Dárců v Česku přibývá. Grafika ukazuje, kde jsou lidé nejštědřejší

Domácí Domácí, Obrazová sekce
29. 11. 2016 20:30
V roce 2016 darovalo nějakou částku na pomoc potřebným 150 tisíc lidí. Nejštědřejší jsou lidé v Praze, celkem překvapivě však následují kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Češi se hojně naučili přispívat pomocí dárcovských SMS, a to nejen při živelných katastrofách. Za pět let jich Češi poslali více než 5,7 milionu. Podívejte se na přehled podle krajů.
Počet probíhajících sbírek (k 31.10. 2016).
Počet probíhajících sbírek (k 31.10. 2016). | Foto: Fórum dárců

K 31. říjnu v Česku probíhalo přes 1300 sbírek

K 31. říjnu 2016 probíhá v České republice podle registru ministerstva vnitra přes 1 300 sbírek. Téměř 400 se jich odehrává v Praze, kde také sídlí nejvíce organizací s celorepublikovou působností. Z toho důvodu lze předpokládat, že sbírky registrované v Praze získávají peníze i ve zbytku republiky.

Mimo Prahu se nejvíce sbírek koná v Jihomoravském kraji (162), následuje Středočeský (124) a Jihočeský (94). Naopak nejméně sbírek je v Karlovarském (29) a Ústeckém kraji (40).

V krajích s větším počtem věřících se vesměs nejvíce peněz vybíralo ve sbírkách, které nějak souvisely právě s církví. Například ve Zlínském kraji se vybralo přes 10 milionů korun na výstavbu kostela sv. Václava v Sazovicích, V Jihomoravském zase lidé dali více než 3 miliony korun na výstavbu a provoz nové kaple blahoslaveného Jana Pavla II. A v Moravskoslezském kraji veřejnost přispěla částkou 1,4 milionů korun na opravu střechy petřvaldského kostela.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy