Senátoři v novele také neúspěšně navrhovali vypustit Mezinárodní den žen ze seznamu významných českých dnů. Pro vrácení předlohy hlasovalo 61 ze 108 přítomných poslanců.
"Dosud máme šest ostatních svátků a mezi nimi jsou čtyři církevní. S ohledem na to, že převážná většina našich občanů se nehlásí k žádné církvi, domnívám se, že případný další volný den by již nemusel být právě církevní svátek," uvedla poslankyně Jitka Gruntová (KSČM).
K novele měl výhrady i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). Česko má podle něj nyní svátků dost. Další státem uznané volné dny ubírají podnikatelům zisky a snižují konkurenceschopnost, uvedl už dříve ministr. Někteří odborníci vyčíslili ztráty spojené s uzákoněním Velkého pátku státním svátkem až na několik miliard korun.
Podle analytiků by ale dopad mohl být naopak i pozitivní kvůli příjmům z turistiky a nakupování ve velkých obchodech. "Výpadek by nebyl vůbec žádný," tvrdí třeba Markéta Šichtářová, hlavní ekonomka z Next finance. "Malí podnikatelé chodí do práce, kdy potřebují, svátek nesvátek. Velké linky by se také nezastavily. A střední podniky? Budiž. Tam by to ale zase vykompenzovaly velké útraty v obchodech, jak by se lidé předzásobovali na čtyři dny volna," dodala.
"My jsme dopady konzultovali s patřičnými odbory Ministerstva financí České republiky a v podstatě ministerstvo konstatuje, že co se týče dopadů na veřejné rozpočty obcí a krajů, tak jsou zanedbatelné, jsou v řádu desítek milionů - 65 milionů plus mínus. Jiné dopady na ekonomiku lze charakterizovat jako neutrální," argumentoval dnes před poslanci spolutvůrce návrhu, senátor Martin Mejstřík.
Velký pátek je křesťanským svátkem, připomíná obětování Ježíše Krista. Mezi státem uznanými svátky jej má například Velká
Británie, Irsko a Španělsko. Z českých sousedů slaví Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku.
V českém kalendáři tak zůstává třináct státních svátků nebo volných dnů, stejně jako třeba v Dánsku, Itálii, na Slovensku či v Portugalsku. Méně jich má z evropských zemí například Francie (12), Nizozemsko (11), Polsko a Británie (10) či Řecko (9), více volna než Češi si užívají obyvatelé Španělska (18) či Norska (19).
"V České republice je však den svátku neměnný. Takže připadne-li na sobotu či neděli, volno se neposouvá na nejbližší den, jako třeba ve Velké Británii. V praxi tak dochází k situaci, kdy při existenci třinácti státních svátků připadá na pracovní dny zhruba polovina," připomněl Mejstřík. Podle něj jsme například v letech 2004 a 2005 měli místo třinácti jen sedm volných dnů.
