reklama
 
 

Dálnice se blíží katastrofě, chybí jim 60 miliard z EU

31. 3. 2011 19:15
Ani ministr Bárta nepřesvědčil Brusel, aby proplatil už prostavěné peníze

Praha - Financování výstavby dálnic se blíží katastrofickému scénáři pro státní rozpočet. Stát s vidinou evropských peněz rozestavěl ve velkém dálníce za více než sto miliard korun, ale dotaci z Bruselu stále nemůže dostat.

V řeči konkrétních čísel:

Stát využil příslibu Evropské unie, že v letech 2007-2013 přispěje na české dálnice a silnice částkou 75 miliard korun.

Optimističtí Češi začali stavět dokonce za 106 miliard, z toho jde 84 miliard na šestnáct tzv. velkých projektů, každý v ceně přes miliardu.

Velké projekty musí jednotlivě schválit Evropská komise. Za čtyři roky však bruselští úředníci neschválili ani jeden.

Česká vláda už v šestnácti projektech utopila 40 miliard a využila k tomu osmadvacetimiliardovou zálohu. Pokud ale Brusel další tři roky nezmění názor, Češi 28 miliard vrátí a dálnice dostaví na účet státního rozpočtu.

U Bárty se mlčí

Neúspěch při čerpání potvrzují oficiální dokumenty Evropské komise a naznačují je i komentáře expertů.

„Ještě před týdnem jsme neměli zprávy o tom, že se něco změnilo," potvrdil Pavel Černohous z monitorovacího výboru Operačního programu Doprava, který má financování dálnic na starosti.

„Pokud není ani čtyři roky po zahájení rozpočtového období schválen jediný program, pak to je velmi neobvyklá situace," hodnotí pak situaci Dan Marek, který o Evropské unii přednáší na olomoucké univerzitě.

Ministerstvo dopravy přes opakovaný dotaz Aktuálně.cz situaci nekomentuje.

Zapomněli na občany

Klíčovou překážkou pro čerpání dotací na dálnice je způsob, jak jsou dopravní stavby v Česku schvalovány. „Neprobíhá to v souladu s evropskou směrnicí pro posuzování vlivů na životní prostředí," upozorňuje Pavel Černohous.

Hodnocení EIA, které posuzuje vliv stavby na životní prostředí, mohou také v Česku absolvovat obyvatelé dotčených obcí a občanské iniciativy. Pokud však úřady neberou jejich připomínky vážně, nemohou se efektivně odvolat k soudu, protože jejich žaloba nemá odkladný účinek.

Během dvouletého jednání se evropští úředníci stále drželi názoru, že nemohou financovat stavby, jejichž příprava porušuje evropské předpisy.

Podle informací Aktuálně.cz se teď čeští byrokraté snaží bruselské kolegy přesvědčit, aby přimhouřili oko aspoň u jednotlivých případů. Přinejmenším u těch, kdy si nikdo z občanů postižených stavbou u soudu nestěžoval. 

Když se dohodne zmíněný kompromis, nedostane vláda očekávaných osm miliard na dálnici přes České středohoří. Územní rozhodnutí o stavbě totiž mezitím zrušil soud po stížnosti sdružení Děti Země.

Bártovy velké projekty

Do slepé uličky při čerpání peněz zavedl ministerstvo Bártův předchůdce Gustáv Slamečka, který šestnáct projektů v druhé polovině roku 2009 předběžně schválil a tím umožnil, aby mohly inkasovat zálohy před konečným verdiktem Evropské komise.

Vít Bárta zatím cestu z pasti nenašel, paradoxně přitom opakuje Slamečkův nešťastný postup.

Ve své dopravní superstrategii doporučil zmrazit devět miliard evropských dotací určených pro železniční projekty, které Brusel schvaluje bez problémů. Z peněz ušetřených na IV. železničním koridoru mezi Táborem a Českými Budějovicemi chce částečně financovat dalších pět velkých silničních projektů v celkové hodnotě 30 miliard, především jihovýchodní část pražského okruhu a prodloužení dálnice D11 k Jaroměři.

Žádost o přesun dotací ze železnice na silnici však ministr zatím Evropské komisi neodeslal. Vyřízení takové agendy trvá obvykle rok, nejméně další rok bude Brusel potřebovat na schválení dalších velkých projektů. Tím se zmenšuje šance, že začne stavět v roce 2013 a že se zmrazené peníze využijí.

Nový asfalt za miliardu

V této chvíli přitom není jisté, jak půjde čerpat zbylých dvacet miliard, které jsou určeny pro menší silniční projekty.

Česká republika už požádala Evropskou unii o proplacení celkové částky 13 miliard, v některých případech ale nemusí být úspěšná.

Příkladem rizika může být miliardová oprava silnice I/52, která spojuje brněnské nádraží s Rajhradem. Stavbu kritizuje mluvčí občanského sdružení Zdravé Kniničky Petr Firbas. „Z Operačního programu Doprava se mají financovat stavby nových silnic, anebo rekonstrukce. Tady šlo hlavně o výměnu asfaltu," stěžuje si Firbas, který zároveň upozornil, že se z evropských peněz nesmějí platit městské silnice.

Proto na Firbasův podnět stavbu půl roku šetřila protikorupční policie. „Případ jsme odložili," shrnuje poslední vývoj její mluvčí Roman Skřepek.

Aktivista dnes žádá o vyšetřovací spis, aby mohl na policejní verdikt reagovat u státního zástupce. „Možná se policisté zalekli případu, kde mohla vzniknout škoda za stovky milionů," míní Firbas.

autor: Petr Holub | 31. 3. 2011 19:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama