolníci přečkat v relativním pohodlí francouzských zajateckých táborů. Oni se ale rozhodli jinak. Touha po samostatném Československu byla až příliš silná," míní Stehlík.

Obdobně tomu bylo i v československých legiích na Rusi. Při vůbec první bitvě u Zborova se hlásily desítky dobrovolníků do první linie, i když si legionáři uvědomovali, že proražení průchodů v minových polích jen málokdo přežije.

"Miluji svou vlast více než svůj život," cituje Stehlík z deníků Adolfa Opálky (legionáře považoval za svůj vzor - pozn. red.), parašutisty, jenž se podílel na zlikvidování třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha. "Dnes jsou ovšem Opálkova slova, bohužel, spíše k smíchu," popisuje historik posun hodnot lidí.

Prohlídka plynových masek čs. dobrovolníků v Cognacu před odchodem na frontu v roce 1917.
Prohlídka plynových masek čs. dobrovolníků v Cognacu před odchodem na frontu v roce 1917. | Foto: ČTK

A mohl by to snad projekt LEGIE 100 (s návrhem výuky historie na školách, pořádání výstav a přednášek v českých centrech v zahraničí, anebo třeba obnovy válečných hrobů) změnit?

Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany o tom nepochybuje.

"S Československou obcí legionářskou ho připravujeme už čtyři roky. V Česku vznikly kromě toho v posledních letech stovky občanských sdružení či klubů vojenské historie, které se snaží ty nejlepší tradice z naší minulosti oživit. Navíc i v souvislosti s výročím vypuknutí první světové války není dne, aby se na nás při hledání informací o svých legionářských předcích neobraceli jejich potomci. V dnešní hodnotově rozkymácené době se přirozeně zajímají o motivy, proč vlastně jejich dědové či pradědové pro ještě neexistující vlast tolik riskovali," vysvětluje Filipek.

Volba mezi legionářskými a nacistickými erby

Projekt LEGIE 100 je naplánován až do roku 2020, kdy uplyne sto let od vyplutí posledního námořního konvoje s československými legionáři na palubě z Vladivostoku.

Od příštího roku by pak měla být hotova elektronická a veřejnosti přístupná evidence padlých vojáků (včetně jejich osudů), kteří pocházeli z dnešního území Česka. O rok později za rok 1915 a postupně až do roku 1920. Podle hrubých odhadů by mohlo jít o 150 000 až 300 000 mužů.

Odpočinek po rozvědce 1. střeleckého pluku na řece Zlaté Lipě za Brousilovy ofenzivy roku 1916. Jde o střelecký pluk Mistra Jana Husa.
Odpočinek po rozvědce 1. střeleckého pluku na řece Zlaté Lipě za Brousilovy ofenzivy roku 1916. Jde o střelecký pluk Mistra Jana Husa. | Foto: ČTK

Filipek odhaduje, že v doplňování již existující unikátní interaktivní databáze čeká jeho odbor sisyfovská práce: "Avšak už jen podle ohlasu lidí soudím, že to pro ně má velký význam. Vždyť každý z nás hledá životní vzory. A proč je nehledat u svých legionářských předků, zvláště když jde o příběhy, podle nichž by se mohly psát strhující knihy a točit skvělé filmy."

Což například dokazuje série vždy vyprodaných románů-rekonstrukcí Jiřího Šulce z období druhé světové války. "Mladí obdivují všelijaké Terminátory a přitom mají doma vzory, jimž ti hollywoodští nesahají ani po kotníky," míní Filipek.

Pokud by prý například někdejší vojáci brigády rychlého nasazení Jan Čermák s Hynkem Matonohou měli alespoň minimální ponětí o historii vlastní země, pak by si v Afghánistánu nemalovali na přilby erby nacistických divizí, ale třeba ty mnohem zajímavější - legionářské. Ať už z Francie, Itálie, či Rusi.

Bartuškova cesta

Když novinář Václav Bartuška objížděl před dvaceti lety Sibiř, mapoval zapomenuté či již zaniklé legionářské hroby a vnucoval se s poznatky ministerstvu obrany, byl vždy rázně vypoklonkován. Nikdo o jeho legionáře, bez nichž by Československo nevzniklo, nestál.

"Jsem rád, že nám - nehledě na těžkosti, které nás dnes trápí - konečně dochází, jací lidé v legiích sloužili a co vše pro tuto zemi vykonali," říká před jednáním kabinetu diplomat Bartuška.

Legie - například ty ruské - chápe historik a scenárista Zdeněk Mahler jako "republiku na kolečkách" (ostatně i proto vzniká putovní Legiovlak se sedmi historickými vagóny) v době, kdy Československo ještě neexistovalo a nikdo nevěděl, zda vůbec vznikne.

"Ti kluci drželi v šachu celé Rusko, když obsadili transsibiřskou magistrálu. A jejich útvary? To byly skvěle organizované samosprávné vojensko-hospodářské celky. Přežívaly i v těch nejdrsnějších válečných podmínkách. Měly své pekárny, masokombináty, kamenické dílny a dokonce i divadla. Krutě přitom zatápěli bolševikům po celé Rusi. I v bitvách, které legionáři prohráli, měli rudí až stonásobně větší ztráty než oni. Divíte se pak, že legionáři vyvolali u mocností respekt vedoucí ve vznik Československa?"

 

Právě se děje

před 10 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy