Dva týdny poté, co se zbrojař Michal Strnad ve sněmovně sešel s Tomiem Okamurou, jehož SPD vládne ministerstvu obrany, resort oznámil dvě miliardové zakázky. A z obou budou profitovat právě Strnadovy společnosti. Česká armáda by se totiž měla připojit ke slovenskému nákupu speciálních náklaďáků Tatra a samohybných minometů SAM120.
O tom, co přesně spolu budou ve středu v Praze řešit český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák (SMER), resort dopředu neinformoval. Vědělo se jen, že půjde o modernizační zakázky. Dle řady indicií mělo jít i o nákup samohybných minometů. Což se po poledni potvrdilo.
„Jedním z konkrétních výstupů je, že jsme podepsali smlouvu o budoucím přistoupení k rámcové dohodě, pokud jde o pořizování výzbroje,“ oznámil Zůna. „Rozhodli jsme, že se začneme zabývat tématem společného pořízení minometů AM120, které česká armáda potřebuje do výzbroje svých mechanizovaných brigád,“ doplnil.
Na konci července se proto Zůna s Kaliňákem a odborníky z pražského generálního štábu přímo na Slovensku zúčastní testů minometu. Výrobu jeho samohybné verze SAM120 zastřešuje podnik ZTS Špeciál sídlící v Dubnici nad Váhem, kolový podvozek a kabinu dodávají firmy z koncernu CSG miliardáře Michala Strnada.
Protože na středeční tiskové konferenci po jednání ministrů nedostal deník Aktuálně.cz prostor na dotaz, není zřejmé, jestli Praha bude chtít zbraň na podvozku Pandur II 8×8 nebo Tatra. Obě platformy nicméně vyrábí CSG.
Jak vyplývá z téměř deset let starých požadavků české armády, pro své jednotky by potřebovala minimálně 62 minometů. Slovenská zbraň SAM120 zatím není zavedena v žádné armádě. Letos v únoru podepsal objednávku 92 kusů za 210 milionů eur (v přepočtu za 5,3 miliardy korun) Ázerbájdžán. První zbraň by pro něj měla být vyrobena letos v září.
Patnáct modifikací náklaďáků
Tím ale výčet dobrých zpráv pro Michala Strnada nekončí. Ministerstvo obrany vedené hnutím SPD oznámilo, že do poloviny srpna se připojí k rámcové dohodě, již loni v prosinci Bratislava uzavřela s pražskou firmou Tatra Defence Systems (TDS). V rámci ní můžou Slovensko a další země odebrat až 1289 speciálních náklaďáků v celkové hodnotě 25 miliard korun.
Jak už deník Aktuálně.cz informoval dříve, obří a nesoutěžené nákupy těžkých vozidel neuzavírají české ani slovenské ministerstvo obrany přímo s kopřivnickou automobilkou Tatra Trucks, ale s firmou Tatra Defence Systems (TDS), která patří do holdingu CSG. TDS je z hlediska počtu zaměstnanců malou společností, podle poslední zveřejněné účetní závěrky z roku 2024 má v průměru 46 lidí.
Podle mluvčího CSG Andreje Čírtka však TDS nelze vnímat jako pouhého prostředníka, protože úzce kooperuje se sesterskou společností Tatra Defence Vehicle (TDV). Tyto firmy pod společnou značkou na podvozky dodané z Tatry aplikují vojenské nástavby a kabiny.
„Generální štáb v současné době připravuje záměr, v jakých modifikacích by tato vozidla byla pořízena. Uzavření té dohody bychom chtěli mít dokončené do 14. srpna,“ přiblížil ministr Zůna s tím, že česká armáda bude stát o patnáct verzí tatrovek.
„K tomuto (slovenskému) nákupu se chceme připojit, tím dosáhneme i množstevní slevy,“ dodal Zůna a nevyloučil ani společnou česko-slovenskou smlouvu na údržbu a servis nakoupených náklaďáků. Což by opět byla zakázka pro CSG.
Oznámení o miliardových kontraktech přichází jen dva týdny poté, co Deník N informoval o značně nestandardní schůzce. Ve čtvrtek 2. července přímo do Poslanecké sněmovny dorazil Michal Strnad, aby se sešel s předsedou komory a Zůnovým politickým šéfem Tomiem Okamurou. Setkání bylo o to podivnější, že Strnad nejdříve odmítl, že by mířil za Okamurou.
Není přitom tajemstvím, že Tomio Okamura si i prostřednictvím náměstka Radovana Vícha kroky ministra obrany Jaromíra Zůny pečlivě hlídá. To se potvrdilo třeba i před výběrem nového náčelníka generálního štábu - Okamura se s několika kandidáty ještě před volbou setkal osobně.
Jak Zůnovy kroky hodnotí bývalá ministryně obrany? Pusťte si rozhovor pořadu Spotlight:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ČEZ v pololetí meziročně zvýšil čistý zisk o deset procent na 18,1 miliardy korun
Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Volby do Sněmovny by v červenci vyhrálo ANO, Motoristé by v červenci zůstali pod pěti procenty
Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.
ŽIVĚ U Voroněže hoří další sklad Wildberries po útoku ukrajinských dronů
U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.
Odpustíme Almodóvarovi úplně všechno? Hořké svátky testují meze divácké shovívavosti
Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.
ŽIVĚ Teherán zveřejnil video s Modžtabou Chameneím, není ale jasné, kdy bylo pořízeno
Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.