Dálniční viněta nahrazující známku vyjde na stokoruny

Pavel Baroch
2. 4. 2008 8:57
Česko je v nasazení krabiček za oknem průkopníkem
Foto: Relative PR

Praha - Elektronické viněty, které by podle představ ministra dopravy Aleše Řebíčka měly už od příštího roku nahradit dálniční známky, vyjdou na několik stokorun.

Ministerstvo ovšem zatím nerozhodlo, jestli si budou řidiči nevelké krabičky kupovat, nebo jestli je stát motoristům poskytne zdarma či na kauci. "Tak daleko ještě nejsme," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Viněta má sloužit jako nový nosič dálničního poplatku, který si řidiči budou nadále kupovat tak, že si vinětu nabijí příslušnou částkou. Pokud od ledna 2009 skutečně místo nálepek vyjedou řidiči na dálnice s krabičkou za oknem, stane se Česko první středoevropskou zemí, která elektronické viněty v takovém rozsahu zavede.

"Myslíme si, že je to krok správným směrem," tvrdí mluvčí Hanzelka. O zavedení vinět budou ve středu jednat ekonomičtí ministři. Společnost Kapsch, která v Česku zavedla systém elektronického mýta, zprovoznila elektronické viněty v Chile nebo v Austrálii. Viněty jsou i v Itálii.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Výhody? Třeba konec padělků

Podle Hanzelky přinášejí viněty několik výhod. Jednou z nich je prakticky dokonalá kontrola toho, které auto vinětu má a které nikoli - pomocí mýtných bran.

Další výhodou je to, že elektronické viněty není možné padělat jako dálniční známky. "Letos jsme zaznamenali už několik velmi zdařilých padělků," konstatoval mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Stát by zároveň mohl ušetřit na tisku a distribuci dálničních nálepek. Roční známka sice stojí tisíc korun, stát na jejich prodeji ovšem vydělá podle neoficiálních informací o desítky korun méně. "Kolik nás stojí výroba, je předmětem obchodního tajemství," řekl Hanzelka.

A největší výhodou je to, že by pověřené instituce měly mnohem lepší údaje o pohybu vozidel po dálnicích a mohly by okamžitě reagovat třeba při hromadných dopravních nehodách, jako se nedávno stala na brněnské dálnici D1.

Výnos z prodeje známek

  • Řidiči osobních aut si vloni koupili nejvíce celoročních dálničních známek. Stát na jejich prodeji vydělal téměř 1,5 miliardy korun.
  • Měsíčních nálepek si motoristé nakoupili za 173 milionů korun.
  • Výnos z prodeje týdenních dálničních známek pro osobní auta dosáhl 472 milionů.

"Ihned bychom například věděli, kde odklonit dopravu při nehodě," vysvětluje ministr dopravy Aleš Řebíček.

Kdo zakázku získá?

Kromě otázky, kdo krabičky - elektronické viněty zaplatí, zatím není jasné ani například to, kdo lukrativní zakázku získá. Zájem už projevila společnost Kapsch.

"Z našeho pohledu by to bylo logickým vyústěním našich aktivit," řekl Aktuálně.cz David Šimoník, mediální zástupce firmy Kapsch. Dodal, že by šlo o další hospodárné využívaní jejich mýtných bran.

Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky ovšem o dodavateli ještě není rozhodnuto. Otevřené zůstává i to, jak přesně by elektronické viněty používali cizinci.

"Distribuce by mohla být podobná jako u dálničních známek, které jsou k prodeji například v Německu," řekl Hanzelka. Nabízí se i možnost, že by si cizinci krabičku půjčili na kauci například u benzinové stanice a pak ji u jiné zase vrátili.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Jízda po dálnici nejspíš nezdraží

Ačkoli viněty fungují na obdobném principu jako elektronické mýto, tedy dokáží je "přečíst" přístroje na mýtných branách, systém poplatků za používání dálnic bude odlišný. Těžká nákladná auta platí přesně podle ujetých kilometrů, v případě elektronických vinět by se i nadále platil paušál.

Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se od příštího roku měl dálniční poplatek zvýšit. Také proto, že zdražil od letoška. "Je přepoklad, že to tak příští rok zůstane," řekl Aktuálně.cz Hanzelka.

Znamená to, že řidiči osobních aut zaplatí za roční nabití viněty tisíc korun, za měsíční 330 a za týdenní 220 korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Egypský soud potvrdil trest smrti pro 12 členů Muslimského bratrstva, podílely se na krvavých demonstracích v roce 2013

Nejvyšší soud v Egyptě v pondělí potvrdil trest smrti pro 12 významných členů Muslimského bratrstva za podíl na demonstracích v roce 2013, které skončily smrtí stovek demonstrantů a několika policistů. Proti verdiktu není možné se odvolat. Trest oběšením ještě musí potvrdit prezident Abdal Fattáh Sísí. S odvoláním ne egyptské soudní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní rozsudek i rostoucí počet poprav v Egyptě za Sísího vlády kritizuje organizace Amnesty International.

Muhammad Mursí se v červnu 2012 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Egypta, byl kandidátem Muslimského bratrstva. Jeho vládu v roce 2013 ukončila armáda, na protest proti jeho svržení lidé vyšli do ulic. Policisté rozehnali dva protesty Mursího stoupenců, o život tehdy přišlo několik set demonstrujících. Rozlícený dav pak vtrhl do policejní stanice na káhirském předměstí Kardása a zabil tam 13 policistů.

Další zprávy