Šéf Vojenského zpravodajství: Soukromí lidí na webu nezneužijeme, z kauzy Nagyová jsme se poučili

Jakub Zelenka Jakub Zelenka
23. 2. 2017 20:12
Vojenské zpravodajství nenainstaluje k operátorům zařízení, které by umožňovalo vládním hackerům aktivně útočit. Prozradil to šéf vojenské rozvědky Jan Beroun. Podle něj je největším problémem České republiky v oblasti kybernetické obrany to, že nemá důležitou část sítě oddělenou od té veřejné. Musí tak bránit proti útokům větší prostor.
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun. | Foto: ČTK

Praha - Operátoři u sebe nebudou mít nainstalovanou "černou krabičku", která by umožnila státu útočit proti hackerským útokům či cizím mocnostem, potvrdil na diskusi s odborníky ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Zopakoval, že zneužití soukromí lidí nehrozí.

Chystaná novela má vojenské rozvědce umožnit k poskytovatelům internetu nainstalovat zařízení, které monitoruje provoz na síti. Pokud dojde k masivnímu útoku, vládní hackeři to díky novému hardwaru poznají a budou moci reagovat.

"Aktivní prvky u operátorů (umožňující útočit) nebudou. Zařízení bude stoprocentně pasivní a nebude ohrožovat provoz na síti. Smyslem je, aby armáda získala informace a mohla podniknout útok," prohlásil Beroun na diskusi společnosti Tuesday Business Network. Podle poslance Bohuslava Chalupy (ANO) si navíc poskytovatelé internetu budou moci zařízení sami navrhnout i nainstalovat. "Pokud budou mít zájem," dodal Chalupa.

Pavel Košek z ICT unie, který má na starost kybernetickou bezpečnost, však namítá, že k dohodě s operátory zatím nedošlo. "S Vojenským zpravodajstvím diskutujeme a máme řadu výhrad," upozorňuje na probíhající jednání.

Právníkovi Janu Vobořilovi zase vadí, že si stát hraje na Velkého bratra. Zákon je navíc zatím napsán tak obecně, že ani nerozlišuje, jestli na sítích poskytovatelů internetu budou prvky pouze pro detekci útoků, nebo třeba i hardware, který umožní zaútočit proti jinému státu. "Předpokládáme, že budete data sbírat a pak teprve podle nich budete identifikovat lidi. Stále je nedostatečná kontrola služeb," prohlásil na diskusi.

Košek z ICT unie by se nebránil, kdyby se do zákona napsalo, že u poskytovatelů internetu budou umístěny pouze pasivní prvky ochrany. "To by zamezilo dohodě s nějakým subjektem, aby se k němu instalovaly i aktivní prvky," argumentoval Beroun.

Podle šéfa vojenské rozvědky Berouna je největším problémem Česka, že nemá oddělenou páteřní síť od zbytku soukromého internetu. V takovém případě by bylo možné primárně bránit jen její určitou část - třeba úřady, ministerstva a další důležité instituce.

"Potom by obrana nemusela být tak masivní. Podle mě je velká chyba státu, že nemá vytvořenou páteřní síť, která by se dala oddělit. Ta náprava bude trvat léta a je otázka, jestli se to podaří," vysvětlil.

Už žádná Nagyová

Beroun také odmítá, že by mohlo být zneužito soukromí lidí. Důvěrou ve Vojenské zpravodajství otřásla aféra sledování manželky premiéra Petra Nečase. Rozvědce práci měla zadávat Nečasova tehdejší milenka Jana Nagyová.

"Byl jsem jmenován, aby se to už nestalo, abych Vojenské zpravodajství kvůli tomu překopal. Je dnes už úplně jiné a garantuji svou hlavou, že už k něčemu takovému nemůže dojít," řekl Beroun s tím, že po kauze Nagyová byla přijata řada bezpečnostních opatření.

Vojenské zpravodajství například monitoruje, na co se její zaměstnanci dívají i jaké důležité dokumenty vytiskli. Navíc jsou všichni adepti pečlivě prověřováni. "To může až bránit tomu sehnat specialisty. Každý totiž není ochoten se podrobit takovému zkoumání pro prověrku," dodal Beroun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy