CVVM: Přímou volbu prezidenta chtějí dvě třetiny lidí

ČTK ČTK
10. 2. 2012 17:04
Hlavou státu by měl být podle většiny dotázaných nestraník
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondře j Besperát

Praha - Téměř dvě třetiny Čechů jsou pro přímou volbu prezidenta. Vyplývá to z výsledků lednových průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM).

Hlavou státu by pak měl být podle většiny dotázaných nestraník, který nebude příliš zasahovat do činnosti vlády. Současné pravomoci prezidenta by měly být zachovány.

CVVM dělá průzkumy na toto téma od roku 2002 a názor lidí na volbu a pravomoci prezidenta se za tu dobu výrazněji nezměnil.

Volit by měli všichni, tvrdí většina

Prezidenta České republiky by měli volit všichni voliči. Takto odpovědělo 61 procent účastníků průzkumu.

Pouze 16 procent by nechalo volbu na parlamentu, jako je tomu nyní, a 13 procent by chtělo zavést volbu širším shromážděním, které by tvořili kromě poslanců a senátorů ještě například krajští zastupitelé.

Zhruba třetina dotázaných by chtěla, aby se prezidentem stal nestraník, pětina lidí dokonce považuje za vhodného pouze kandidáta z oblasti zcela mimo politiku. Jen několik procent Čechů by si vybralo za prezidenta člověka, který je členem nějaké strany nebo přímo jejím předsedou.

Prezident by neměl zasahovat do činnosti vlády

Více než polovina účastníků průzkumu uvedla, že prezident by měl do činnosti vlády zasahovat jen pouze v omezené míře. V zahraniční politice by se pak měl prezident angažovat jen ve směru udaném vládou.

To si myslí 57 procent lidí, zatímco pouze zhruba pětina Čechů by si přála, aby se hlava státu chovala v cizině naprosto nezávisle na vládě. Necelá desetina lidí pak navrhuje, aby prezident zahraniční politiku přímo sám řídil.

Pravomoci hlavy státu by však měly být podle 53 procent Čechů zachovány v nynějším rozsahu, pouze pětina lidí by je chtěla rozšířit a další necelá pětina zúžit.

Pravomoci by mu měly zůstat

Jednoznačně se lidé dívají například na možnost rozpustit sněmovnu. Prezident by na to měl mít právo ve výjimečných případech daných ústavou podle dvou třetin účastníků průzkumu.

Jen zhruba pětina lidí by však chtěla, aby prezident mohl sněmovnu rozpustit, kdykoli to bude on sám považovat za vhodné. Také právo jmenovat členy bankovní rady České národní banky nebo ústavní soudce by podle veřejnosti mělo prezidentovi zůstat, ačkoli názory na to, kolik členů rady či soudců by mohl sám jmenovat, se již různí.

V otázkách na další prezidentovy pravomoci je už česká společnost značně rozdělena.

Desetina dotázaných by zrušila právo prezidenta udělovat milosti odsouzeným, zmírňovat tresty či vyhlašovat amnestie. Dalších 41 procent by sice prezidentovi tuto pravomoc ponechalo, ale jen s podmínkou, že by rozhodnutí hlavy státu musela vždy odsouhlasit jiná politická instituce.

Prezidentské veto nerušit

Čtvrtina lidí by ponechala hlavě státu pravomoc rozhodovat o zastavení trestního řízení naprosto samostatně, zatímco 39 procent Čechů požaduje souhlas další politické instituce a 29 procent lidí by tuto pravomoc zcela zrušilo.

Také prezidentské veto by mělo nadále zůstat platné, ovšem jen s možností opětovného přehlasování veta parlamentem. Tento názor zastává 41 procent lidí, třetina by naopak prezidentovi dala možnost nevratného zamítnutí zákonů přijatých parlamentem.

Průzkum názorů na volbu prezidenta dělalo CVVM ve dnech 9. až 16. ledna. Zúčastnilo se jej 1090 lidí starších 15 let. Ve stejném období také centrum zjišťovalo názor veřejnosti na pravomoci prezidenta. Tohoto průzkumu se zúčastnilo rovněž 1090 lidí.

 

Právě se děje

před 50 minutami

O víkendu bude vystaven Kupkův rekordní obraz

Ve výstavní síni areálu zámku v Opočně je tento víkend možné prohlédnout si obraz Františka Kupky nazvaný Plochy příčné II. V květnu byl vydražen za 78 milionů korun, čímž přepsal rekordy českých aukcí. Královéhradecký kraj dvoudenní výstavu připravil ve spolupráci s opočenskou radnicí ke 148. výročí narození Františka Kupky a ke 100. narozeninám mecenášky umění Medy Mládkové. Plochy příčné II jsou jedním z nejdůležitějších Kupkových děl a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým autor předstihl vývoj světového malířství. Dílo namaloval ve Francii, v roce 1946 ho věnoval pražskému příteli za pomoc s retrospektivou v Mánesu. V roce 1968 bylo plátno součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se ale vytratilo z povědomí veřejnosti. Až do letošní aukce jej vlastnila rodina původního majitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy