Brno - Pobírají sociální dávky a nepracují. Tento stereotypní obraz romské komunity mění osmatřicetiletý Brňan Pavel Kubas, který začal podnikat netradiční formou. Chce vydělávat prací dlouhodobě nezaměstnaných Romů.
V lesích Krušných hor pro Kubase pracují čtyři desítky Romů z ghetta Janov v Litvínově. Jeho pracovníci sázejí stromky, sbírají klestí, stavějí oplocenky.
"Zpočátku jim to jde ztuha, pracovat se dlouhodobě nezaměstnaný člověk učí dlouho," říká do mobilu Kubas, když přešlapuje v lese u Dlouhé Louky.
"Romům trvá měsíce navyknout si na stálou pracovní dobu a práci," říká podnikatel. "Jsou ale velmi houževnatí a vytrvalí ve snaze začlenit se do společnosti," dodává.
Teorie říká, že hlavním cílem sociálního podnikání je tvorba přirozených pracovních míst, zisk je až druhotný. S tím Kubas nesouhlasí. "Ekonomika společnosti musí být stabilní a zisková, jinak to nejde," říká.
Kubas ví, že zaměstnanci nebudou pracovat, pokud jim zaměstnavatel nepomůže řešit jejich sociální problémy související s nezaměstnaností, zejména zadlužení.
Mimo práce zprostředkovává firma nezaměstnaným kontakt s orgány státní správy a samosprávy, policií, školou a neziskovými organizacemi.
"Snažíme se zvyšovat odbornost svých pracovníků, ale i organizovat volnočasové aktivity," říká šéf společnosti Kubas.
Co přesně je předmětem vašeho podnikání?
Společnost působí v různých oblastech s využitím některých principů sociálního podnikání - hledáme nekvalifikovanou práci pro dlouhodobě nezaměstnané. Devadesát procent z nich jsou Romové. Nechováme se jako pracovní agentura, charita ani neziskovka, ale jako společnost, která pracuje v oboru se vším všudy, především odborností. Principem podnikání musí být generování zisku. Jinak to nemá smysl.
Kde jste se inspirovali pro svoji činnost? Jste v tuzemsku první?
Myslím že jsme jediní, doposud zde byly spíše jen semináře a debaty k tématu. Toto podnikání byl holý nápad, který přišel s poptávkou po místech od prostějovské neziskovky Upre Roma asi před třemi lety. Deset Romů z Prostějovska následně čistilo a prvotně opracovávalo ořezy z plastových oken, které jsme poté vyváželi jako recyklát do zahraničí. Získali jsme první zkušenosti.
Jak se vám v Prostějově dařilo?
Díky refundacím jsme získávali 75 procent měsíční mzdy každého zaměstnance. Po celou dobu jsme byli pod přísným dohledem Ministerstva práce a sociálních věcí, WTO a krajského úřadu. Projekt byl úspěšný.
Kdo přišel s nápadem zaměstnat lidi v lese?
Začali jsme jednat s Lesy ČR a firmami, které pro ně lesy obhospodařují. Zjistili jsme, že mají zájem abychom jim dodávali dílo. Tento obor je v současnosti postižen nedostatkem ochotných pracovních sil. Zatím běží tříměsíční zkušební provoz bez dotací.
Do jaké míry se dají Romové označit za pracovité?
Z minulosti víme, že produktivita práce těchto dlouhodobě nezaměstnaných je šílená, mizivá. Efektivita je na spodní hranici stupnice, skoro až k nule. Nemají pracovní návyky. Tím, že nikdy nebo velice dávno pracovali často nemají ani fyzické předpoklady. Proto jsme potřebovali získat co nejvíce lidí. Postupně se však zlepšují.
Co je při práci s dlouhodobě zaměstnanými nejdůležitější?
Rozhodně lidi neponižovat, naopak v nich vzbuzujeme pocit důležitosti. Všechno jim vysvětlujeme, dělám s nimi porady. U každé skupiny ale musí být člověk, který ji kontroluje. Ne jako bachař, ale musí nad nimi být kontrola.
Čím zaměstnance motivujete?
Kombinací pravidel, zásad, diskuzí, dozorem a tím, že se vyplatí více pracovat, nežli být na dávkách, které se od nového roku sníží a ti, kteří opakovaně odmítnou nabídku pracovního úřadu, je nedostanou vůbec.
Kde všude vaši lidé pracují a co dělají?
