Darování krevní plazmy jako koníček. Začala kvůli nemocnému batoleti, už byla 112krát

Aneta Haushalterová Aneta Haushalterová
29. 7. 2021 21:04
Češi jsou štědří dárci krevní plazmy. Ve zdravotnických zařízeních ji odeberou více, než země potřebuje, a Česko ji tak vyváží do ostatních zemí Evropské unie. Jednou z patrně nejpilnějších dárkyň je důchodkyně Vlasta Janečková, která za sedm let zvládla 112 odběrů. Darovat pravidelně krevní plazmu se rozhodla poté, co dcera její kamarádky od narození bojovala s rakovinou.
Vlasta Janečková.
Vlasta Janečková. | Foto: Cara Plasma / Facebook

Vlasta Janečková pravidelně daruje krevní plazmu od roku 2014. Přiměl ji k tomu příběh dcery její kamarádky, která měla nádor na mozku. Opakovaně podstupovala chemoterapii a už od narození jí život komplikovala řada omezení. 

"Holčička byla stejně stará jako moje vnučka. Hrály si spolu u nás na zahradě, vyrůstala s námi a rostla nám před očima. Když jsem viděla, o co všechno přichází a jak moc ji nemoc omezuje, rozhodla jsem se začít pomáhat i dalším onkologickým pacientům," popisuje Vlasta Janečková.

Když s dárcovstvím začínala, myslela především na dceru své známé. Chtěla však pomoct nejen jí, ale také lidem, kteří jsou v podobné situaci. Dnes už to bere jako součást svého života a samozřejmost. Odběrové centrum v pražské Jungmannově ulici navštěvuje zhruba každé dva týdny, což je minimální rozestup mezi jednotlivými odběry. Za rok tak stihne krevní plazmu darovat až šestadvacetkrát.

Personál odběrového centra si navíc oblíbila, a pravidelné návštěvy jsou tak pro ni příjemným zpestřením. "Chodím tam ráda. Při každé návštěvě si popovídám se sestřičkou. Ráda mám i místního lékaře, který mě vždy před odběrem pečlivě prohlédne, díky čemuž mám jistotu, že základní životní funkce, jakými jsou tlak nebo dýchání, mám v pořádku," vysvětluje dárkyně. 

Ačkoliv dívka, kvůli které začala krevní plazmu darovat, nakonec svému onemocnění ve svých osmi letech podlehla, Vlasta Janečková i nadále do odběrového centra pravidelně dochází i se svou dcerou a krevní plazmu darují společně. Snaží se tím tak alespoň pomoci k záchraně jiných životů. 

"Při pohledu na zuboženou holčičku jsme si uvědomily, jak cenné je lidské zdraví. To je to jediné, co si nikdy za peníze nekoupíme. I kdyby padaly z nebe," vysvětluje, proč je pravidelným dárcem.

Mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher upozorňuje, že na léčbě plazmatickými bílkovinami závisí životy mnoha hospitalizovaných pacientů. "Plazmu využíváme u hospitalizovaných pacientů s poruchami krevního srážení a s dalšími vzácnými onemocněními," vysvětluje Fritscher.

Vlasta Janečková tak chce být dárcem krevní plazmy tak dlouho, dokud to bude možné. "Pokud mi to zdravotní stav dovolí, budu ji darovat pravidelně i nadále. Odběry je možné podstoupit pouze do 65 let, tak mi ještě chvíle zbývá. Chci pomoci co nejvíce lidem," říká. 

Krevní plazma se využívá zejména k výrobě léků pro lidi s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi. Nejde ale jen o onkologické pacienty, ale také třeba o lidi se závažným onemocněním imunitního systému, k léčbě šokových stavů a popálenin nebo pro pacienty s poruchou krevního srážení, jako je hemofilie a von Willebrandova choroba. 

Darování plazmy

Proces, při kterém se plazma získává, se nazývá plazmaferéza. V průběhu plazmaferézy se z krve odděluje tekutá plazma a dárci se vrací jeho červené a bílé krvinky a krevní destičky zpět.

Krevní plazma je nažloutlá kapalina, která vytváří prostředí pro krevní buňky a zajišťuje přenos živin a odvod zplodin metabolismu. Je to tekutá část krve, která tvoří u mužů 54 % a u žen 59 % jejího objemu. Zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky.

Zdroj: Krevnicentrum.cz

Lidé za darování krevní plazmy dostávají od soukromých odběrových center finanční odměnu, její maximální výše může být 600 korun za jeden odběr. Český červený kříž uvádí, že se takových odběrů provede asi 700 tisíc, díky čemuž má zdravotnictví dostatečné množství krevní plazmy, a Česko je tak již několikátým rokem jejím významným vývozcem. 

Dárcem se může stát každý, kdo je 18 až 65 let starý a váží minimálně 55 kilogramů. "Dále je tu podmínka neléčení se s vážnými chronickými nebo psychiatrickými onemocněními, neprodělání žloutenky B, C a neužívání návykových látek, alkoholismus a osoba nesmí spadat do skupiny s rizikovým chováním," dodává mluvčí brněnské fakultní nemocnice Václav Janištin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Rubl po volbách v Rusku spadl na nejnižší úroveň za dva týdny

Rubl po víkendových parlamentních volbách v Rusku sestoupil k americkému dolaru nejníže za téměř dva týdny, oslabily také akcie. Ruská vládní strana Jednotné Rusko si ve volbách v dolní komoře parlamentu zřejmě udržela dvoutřetinovou většinu, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn.

Mezi povolební rizika pro rubl patří podle makléřské společnosti Alor Broker nárůst protestní nálady mezi lidmi a neuznání volebních výsledků ze strany západních zemí, uvedla dnes agentura Reuters.

Krátce před polednem si dolar vůči rublu připisoval zhruba 0,6 procenta na 73,40 RUB/USD. K poklesu rublu přispěl omezený zájem o riziková aktiva v době, kdy investoři čekají na dvoudenní zasedání americké centrální banky (Fed), které začne v úterý. Negativní vliv měla na ruskou měnu také zpráva o střelbě na Permské státní univerzitě, která si podle předběžných informací vyžádala osm mrtvých.

před 11 minutami

Počet lidí léčených s Alzheimerovou nemocí se za deset let zdvojnásobil

Počet lidí, kteří se v Česku léčí s Alzheimerovou chorobou, se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Loni se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) léčilo s touto nemocí 68 120 lidí. Odborníci ale upozorňují, že onemocnění zůstává u velké části pacientů neodhaleno a bývá zaměňováno za náladovost, nešikovnost či jiné projevy stáří. Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu lze omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet. SZÚ to v pondělí uvedl při příležitosti mezinárodního dne této nemoci, který připadá na 21. září.

Zdroj: ČTK
Další zprávy