"Dárek" na rozloučenou. Soudce, který bude vyřizovat kauzu Čapí hnízdo, je na odchodu

Jan Horák Jan Horák
7. 6. 2022 17:29
V září začne hlavní líčení v kauze možného dotačního podvodu při budování farmy Čapí hnízdo, ve které hrozí předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a jeho někdejší spolupracovnici Janě Nagyové až deset let vězení. Případ bude vyřizovat soudce Jan Šott. Kauzu přitom dostal podle zjištění Aktuálně.cz na poslední chvíli, protože přechází na jiný úsek soudu.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš. | Foto: Denis Chripák

V pondělí 21. března se soudce Městského soudu v Praze Jan Šott dozvěděl, že bude mít na starosti kauzu Čapí hnízdo. Ten den podal státní zástupce Jaroslav Šaroch obžalobu na Babiše a Nagyovou, kteří podle něj získali evropskou dotaci ve výši 50 milionů korun pro farmu a hotel poblíž středočeských Olbramovic na Benešovsku podvodem. 

Na soudce vyšla podle rozvrhu práce řada. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, chybělo jen několik dní, aby kauzu dostal do rukou jiný soudce. Šott odchází na jinou část trestního úseku soudu. Bude tam vyřizovat případy, v nichž se podalo proti nepravomocnému rozsudku odvolání. Bude vynášet pravomocné verdikty, nebo kauzy naopak vracet zpět.

Kvůli odchodu na odvolací agendu vedení soudu nařídilo, aby Šott nedostával nové případy velkého rozsahu. Čapí hnízdo mu dorazilo na stůl jako předposlední kauza tohoto druhu vůbec. Jedenáct dní před koncem lhůty. "Nápad byl Mgr. Šottovi zastaven k 1. dubnu pro část agendy, v níž mají spisy rozsah přes dva tisíce stran," řekl Aktuálně.cz mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. 

Od 1. června bez nových kauz 

Úplně přestaly nové kauzy soudci Šottovi chodit k 1. červnu. Od té doby se věnuje jen případům, které začal vyřizovat dříve. Dokončí je i po 1. červenci, kdy přejde na odvolací agendu. Jednou z nich bude Čapí hnízdo, v němž je Babiš obžalovaný z pomoci k dotačnímu podvodu a Nagyová z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie. 

Šott se minulý týden rozhodl nařídit v případu, jehož spis čítá ke 40 tisícům stran, hlavní líčení. Proces odstartuje 12. září a pokračovat bude další čtyři dny. Následně se naváže čtyřmi jednacími dny od 26. září. V říjnu se bude hlavní líčení konat od 17. do 21. dne měsíce. Ačkoliv zatím další termíny nařízené nejsou, je jisté, že verdikt vzhledem k rozsahu kauzy do té doby nepadne. 

Podnět minimálního významu

Seznam Zprávy upozornily, že soudce Šott v pondělí odmítl podněty Babiše a Nagyové k předběžnému projednání obžaloby. Jeho účelem je zjistit, zda je obžaloba vůbec způsobilá pro hlavní líčení. Soudci k takovému kroku přistupují, pokud mají o kvalitě obžaloby pochybnosti a uvažují o jejím vrácení policii k došetření. Rozhodují o tom neveřejně.

Podněty Babiše a Nagyové k předběžnému projednání obžaloby však měly minimální význam. Trestní řád ani neupravuje možnost takového podnětu, soudce o něm ani nerozhoduje ve formalizované podobě. Svůj závěr neodůvodňuje a obžalované o něm jen informuje. Stejně jako to v pondělí udělal soudce Šott.

Soudce Městského soudu v Praze Jan Šott.
Soudce Městského soudu v Praze Jan Šott. | Foto: Ludvík Hradilek

Soudce navíc podnět nepotřebuje. Když mu dorazí obžaloba, jeho povinností je se s ní seznámit. K tomu obvykle začne studovat spis. Pokud by při čtení obžaloby odhalil slabá místa, kvůli nimž by se musel poradit s kolegy ze senátu, zda je případ zralý na hlavní líčení, nebo naopak k doplnění policií, nařídí její předběžné projednání v každém případě.

"Když naopak soudce nařídí hlavní líčení, znamená to, že obžaloba a celé řízení, které ji předcházelo, netrpí vadami," řekl Aktuálně.cz zkušený trestní advokát Tomáš Gřivna. Se svými klienty předběžné projednání obžaloby zažil. Zastupuje třeba libereckého hejtmana Martina Půtu v jeho korupční kauze, kde soudce nakonec rozhodl, že obžaloba v hlavním líčení obstojí.

"Myslím, že je to výborný soudce"

Jan Šott se řadí ke střední generaci soudců, soudcovský talár obléká od roku 2006. Po absolvování pražské právnické fakulty v roce 2001 byl pět let justičním čekatelem. Po této době nastoupil na jedenáct let k Obvodnímu soudu pro Prahu 5. V dubnu 2017 přišel na stáž k Městskému soudu v Praze, kde se stal od října téhož roku kmenovým soudcem. 

"Myslím, že to je výborný soudce. Důkazem budiž, že předsedá zevšeobecňovacímu senátu. Jeho úkolem coby jediného trestního soudce na našem soudu je shromažďovat právní problémy, které pak projednáváme. Už to hodně vypovídá o jeho odbornosti. Po praktické stránce neměl nikdy sebemenší potíže při tempu vyřizování věcí," řekl Aktuálně.cz prezident Soudcovské unie Libor Vávra. 

Vávra působí právě na pražském městském soudu. Byl jeho předsedou v době, kdy tam Šott před více než pěti lety přišel. "Za dobu svého působení vyřídil celkem šedesát sedm trestních věcí, z nichž bylo padesát dva vyřízeno rozsudkem," popsal průběh Šottova působení na městském soudu jeho mluvčí Wenig. 

Nejvýraznější z jeho posledních kauz na "městě" je korupce bývalého vysokého úředníka finanční správy Jiřího Junga, který si za vynesení informací z šetření možného daňového podvodu řekl o úplatek 10 milionů korun. Převzal půlku, za což ho Šott potrestal devíti lety vězení. Odvolací instance jeho verdikt potvrdila, jen Jungovi rok z trestu ubrala. 

S Bártou v přímém přenosu

Šottovou nejznámější kauzou dodnes zůstává případ údajné korupce v poslaneckém klubu někdejšího hnutí Věci veřejné. Jeho lídr Vít Bárta byl obžalovaný z toho, že si některé poslanecké kolegy zavazuje penězi. Dával jim od sta tisíc do půl milionu korun. Bárta platby při hlavním líčení, které soudce povolil natáčet, označil za bezúročné půjčky. 

V dubnu 2012 Šott odsoudil Bártu za podplácení k 18 měsícům vězení s podmíněným odkladem na dva a půl roku. Jenže po tomto verdiktu zasáhl do případu Nejvyšší soud s tím, že část Bártova jednání, kdy půjčoval peníze na půdě sněmovny, podléhá poslanecké imunitě. Zbytek rozsudku pak zrušil odvolací Městský soud v Praze. Napodruhé Šott Bártu očistil. 

Soudce má za sebou i jiné mediálně výrazné kauzy. V září 2010 poslal na deset let do vězení člena takzvaného Berdychova gangu Tomáše Půtu, který brutálně napadl členy posádky vozu záchranné služby. Násilníka pak soud po osmi letech podmíněně propustil a nařídil mu čtyřletý dohled. 

Šott také odsoudil na čtyři roky vězení policistu, který v dubnu 2009 se dvěma kolegy vydíral psychicky nemocného muže a vyhrožoval mu. Zbylí dva aktéři dostali podmínku. Všem pak Šott zakázal další službu u policie. V únoru 2012 zase potrestal podmínkou někdejšího šéfa Středočeské galerie Jana Třeštíka, který chtěl nezákonně vyvést ze země obraz malíře Pabla Picassa.

Jak šel čas s Čapím hnízdem

  • 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
  • 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
  • 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
  • 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
  • 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
  • 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
  • 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
  • 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
  • 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
  • 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
  • v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
  • 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
  • 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
  • 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
  • 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
  • 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
  • 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
  • 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
  • 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
  • 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
Zdroj: Jan Horák
 

Právě se děje

Další zprávy