V Krušných horách pracují na pěti místech. Poblíž Ústí nad Labem v Petrovicích, v lokalitě Nakléřov, potom u Litvínova poblíž Hory Svaté Kateřiny a Dlouhé Louky. Právě zde pracují lidé z Janova, stejně tak na větší zakázce u Chomutova u obce Místo. Naši lidé odstraňují klest po těžbě, vysazují stromky, staví oplocenky, chrání malé stromky bavlnkováním před námrazou a prořezávají školky.
Jakou cestou jste získali pracovníky z Janova?
Lidi z Janova jsme získali prostřednictvím pracovního úřadu. Pracovní úřad jsme požádali o zorganizování výběrového řízení.Vzali jsme všechny, kteří neodmítli.
Dá se přesně říci, kolik lidí zaměstnáváte?
Počet se každý den liší, z Janova asi 40 až 50 osob. Muži a ženy jsou půl na půl, nejmladší zaměstnanec má osmnáct let, nejstarší kolem padesáti šesti let. Další skupina deseti až patnácti pracovníků působí na Šumavě. Desítka nováčků nastoupí příští týden na Brněnsku poblíž městské části Líšeň.
Jak se lidé z Litvínova dopravují do okolních lesů?
Pracovníci donedávna odjížděli autobusem s Litvínova. Ukázalo se, že je levnější nakoupit favority a vozit zaměstnance auty na místo práce. Vozy vyjíždí zhruba v šest hodin. Pracovní doba trvá osm a půl hodiny.
Ne všichni lidé z těch, kteří se přihlásí o práci, jsou posléze ochotni pracovat, je to tak?
Ano. Lidi si proto rozdělíme do našich pracovních škatulek. Jedni chtějí pracovat a pracují, druží chtějí pracovat a nepracují a třetí nepracují a pracovat nebudou. Poslední skupinou jsou takzvaní buřiči. Tito vždycky ráno chodí na stanoviště, ze kterého se jezdí do práce a volají na ostatní, že nemají chodit do práce. Dokáží strhnout svoje nejbližší okolí velmi rychle a umě.
Kolik platíte svým zaměstnancům?
Dlouhodobě nezaměstnaní lidé si v tomto zkušební provozu vydělají 42 korun na hodinu čistého.
Jaká je současná finanční bilance firmy?
V tuto chvíli je firma de facto ve ztrátě, v době zkušebního provozu jsme neinvestovali finance a čekáme, co z toho bude. Zaměstnanci zkrátka zpočátku nejsou příliš produktivní, musí se práci naučit a toto období je třeba překlenout.
Spolupracujte se státními organizacemi?
Spolupracuje s Úřadem vlády ČR, konkrétně odborem pro začleňování Romů - Mario In Santi nám pomáhá při kontaktu s pracovními úřady a s komunitou samotnou. Dále pak s ředitelem Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách Markem Podlahou.
Hodinová mzda činní 42 korun čistého. Jak moc mohou datace pomoci?
V každém kraji je to jinak. V současnosti jsou dotace podle věku, podle doby, kterou nezaměstnaný strávil na pracovním úřadě. Existují i dotace na dopravu a ty se ale bohužel budou od nového roku rušit. Refundace mzdy zaměstnance může být na člověka 30 procent na dobu šesti měsíců, může to být i konkrétní částka, například 10 nebo 11 tisíc na dobu šesti měsíců. Zjišťujeme však, že je to málo.
A dá se očekávat, že bude toto podnikání vynášet?
Koncem ledna zjistíme, zda to má smysl a stačí například brát celoplošné dotace z Aktivní politiky zaměstnanosti od pracovního úřadu. Nebo se ukáže, že to nestačí a je potřeba hledat dotace ve spolupráci s Agenturou pro začleňování v romských komunitách nebo s sociálním odborem úřadu práce.
Jak na vás vaši pracovníci nahlížejí?
Jako na autoritu, z jejich mentality vyplývá, že nikoli jako na sobě rovného.
Máte sociální smýšlení, nebo jste jen měl nápad, jak vydělat peníze?
Jsem pravicového smýšlení, ale v každém případě mám sociální cítění. To ano, jakási bohulibost a lidumilnost k tomu patří. Ale v prvé řadě je to ekonomická záležitost, jsou to klasické zakázky a klasický zisk.
Čím vás Romové překvapili příjemně a čím nepříjemně?
Zejména houževnatostí a snahou vyrovnat se lidem, kteří pracují. Úsilím zařadit se do společnosti. V negativní slova smyslu tím, jak dlouho trvá, než se tito lidé naučí pracovat. Jsou to měsíce.
| Jak mají společně žít Češi a Romové? Diskutujte |
