Brno - Je pětadvacetiletý člověk zralý na to, aby zodpovídal za životy desítek lidí? A může několik měsíců po získání řidičského oprávnění řídit autobus na náročné dálkové trase?

Tyto otázky vyvstaly po páteční tragické nehodě autobusu Student Agency na Slovensku. Nehoda si vyžádala čtyři mrtvé a dvě desítky zraněných. Autobus řídil muž tohoto věku, oprávnění k řízení autobusu měl teprve pět měsíců.

Dopravní psycholog Martin Kořán si je jistý, že na tragédii se velkou měrou podepsaly právě nezkušenost a nízký věk řidiče.

Půl roku zkušeností

Autobus pravidelné linky z Bardejova do Prahy nedaleko obce Chocholná-Velčice vyletěl ze silnice III. třídy do příkopu a převrátil se na bok. Podle dosavadního vyšetřování řidič nepil ani neporušil předpisy o bezpečnostních přestávkách.

Společnost Student Agency je přesvědčená, že formálně nijak nepochybila. "Muž byl profesionálním řidičem od roku 2000, oprávnění k řízení autobusu měl pět měsíců. Prošel standardními přijímacími testy i školením," říká mluvčí společnosti Iva Svobodová.

Napoprvé si navíc podle mluvčí mladík sedmisetkilometrovou trasu projel se zkušenějším řidičem, v pátek ráno nejel z Bardejova poprvé.

Padesát životů za zády

Kořán je naopak přesvědčený, že to mladému nezkušenému řidiči jednoduše nestačí. "Půl roku ježdění s autobusem je krátká doba na to, aby řidič vyrážel v noci na dálkové trasy," tvrdí.

Jenže řidičů autobusů je málo a čeští dopravci tak podle něho čím dál častěji sahají po začátečnících. Například městské dopravní podniky přijímají do zaměstnání uchazeče jen s řidičským průkazem skupiny B.

Zaplatí mu kurz na skupinu D a v co nejkratší možné době ho už nechají řídit autobusy městské hromadné dopravy.

Velkou měrou se na nešťastné události mohl podle psychologa podepsat i nízký věk řidiče.

Podle mluvčí Student Agency byl muž profesionálním řidičem od roku 2000 a autobus řídil pět měsíců. Podepsalo se to podle vás na průběhu nehody?
Pět měsíců, to je zoufale nedostatečná praxe. A to, že byl řidič už předtím - jestli rozvážel poštu, pizzu nebo jezdil s taxíkem... Je rozdíl mít za zády padesát lidí na dálkové trase v noci.

Jak dlouhá praxe je dostatečná pro řízení dálkového autobusu?
Dřív bývala praxe, že řidiči pro armádu nejprve absolvovali půlroční řidičský kurz. Pak na vojně jezdili intenzivně dva roky v různých terénech a podmínkách. Po těch pak každý civilní zaměstnavatel rád sáhnul. Dnes si uděláte řidičák za pár tisíc a zaměstnavateli je jedno, jak dlouho jezdíte. Je to tím, že řidičů náklaďáků a autobusů je zoufalý nedostatek.

Hodně dopravců tedy loví v malém rybníku řidičů?
Jistě. Pan Jančura slíbil rodinám odškodnění, to je hezké, ale ostatně je na to pojištěný. Podle mě by se ale teď měl starat i o to, zda nezpřísnit pravidla pro výběr řidičů. Aby neřídil každý, kdo má ruce a nohy.

Jsou v jiných evropských zemích přísnější pravidla?
Samozřejmě. Rozhodně to všude není tak, že na místo řidiče dálkového autobusu nastoupí někdo s minimálními zkušenostmi. Proč se tolik autobusových nehod nestává například ve Švédsku nebo ve Švýcarsku? A proč naopak jich u nás tolik přibývá? Někdo by se měl chytit za hlavu. Když často umírali parašutisté nebo strojvedoucí, řešilo se to. Teď by měli zodpovědní lidé, například na ministerstvu, začít řešit řidiče z povolání.

Nesehrál v tomto případě ještě větší roli nízký věk řidiče?
Nízký věk je limitující. Je obrovská zodpovědnost mít za sebou padesát lidí a jejich životy. V pětadvaceti si to člověk tak neuvědomuje. Přece není nazdařbůh, že například soudci musí být starší třiceti let. Jistě, třeba mladí poslanci nebo ministři můžou také napáchat škody - ovšem za to zaplatíme "jen" miliardami, nikoli životy.